Bývalý ministr spravedlnosti, dnes europoslanec Jiří Pospíšil vyjádřil pro deník FORUM 24 obavy nad tím, jak vláda nezvládá pandemii covidu-19. Z pohledu exministra okomentoval vyhlášení nouzového stavu navzdory názoru poslanecké sněmovny. Podle něj se vláda Andreje Babiše nemůže schovávat za hejtmany.

Považujete vyhlášení nouzového stavu za neústavní?

O tom, zda je něco ústavní či neústavní, rozhodne Ústavní soud. Každopádně, chápu názory, které tvrdí, že se fakticky jedná o pokračování dosavadního nouzového stavu s tím, že důvod vyhlášení je stejný. I proto to sněmovnou neprošlo. Přitom podmínka souhlasu sněmovny není v ústavním zákonu jen tak pro legraci, ale jedná se o pojistku proti svévoli vlády. A ignorování této pojistky pak znamená vyprázdnění procesní stránky ústavněprávní úpravy nouzového stavu, a to je z právního hlediska docela velký průšvih.

Dále čtěte

Také se ptáte, jak z toho ven? Rozšířené vydání Obrany před Babišem nabízí odpověď

Když jsme v roce 2018 vydali knihu Obrana před Babišem, byla rychle vyprodaná a za pár měsíců nakladatelství objednalo dotisk.

Ministryně Benešová situaci bagatelizuje. Co byste dělal jako ministr spravedlnosti vy?

Ministru spravedlnosti v tomto případě nenáleží nějaká speciální pravomoc, ale určitě by mohl a měl využít autoritu a odborné zázemí svého úřadu k nasměrování vlády k postupu, který bude ústavně konformní.

Bohužel jsem si nevšiml, že by paní ministryně v tomto duchu vystupovala, a zdá se, že pokud tomuto neústavnímu postupu vlády sama nenapomáhala, tak mu na druhou stranu ani aktivně nebránila. Kdybych měl její přístup, či přístup celé vlády ilustrovat na parafrázi známého arabského přísloví, tak ústavněprávní experti si můžou štěkat, jak chtějí, ale vládní karavana pojede dál. Bohužel.

Jak rychle může rozhodnout Ústavní soud a co by označení vládního rozhodnutí za neústavní vlastně v reálu znamenalo?

Návrh na zrušení nouzového stavu podali senátoři, pokud se nepletu, v pátek. Ústavní soud rozhodne podle mého v řádu měsíců. Pokud by Ústavní soud prohlásil vyhlášení nouzového stavu za protiústavní, otevřela by se tím cesta k napadnutí jakéhokoliv omezení práv a svobod, k němuž by během nouzového stavu došlo, a konečným důsledkem by byly žaloby o náhradu škody, která by šla na účet státu. Nezodpovědný přístup vlády by tak „odnesli“ všichni daňoví poplatníci.

Dále čtěte

Monika Hohlmeierová: Mám pochybnosti o vládě práva v Česku. Některé případy se nevyšetřují

Europoslankyně a předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Evropského parlamentu Monika Hohlmeierová téměř před rokem dorazila do České republiky na…

Co podle vás nastane po uplynutí těch inkriminovaných dvou týdnů?

Už delší dobu pozoruji, že naše vláda neví, co bude dělat zítra, natožpak za dva týdny. Tím pádem to nemohou vědět ani občané, a to je velký problém, protože to do společnosti vnáší obavy a nejistotu. Doufejme, že v tomto směru trochu pomůže nově schválený pandemický zákon. I když z toho mám také trochu obavy. 

Jak hodnotíte postoje hejtmanů?

Předem je důležité si uvědomit, že nouzový stav je vztahem jen mezi vládou a sněmovnou, a ne vztahem, jehož součástí by byli i hejtmani. Hejtman pouze může požádat vládu o prodloužení nouzového stavu, pokud dojde k závěru, že nezvládá situaci, kvůli které vyhlásil stav nebezpečí, to je ale vše. V žádném případě to neznamená, že by vláda byla takovou žádostí jakkoliv vázána, že by jí musela vyhovět, nebo že by bylo možné nouzový stav opírat o souhlas hejtmanů. 

Každopádně chci i dodat, že já tomu postoji hejtmanů rozumím. Oni se pohybují dennodenně v terénu a musejí obrazně řešeno sbírat to, co jim vláda svou nekompetentností a chaotičností nadrobila, ale je vinou vlády, že situaci nechala zajít takto daleko, a je od ní trapné a zbabělé schovávat se nyní za hejtmany.