Prezident Miloš Zeman nemůže předčasně jmenovat předsedu Ústavního soudu, říká advokát Ondřej Preuss z katedry ústavního práva Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro deník FORUM 24 vysvětluje, že by tím vyprazdňoval pravomoc budoucího prezidenta nebo prezidentky a zároveň moc veřejnosti, která si novou hlavu státu zvolí. Pokud by předčasně jmenovaná osoba funkci přijala a snažila se ji aktivně vykonávat, mohlo by podle něj dojít k určitému zpronevěření funkce soudce Ústavního soudu.

Jak je možné, že by prezident Miloš Zeman mohl jmenovat předsedu Ústavního soudu, když mandát Pavlu Rychetskému vyprší až 6. srpna a Zemanův končí v březnu?

Podle mého názoru nemůže.

Proč?

To je širší otázka. V zásadě proto, že by tím překročil svoji pravomoc a vyprazdňoval by tím pravomoc prezidenta nebo prezidentky, který bude zvolen v lednu příštího roku a ujme se funkce na jaře. V zásadě je ten důvod takový, že bychom s tímto výkladem přiznali prezidentovi pravomoc mimo jeho funkční období.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Ústava, jestli se nepletu, nezakazuje jmenovat do této pozice osobu předem. Nemělo by to v ní být časově ohraničeno?

Tento argument není správný, protože Ústava nemůže obsahovat zákazy všeho toho, co není možné. Takto právní předpisy, nejen Ústava, nemohou být formulovány. Naopak je potřeba vykládat předpisy tak, řekněme, aby byly rozumně aplikovány. A v tomto případě z výkladu jednoznačně vyplývá, že pokud bychom přijali výklad, že prezident republiky může jmenovat funkcionáře dopředu s odloženou činností, tak by pak takové pravidlo muselo platit i pro ostatní funkcionáře ⁠– například pro vládu nebo jiné orgány státní moci. A to by bylo zjevně absurdní. Představte si situaci, že by vláda, která je v demisi a každou chvíli by ji měla nahradit vláda jiná, s odloženou účinností rozhodla klíčové otázky. To by bylo samozřejmě nesprávné.

Pak je tady další argument, demokratický. Pokud bychom tento výklad připustili, tak by se tím vyprazdňovala legitimita a moc lidu, který ve volbách vybírá prezidenta. Vedlo by to k situaci, kdy bychom měli nového prezidenta nebo prezidentku s čerstvou legitimitou z ledna a ten by v uvozovkách nemohl rozhodovat o záležitostech spadajících do jeho pravomoci.

Takže kdyby prezident Zeman budoucího předsedu Ústavního soudu opravdu jmenoval, tak by se to nedalo považovat za právoplatné?

Na to jsou dva možné názory. Jeden říká, že by se jednalo o takzvaný paakt, o nicotné rozhodnutí. Někteří kolegové to přirovnávají k tomu, kdyby český prezident jmenoval soudce německého nebo rakouského Ústavního soudu. To je asi každému zjevné, že takový úkon by byl nicotný a v Německu ani Rakousku by se tomu nemuseli nijak věnovat a nikdo by na to nebral zřetel. Tohle by bylo podobné, pouze by tu nebyla překročena působnost místní, ale časová.

Ale jsou i jiné názory, například že by to bylo rozhodnutí prezidenta republiky, které by bylo jen nezákonné, a nový prezident by ho měl tím pádem zrušit. Osobně se domnívám, že ať už to bude jakkoliv, i kdyby se prezident Zeman skutečně pokusil takové rozhodnutí vydat, tak ho nově zvolený prezident nebude respektovat a jmenuje předsedu Ústavního soudu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Dále čtěte

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

Brzy to budou čtyři měsíce, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině. Napadená země se tvrdě brání a…

Danuše Nerudová napsala na twitter, že by tento právní akt prohlásila za neexistující, takže to je možné?

