Roll z Milionu chvilek: Vstup Mináře do politiky není zklamáním, spolek na něm nestojí

Když bývalý předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář oznámil svůj záměr jít do politiky, vzbudil vlnu různorodých reakcí. Jeden z častých názorových proudů upozorňoval na to, že by další politický subjekt mohl jenom rozštěpit hlasy opozice a pomoct Andreji Babišovi. Minář svoji roli v politice však bere jako přirozené vyústění situace.

Spolek Milion chvilek funguje dál a jeho předsedou se stal Benjamin Roll. Jaká je budoucnost Chvilek? Co se jim za dobu fungování povedlo? Jak hodnotí uplynulé volby? Proč se Andreji Babišovi daří i nadále oslovovat tak velkou část voličů? A souhlasí se vstupem Mináře do politiky? I na tyto otázky odpovídal Roll v rozhovoru pro FORUM 24.

Je pro vás osobně zklamáním, že se Mikuláš Minář rozhodl vstoupit do politiky?

Není to zklamání, jeho rozhodnutí respektuju a dává mi smysl. Stal se aktivním člověkem a cítil odpovědnost. Není jediný z aktivních členů Milionu chvilek, kteří se rozhodli jít do politiky, jen on je samozřejmě nejvíc vidět, proto to zarazilo tolik lidí. Jeho bližší plány ani já sám neznám, uvidíme, s čím přijde.

Myslíte si, že tohle rozhodnutí mohlo nějakým způsobem poškodit Milion chvilek?

Reakce jsou různorodé – od absolutně nadšených až po absolutní zlomení holí nad námi. Pokud by se to odchodem Mikuláše do politiky mělo celé zhroutit, tak by znamenalo, že je něco špatně. Stojíme před obrovskou mediální příležitostí ukázat, že to vlastně nikdy nestálo jenom na něm a že v týmu a po celé republice máme už skoro sto akreditovaných místních skupin.

Jaký názor na jeho náhlý odchod do politiky mají ostatní členové Chvilek?

Členové spolku to zpracovávali už nějakou dobu, takže jsme na rozdíl od veřejnosti měli čas se vyrovnat s tím, že odchází a že já přebírám jeho roli předsedy. Jsou s tím spojené obavy, jak budeme vnímáni, ale o tom víc zase máme velké nadšení dělat pro Chvilky.

S Mikulášem Minářem jste před lety začínali na stejné startovní čáře. Jak k němu, jakožto nyní politicky exponovanému člověku, budete jako předseda Chvilek dále přistupovat?

To je pro mě velká výzva. Známe se, máme společnou historii, kamarádíme se, ale od této chvíle k němu musí Milion chvilek přistupovat jako k ostatním politikům. Nemůžeme mu nahrávat, nemůžeme podporovat jeho aktivity, to prostě nejde. Na tomto případě se ukáže, jestli toho jsme schopní, jestli jsme důvěryhodní a zda naše aktivity mají ve společnosti svoji roli.

Jde podle vás cílit na Babišovy voliče v roli mladého měšťana (jak je bezesporu pan Minář vnímán), který zřejmě nebude mít zájem sklouzávat k lacinému populismu?

To už je na něm, s čím přijde. Nesmí to stát celé jen na něm. Pokud vymyslí zajímavé řešení, tak šanci mít může, ale to se teď nedá hodnotit.

Mluvil jste o tom, že vás zvolili předsedou, museli jste tak restrukturalizovat fungování spolku. Co všechno se změní v rámci Milionu chvilek?

Změna struktury vnitřního fungování probíhá už zhruba od ledna. V roce 2019 proběhl obrovský boom, významná vlna veřejných akcí, demonstrací a protestů, a začali jsme proto nabírat víc zaměstnanců.

Nastavili jsme strukturu a radu jako výkonný orgán a máme sub-týmy, kteří řeší jednotlivé oblasti naší činnosti. S odchodem Mikuláše je šance, že se to usadí tak, jak to má fungovat. Musíme ukázat jiné tváře, ale v samotném fungování se nic moc nemění.

Rozumíte kritice toho, že jeho vstup do politiky rozštěpí opozici?

Kdyby to bylo tak, že založí straničku, která bude usilovat o voliče samostatně, nevymyslí nic speciálního a bude na pěti procentech, tak je to k ničemu. On se veřejně vyjadřuje tak, že má plán, aby se to nestalo. Kritika je pochopitelná, zároveň ale není co kritizovat, žádná strana zatím neexistuje.

Jako Milion chvilek jsme v minulosti žádali demokratické politiky, aby přišli s nějakým řešením, aby v příští vládě nebyl Babiš, extrémisté ani komunisté. Kritizovali jsme je, že nedostatečně dávali najevo spolupráci, ale to se teď mění. A stejně bychom měli přistupovat k Mikulášovi, pokud by přišel s něčím, co tohle jenom rozbije.

