O bujarých oslavách v průhonické Sokolovně ani vidu ani slechu, však je také hlavní oslavenec kdesi na Krétě… Ve víru koronaviru by však přesto nemělo zůstat opomenuto jedno nedávné výročí. Už je to osm let, co se Andrej Babiš stal 1. srpna 2012 na ustavujícím sněmu předsedou svého populistického hnutí ANO 2011.

Ona dávná „anonistická sešlost“ již vstoupila do českých politických legend. Sněm se totiž konal v Centru pohybové medicíny v Praze na Chodově, které bylo Babišovou investicí a design jeho vnitřní výzdoby vymýšlela Babišova družka a dnešní manželka Monika, aktuálně tak důležitá ve strukturách Agrofertu, jehož (obmyšleným) majitelem je stále… Andrej Babiš.

Neméně slavná byla i samotná volba předsedy hnutí, když Andreje Babiše zvolilo v tajném hlasování 73 ze 76 delegátů. Fenomenální výsledek, za který by se nemusel stydět ani Alexandr Lukašenko!

Babiš tehdy ovšem odmítl, že by se snad chystal kandidovat do jakékoliv funkce ve vysoké politice. A podívejme se, kam až to dotáhl… Jenže letos 2. září mu bude magických 66 let, tak třeba si konečně požádá o starobní důchod a předá otěže všenárodního hnutí Faltýnkovi nebo Brabcovi, vždyť jsou také z Agrofertu.

Tak si ještě u příležitosti toho malého „nekulatého“ jubilea cudně připomeňme, co Andrej Babiš vyprávěl 23. září 2011 v Show Jana Krause, krátce předtím, než se stal majitelem registrovaného názvu Akce nespokojených občanů (ANO): „No tak určitě tady není prostor, aby někdo tady znovu zakládal stranu, jo. Například já, protože já mám ten špatný kádrový profil…, já jsem stará struktura… Já jsem to podělal, protože jsem řek, co všichni říkaj, protože jsem si říkal, že je demokracie, a oni se zase všichni bojí. Není demokracie, ale prd je demokracie… Já se nikam necpu. Agrofert nikdy neprodám, protože já nechci jít do politiky, já bych nebyl dobrej politik…“