To je jeden z možných postupů. Pak je otázka, jestli by nebylo zároveň bezpečné v rámci rozhodování o novém předsedovi pro jistotu toto rozhodnutí označit znovu za neplatné. Ale jak říkám, objevují se názory, že by to ani nebylo považováno za rozhodnutí, že by to byl paakt.

Pokud by soudce, hovoří se o Josefu Fialovi, tuto funkci přijal, nezdiskreditoval by se tím?

Už jsem v justici zaznamenal takové ohlasy, že pokud by soudce Ústavního soudu, máte pravdu, že se hovoří o Josefu Fialovi, přijal takové jmenování, nebo se ho dokonce snažil aktivně vykonávat, bylo by to určité zpronevěření funkce soudce Ústavního soudu. Takové ohlasy jsem zaznamenal, ale samozřejmě jsem zatím nezaznamenal žádné informace o tom, že by tomu tak skutečně bylo a že by takto chtěl některý soudce postupovat.

Kdyby prezident Zeman opravdu někoho jmenoval a ten dotyčný chtěl v dané funkci zůstat, mohl by se proti zneprávoplatnění tohoto rozhodnutí bránit?

To už samozřejmě trošku spekulujeme, ale chápu, kam míříte. To by byla záležitost až po skončení funkce mandátu předsedy Rychetského. A jsou různé možnosti, jak by právě postupoval nový prezident.

Kdybychom měli hypotézu, že by nerespektoval to taktéž hypotetické rozhodnutí stávajícího prezidenta a jmenoval jiného předsedu, tak by samozřejmě mohlo dojít ke schizmatu. Pokud by předseda jmenovaný stávajícím prezidentem tvrdil, že je řádně jmenovaný, tak by mohlo dojít až k nějakému kompetenčnímu sporu, kde by se mimo jiné vyjasnilo i to, jestli to bylo od počátku nicotné nebo jak je vlastně pravomoc prezidenta republiky vykonatelná.

Ale osobně se domnívám, že to je velmi předčasné a vůbec se do tohoto stadia nedostaneme.

Prezident samozřejmě doposud nic nepotvrdil, ale jaký by na tom mohl mít zájem?

To je opravdu spekulace. Z mého pohledu je zvláštní, že prezident republiky už poměrně dlouhou dobu, dlouhé měsíce nevyužil svou pravomoc navrhnout nového soudce Ústavního soudu. Tím vlastně podle mě porušuje svou úlohu.

Dále čtěte

Dobrá zpráva! Tričko „Bez Babiše a Okamury bude nejlíp“ přinášíme i v dalších velikostech

Tak tohle je ideální dárek k Vánocům. Přinášíme pro vás trička s nápisem Bez Babiše a Okamury bude nejlíp, která…

Musíme připomenout, že dnes je vlastně na Ústavním soudu pouze 14 soudů a je pravda, že většině z nich bude v blízkých letech končit mandát. Většinou to vychází tak, že prezident z kraje svého prvního funkčního období jmenuje na deset let většinu ústavních soudců. Zatím se ty mandáty takzvaně nerozeběhly, až na nějaké výjimky.

Takže mě na jednu stranu negativně překvapuje, že se prezident pokusil jen jednou navrhnout kandidáta, který získal velmi slabou podporu v senátu, a teprve teď se spekuluje o dalším pokusu. Myslím si, že by to bylo mnohem případnější, kdyby prezident, byť na konci svého mandátu, ještě splnil tuto povinnost.

Na druhou stranu je otázka, jestli by to už neměl nechat na novém prezidentovi, který bude disponovat tou legitimitou vzešlou z voleb, protože volby už jsou opravdu za rohem. Vlastně těžko hodnotit, jaké jsou ty motivy. Zaznamenal jsem i spekulace o tom, že motivace nevychází přímo od prezidenta republiky, ale třeba od někoho z jeho okolí. Ale jsou to opravdu jen spekulace.