Například vy konkrétně máte do budoucna nějaké politické ambice?

Já vůbec. Až dostuduji, chci být evangelický farář, politická kariéra mě neláká. Byl jsem v akademickém senátu Univerzity Karlovy, což je jediná zkušenost – a už tam jsem viděl, že toto prostředí mi nesedí. Jsou tam schopní, vzdělaní lidé, kteří to s univerzitou myslí dobře, ale já si nedovedu představit prostředí, kde jsou nevzdělaní a myslí to špatně, což v politice je. Osobnostně na to prostě nemám.

Co je tedy podle vás důležité dělat?

To je přesně role Milionu chvilek. Ukazovat, jak se občan může zapojit do politického dění, před přímým politickým krokem. Že se v demokracii může člověk může vyjadřovat – což je občanské právo, když vidí, že se politici chovají špatně. Už od dob Václava Klause to bylo politiky kritizováno – kdo není zvolený, ať mlčí.

Jak hodnotíte výsledek krajských voleb?

Myslím, že ukazují dobrý trend. Funguje spojování politických stran, Andrej Babiš nemá silné osobnosti, odchází od něj. Je naděje v tom, když se lidi zmobilizují a demokratické strany pospojují. V tu chvíli je Babiš porazitelný. Avšak volby také ukazují, že má stále obrovskou podporu. Je velká výzva neusnout na vavřínech.

Výsledek hnutí ANO je sporný: má sice nejvíce mandátů, ale kraje bude ovládat mnohem méně. O čem to svědčí?

Už na jaře opozice dokázala, že je schopna velmi dobře spolupracovat. To je dobrý příklad a náznak do budoucna. Je potřeba to ocenit. V krajích jsou ochotni jít do koalic a všude to více či méně fungovalo. Babiš sice vyhrál, ale většina se spojila proti němu. Takto má demokracie fungovat.

Voliči hnutí ANO ale stále Babišovi věří. Proč si i přes všechna selhání stále drží jejich důvěru?

To je dobrá otázka. Sám tomu úplně nerozumím. Racionální argumenty v tomto přestávají fungovat. Babiš pro spoustu lidí zosobnil boj proti něčemu, co tu bylo předtím – zklamání z politiky, z korupčních kauz, ztráta důvěry ve strany… a on najednou symbolizoval nový proud, který to měl změnit. To, že to celou dobu táhl se všemi zkorumpovanými politiky, to už se veřejně nevědělo a lidé si s ním spojili naději.

To je pro ně mnohem hlubší emoce než rozumové uvažování. Je hrozně těžké přiznat, že se zklamali. Mám pocit, že není úplně snaha k těmto lidem politicky mluvit. Nabídnout jim něco jiného, než jim nabízí Babiš. Má ale nepoměrně větší prostředky i prostor v médiích, protože je sám vlastní a je v roli premiéra, mluví k veřejnosti pořád. Kdo se o politiku tolik nezajímá, vidí Babiše. Posiluje ho i to, že opozici tvoří pět jiných osobností proti jemu. Stojí za tím více motivů.

Bavil jste se o tom s voliči hnutí?

Ano, bylo to přínosné v tom, že jsme vzájemně ztratili předsudky, viděli jsme, že jsme normální lidi. Ale stejně se tam našlo něco, v čem jsme si nerozuměli.

A co to bylo? Co vám říkali?

Andrej Babiš hrozně chytře hrál na to, že on se neohání ideologickými výroky. Hraje to čistě na to, že je pragmatik, a to podle mě v české společnosti funguje. Podobně jako uvažoval Klaus – mluví o prosperitě, o osobní podpoře lidí, tváří se, že řeší běžné problémy.

Jenže dělá to nekoncepčně, dělá to špatně a korona je důsledek nekompetentnosti vlády. Ale daří se mu mediálně mluvit k lidem. Má samozřejmě nejlepší tým na PR, který může mít, ale není to jenom o tom a já to stále hledám.

Jakou trvanlivost podle vás má Babišova síla? Podle opozice narazil na hranici svých možností.

Už nemá kam růst. Proto je pro něj výsledek krajských voleb neúspěchem. Heslo „bude líp“ a důraz na prosperitu on stihl v době, kdy byl ekonomický růst, takže si to s ním lidé spojili. Ale je to dlouhodobě neudržitelné. To, co teď přichází, je ekonomický problém i kvůli jeho vládě, protože nás na tu dobu nepřipravila, a tím pádem je otázka času, kdy se mu to spočítá.

Myslíte si, že má šanci v nadcházejících volbách do poslanecké sněmovny?

Ponese se na vlně své dominance. Spousta lidí ho volí, protože je nejsilnější. Věřím tomu, že je naděje sestavit vládu bez něj. Náznaky k tomu jsou a opoziční lídři to vnímají.

