Miloš Zeman FOTO: facebook/Miloš Zeman
FOTO: facebook/Miloš Zeman
Podnikatelé z okolí prezidenta Miloše Zemana dál prosazují nákup ruské vakcíny Sputnik V, o níž neexistují věrohodná data. Potvrdil to Hrad. Jeden z hlavních důvodů, proč Miloš Zeman zmíněný přípravek zkraje února hájil, přitom padl – Sputnik už neprosazuje ani Roman Prymula. Kromě toho Zeman pomíjí i důležité upozornění šéfky Evropské komise ohledně hrozící nestabilní zahraniční výroby ruské vakcíny.
„Podnikáme kroky,“ citoval server iDNES.cz ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše odpověď hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka na dotaz po případné přetrvávající snaze o dovoz ruské vakcíny. Zemanovi lidé tím bezděčně potvrdili, že se ve svém snažení řídí jinými ohledy než starostí o zdraví obyvatel České republiky.
President's @vonderleyen comment on #SputnikV #COVID19 vaccine during today’s press conference @EU_Commission pic.twitter.com/bXPsGToHz5
— Andrzej T. Celiński (@ATCelinski) February 17, 2021
Ze Zemanovy argumentace, jíž se pokoušel Sputnik V hájit začátkem února v pořadu rozhlasové stanice Frekvence 1, totiž nezůstal kámen na kameni. „Řídím se názory expertů, nikoli názory sama sebe, pokud se necítím expertem v dané oblasti. Vím, že profesor Prymula doporučil Sputnik, vím, že se jím očkuje v Maďarsku, a já nemám vůbec nic proti tomu, když se tam odborníci rozhodnou, tak aby se tato očkovací látka uplatnila i u nás, je to pořád lepší, než aby tady umírali lidé jenom kvůli nedostatku vakcín,“ prohlásil prezident, jako by snad očkování neprověřeným přípravkem bylo cokoli jiného než hazardování se zdravím veřejnosti.
Potíž Zemanovy obhajoby Sputniku je mimo jiné v tom, že epidemiolog Prymula od něj dal ruce pryč. „Nikdo nechce, aby se používala vakcína, o které nebudeme nic vědět. Určitě to musí schválit minimálně náš SÚKL nebo Evropská léková agentura (EMA), ale musíme mít data. A ta nemáme. V Srbsku a Maďarsku mají nějaká data, ale nejsou to data dostatečná. A to je i pro mě problém,“ prohlásil Prymula v televizi CNN Prima News. Hrad to ale ke změně postoje nepřivedlo.
Zásadní výhrady k ruské vakcíně vyslovila ve středu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která zdůraznila, že ruský výrobce dosud nepodal Evropské lékové agentuře žádost o registraci své vakcíny na trh Evropské unie. Zároveň se podivila nad tím, proč Rusko vyváží do světa vakcínu, jíž má samo nedostatek pro vlastní obyvatele. Především ale poukázala na hrozící problémy spojené s kolísáním kvality zahraniční produkce.
Jak deníku FORUM 24 už dříve řekl šéfredaktor online Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, otázkou je čistota výroby, kterou Rusové pravděpodobně převedou do Indie s obrovskými výrobními kapacitami, které se Rusku nedostávají. „Právě s Indií bývají problémy, což už se v minulosti projevilo nevalnou kvalitou některých generických léků,“ popsal důvod k nedůvěře. Jak předestřela von der Leyenová, ruskou vakcínu by bylo nutné průběžně prověřovat v místě výroby.
Lobbisté prosazující nákup ruské vakcíny a jejich podporovatelé odkazují na ničím nepodložené zvěsti o údajné vysoké účinnosti Sputniku V. Ty sice převzal i prestižní časopis Lancet, v inkriminovaném článku však přiznává, že jde čistě o ruské údaje, navíc z ještě nedokončeného testování. „Tu studii dělali pouze ruští lékaři na pacientech v okolí Moskvy. Dokud to nezopakují někde jinde v jiné zemi nezávisle, nebudu Sputniku věřit,“ komentoval informaci pro deník FORUM 24 Tomáš Cikrt.
Šéf Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích profesor Libor Grubhoffer navíc upozornil na to, že ani publikace v Lancetu o věrohodnosti Rusy předkládaných tvrzení nic nevypovídá. „To vůbec nic neznamená. Rizikem těchto špičkových časopisů je, že se jim v zájmu jakési prioritní originality občas podaří publikovat věci, kterých později litují,“ poznamenal v rozhovoru pro Reflex a jmenoval konkrétní studii, od níž se předmětný časopis distancoval poté, kdy ji vyvrátily závěry jiných výzkumů.
