Výkonnost institucí je s pomocí veřejného mínění možné měřit několika způsoby. Můžeme se ptát na důvěryhodnost či popularitu, ale také na to, jak si lidé myslí, že úřady poslední měsíc pracovaly. Z dlouhodobého výzkumu STEM vychází, že nejlépe si podle veřejnosti ve své době vedla vláda premiéra Vladimíra Špidly. Jak jsou na tom vlády pozdější? Informuje Hlídacípes.org.
Zeptáme-li se našich respondentů: „Jak podle vašeho názoru pracuje poslední měsíc česká vláda?“ získáme tím řadu, která čítá na čtyřicet měření a pokrývá období od roku 1998 do současnosti. Zjednodušili jsme ji a vynesli do grafu, který přikládáme.
Pomohly povodně
Současná vládní koalice pod vedením Bohuslava Sobotky si na tom z hlediska hodnocení práce stojí u veřejnosti dobře, drží se totiž padesáti procentních bodů.
Bylo hodnocení práce vlády ale vždycky takové? A jaké jsou průměrné hodnoty za celé sledované období?
Nejvyšších hodnot dosahuje vláda z hlediska hodnocení veřejností v době, kdy ji vedl Vladimír Špidla. Na podzim roku 2002 dosáhly hodnoty úctyhodné výše, přičemž maximum zjišťujeme v září 2002 (72 %).
Krátce předtím vláda prokázala mimořádnou akceschopnost při letních povodních, a tak se dočkala také mimořádně příznivého hodnocení. Ještě v říjnu stejného roku jsou hodnoty vysoko, na úrovni 58 %, pak ale příkře klesají na poloviční úroveň.
Zeman, Špidla, Gross…
Nejnižší hodnoty nacházíme krátkodobě v těchto obdobích: vláda Miloše Zemana (v říjnu 1999 ji pozitivně hodnotilo 17 %), vláda Vladimíra Špidly (v červenci 2004 22 % příznivých hodnocení), kabinet Stanislava Grosse (jeho vládu v březnu 2005 hodnotilo pozitivně 17 %) a vláda Petra Nečase (v říjnu 2011 21 % příznivých hodnocení).
V době, kdy byl premiérem Mirek Topolánek, veřejnost hodnotí vládu stabilně a bez výkyvů. Chybějí zde propady nebo velké skoky vzhůru, emocionalita jako by šla stranou, přičemž se hodnoty pohybují mírně nad hranicí třiceti procentních bodů.
Úřednickou vládu Jana Fischera česká veřejnost hodnotila pozitivně, hodnocení překračuje šedesát procent (v prosinci 2009 jsme naměřili 64 %, o dva měsíce později 63 %). Nebylo to však poprvé. Úřednický kabinet Josefa Tošovského veřejnost hodnotila také výše než pozdější vládu: Josef Tošovský předává funkci premiéra s hodnocením práce vlády na úrovni 51 %.
A jaké je dlouhodobé číslo? Za celé sledované období je průměr hodnocení veřejnosti při posuzování práce vlády na úrovni 39 %.
