VIDEO: Kancelář prezidenta republiky / se souhlasem | FOTO: Kancelář prezidenta republiky / se souhlasem
Skutečný stav naší země není ani zdaleka tak špatný, jak si někdy myslíme na základě záměrně šířených negativních nálad, prohlásil v novoročním projevu prezident Petr Pavel. Ekonomická situace není podle hlavy státu špatná, přestože Česko v některých oblastech hospodářsky dlouhodobě zaostává a reálné mzdy rostou spíše pomalu. Prezident také nepřímo podpořil zavedení eura, na čemž dosud nenašla shodu ani vládní koalice.
Česko má podle prezidenta na rozdíl od mnoha míst štěstí, že není přímým dějištěm války ani rozsáhlého lidského utrpení. Naopak je zajištěno silnou bezpečnostní sítí Severoatlantické aliance (NATO) a řadou dalších mezinárodních záruk, podotkl. „Našim názorům a postojům se v zahraničí dostává prostoru i respektu. Mnoho lidí je spokojeno se životy, které žijí,“ řekl.
Při pohledu na nadcházející události ale podle svých slov rozumí tomu, že mnozí cítí obavy. „Jsme vyčerpaní ze strachu, který šíří probíhající války. Jsme unavení z krizí. Zklamaní z nenaplněných očekávání. Plní starostí ze životních nákladů, které v předcházejících letech prudce rostly,“ poznamenal.
Podle prezidenta se také zpochybňují hodnoty, které se považovaly za neměnné. „Jsme pod tlakem, abychom si vytvářeli vyhraněné názory k celé řadě společenských otázek, podstatných i nepodstatných. Jsme pod tlakem velkých emocí,“ řekl.
Prezident opět mluvil o euru
Celková ekonomická situace ale podle Pavla není špatná. Stejně jako loni hovořil o přijetí eura. „A i kdybychom ještě za několik let neměli stejné platy jako v Německu, jistě by naši budoucí prosperitu podpořilo i to, kdyby byly, stejně jako v Německu, vypláceny v evropské měně,“ konstatoval. Premiér Petr Fiala (ODS) v listopadu řekl, že pokud jeho vláda bude po volbách pokračovat další čtyři roky, budou v Česku výdělky jako v Německu.
Prezident také podle svých slov považuje za zásadní, aby vláda, která vzejde z letošních sněmovních voleb, zaručila, že Česká republika bude nadále bezpečná, svobodná, s fungujícími zákony, vymahatelností práva i férovým prostředím pro život i podnikání.
Řeč politiků se podle hlavy státu stále častěji redukuje na marketingová hesla. I ryzí slovo, jako je mír, se podle prezidenta stalo předmětem marketingového deformování. „Jako člověk, který válkami prošel, si hodnotu míru i cenu za něj uvědomuji velmi silně. Jsem si jistý, že všichni soudní lidé chtějí žít v míru a že rozhodně není tím, co by nás mělo rozdělovat. Nenechme si to vnutit,“ podotkl.
Zmírnění nerovností mezi regiony
Důstojný život ve svobodě má výrazně větší hodnotu a přináší větší spokojenost než život závislý na vůli jakýchkoli autoritářů, pokračoval prezident. Přeje si, aby občané případné pocity skepse a zklamání z toho, jaký je život dnes, nespojovali s hodnotami demokracie.
Pavel je přesvědčený o tom, že pro další roky si lze sebevědomě vytvářet optimistické plány. Utvrzuje se v tom při setkáních s občany. Vnímá ale i to, že ne všem se daří dobře a že čtvrtina lidí žije na hospodářsky a sociálně ohrožených územích. „A i když to neznamená, že každý čtvrtý čelí vyloučení nebo chudobě, znamená to, že velké části naší společnosti se přímo dotýká špatný stav těchto území,“ podotkl. Zmírnění nerovností mezi regiony je podle prezidenta jednou z nejdůležitějších výzev.
Nadále bude usilovat o to, aby byl slyšet hlas těch, kteří nemají dobré podmínky k životu, tolik možností najít dobré bydlení, dobrou práci, lékaře nebo školu, přislíbil. „Budu nadále využívat všechny ústavou mi dané nástroje, aby při řešení vaší situace převládala vstřícnost a ochota politických stran hledat rozumnou shodu. Ta je pro dlouhodobá strukturální řešení nezbytná,“ dodal. Za důležité proto považuje cesty do regionů, i do nejmenších obcí a vesnic.
Tradici zahájil Tomáš Garrigue Masaryk
Hlava státu se vrátila k tradici projevů 1. ledna, nenavázala na vánoční poselství předchůdce Miloše Zemana. Loňský Pavlův první novoroční projev se týkal téměř výhradně vnitropolitických a společenských témat, zahraničněpolitických otázek se prezident dotkl jen okrajově.
Pavel loni v proslovu hovořil o tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kritizoval komunikaci vlády s veřejností, ale také ocenil její malou náchylnost k rozepřím. Vyzval ke konkrétním krokům k přijetí eura.
Tradici novoročních projevů zahájil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zprvu nedržel projevy ke spoluobčanům, zato poskytoval tradičně novinám novoroční interview. Na Nový rok 1919 také promluvil k Národnímu shromáždění. Ve 30. letech pak Masaryk začal vystupovat s vánočními projevy.
Ve štědrovečerních, tehdy už rozhlasových projevech, pokračoval po svém nástupu do funkce druhý československý prezident Edvard Beneš. Tradici nepřerušil ani prezident okupovaných Čech a Moravy Emil Hácha. Vánoční projevy zrušil až první komunistický prezident Klement Gottwald, který začal poselství národu přednášet na Nový rok.
Novoroční projevy k národu měli také prezidenti samostatné České republiky Václav Havel a Václav Klaus. Tradici narušil až Miloš Zeman, který v roce 2013 vystoupil s projevem 26. prosince. Změnu termínu zdůvodnil tím, že chce navázat na zvyk z první republiky.
Na druhý svátek vánoční měl loni projev premiér Petr Fiala (ODS). Varoval v něm před prodavači strachu, kteří schválně šíří blbou náladu. Příští volební rok podle něj bude rozhodující v tom smyslu, zda si Češi budou věřit a trpělivě pracovat na tom, aby se jim žilo lépe, nebo se nechají znechutit a vydají se na cestu někam k východnímu autoritářství.