Pojďme se tematicky přesunout k Milionu chvilek. Spolek jste založili v roce 2017. Jakou máte za tu dobu nejsilnější vzpomínku?

Začátky v Mikulášově kuchyni, kde jsme debatovali, jak co formulovat a sdělit, a to, jak rostla naše petice. Demonstrace proti Ondráčkovi, tu jsme přímo neorganizovali, ale podíleli se na ní a být tam byl silný moment, když jsme poprvé zjistili, že to může fungovat. Že se občanská společnost se může ozvat a něčeho tím dosáhnout, což byl klíčový moment pro všechny demokraty. Pak Letná – silnější byla ta druhá, při níž jsme nečekali, že lidé přijdou… a oni přišli.

Co se vám za tu dobu povedlo?

Podařilo se v regionech dát dohromady různorodé lidi z různých názorových proudů. Sdělovali jsme, že „něco nechceme“ – ale zároveň tam byl pozitivní apel: „pojďme s tím něco dělat“. To pak zhmotnila Letná, kde vedle sebe stáli pravičáci i levičáci, což má velkou hodnotu samo o sobě. Také máme 450 tisíc kontaktů na lidi, kterým záleží na tom, co se děje. To je naše bohatství, na kterém se dá stavět.

Co se týče konkrétních kroků, jaro 2019 pomohlo zamezit odvolání nejvyššího státního zástupce. Jsme přesvědčeni, že na tom máme také svůj podíl.

Přesto některé politické komentáře poukázaly na to, že jste nezvládli transformovat energii zaplněné Letné, řekněme v „něco víc“. Co si myslíte o této kritice?

My jsme vždycky mluvili o tom, že se tu zvedá nějaká energie. Komunikovali jsme pozitivně, laskavě a bez nenávisti, což přilákalo dost lidí. Vytvořili jsme prostředí, ze kterého může něco vyrůst – buď energie, která nakopne opoziční strany, nebo že z ní vyroste něco nového.

To, co se podařilo, je aktivizace lidí, kteří v regionech zjišťují možnosti o tom, co by mohli udělat. Vznikají komunity aktivního občanství, a to má do budoucna obrovský potenciál. Bez regionů by to nemělo cenu.

Co se týče kritiky k přetavení Chvilek v něco politického – to jsme vždy odmítali. Naše role je občanská, v tom je její potenciál. Za sebe to teď jde zkusit Mikuláš, ale Milion chvilek zůstává mimo přímý politický boj. Jsme názorově pestří. Společný rys je v hájení demokratických principů a vymezení se vůči premiérovi, který je ve střetu zájmů. Zároveň jsme nikdy nechtěli občanskou neposlušnost, to by nebylo funkční, zúžilo by se to jen na radikální jádro a nikdy by tam nebyl potenciál proměny společnosti zezdola.

Symbolem vašeho spolku se stalo veřejné setkávání. Masové demonstrace teď nejsou vzhledem k situaci možné, jak jste museli koronaviru přizpůsobit svou práci?

Je třeba hledat nové cesty, jak působit ve veřejném prostoru. Vidíme ji jednak v podpoře místních skupin a jednak v dlouhodobějších projektech. Kombinace protestu i aktivního občanství.

Udělali jsme to před krajskými volbami, kdy jsme vysvětlovali: je tu problém, Babišovo hnutí se rozlézá v celé státní správě a je třeba tomu zamezit. Jaký význam mají kraje se ukázalo v minulém roce ve Středočeském kraji, kdy měly zásadní vliv na rozhodování o střetu zájmů.

Hodně důležitá bude také otázka veřejnoprávních médií. Mnoho lidí jejich konceptu nerozumí. Je tady prostor pro vzdělávací kampaň, proč by měla zůstat nezávislá a proč jsou důležitá. Stále si musíme udržet roli hlídače a co nejlépe vytahovat problémy této země na veřejnost. Fungujeme i jako médium.

Jaké budou vaše další kroky v rámci Milionu chvilek?

Blíží se 17. listopad, myslím si, že by Milion chvilek měl ukázat alternativní možnosti, jak si to připomenout. Zároveň v nejbližších dnech očekáváme vyjádření Evropské komise k auditům Andreje Babiše.

To by mělo být finální slovo, jestli je Babiš ve střetu zájmů a jaké důsledky z toho pro něj plynou, případně pro Českou republiku. A jelikož bude zase vykřikovat, že je to kampaň, tak je to obrovské téma pro veřejnost. Musíme hájit zájmy občanů. Pokud to bude platit Česká republika, tak my všichni se budeme skládat na byznys Andreje Babiše. To je nepřijatelné a přesně to ukazuje problém, proč je špatně, že je premiérem.