Vypadá jako pravý britský gentleman. Oblek, brýle, nejlepší vzdělání. Když jde o brexit, chová se jako podrazák, jinak se to dá těžko nazvat. Podobných typů se najde dost všude. U nás bychom je mohli přehazovat vidlemi, než by nás to fyzicky a psychicky vyčerpalo.

Konzervativní poslanec Jacob Rees-Mogg svým spoluobčanům na Twitteru sdělil: „Pokud bychom kvůli dlouhému průtahu zůstali v EU, měli bychom se chovat co nejobtížněji. Mohli bychom vetovat jakékoli zvýšení rozpočtu, bránit vzniku zamýšlené evropské unijní armády a blokovat integrační programy pana Macrona.“

Na to se dá říci jediné: „Neděkujeme a odejděte.“ Prostě zmizte, Země je kulatá, za horizontem se nakonec na širém moří snad ztratíte.

Takových Rees-Moggů je dost. Někteří kandidují i do Evropského parlamentu, aby za slušný plat rozvraceli Unii zevnitř. Hezké je na nich jen to, že se se svými úmysly a plány nijak netají. Vnitřně zřejmě doufají, že neuspějí, aby mohli u slušného korýtka bojovat proti živiteli co nejdéle. Na každého se rublíky a místa v Gazpromu třeba nedostanou, takže je lepší vsadit na jistotu. Doma vést řeči a konzumovat diety. Ti zasloužilejší samozřejmě pirožky a kaviár na Rhodosu, až tam zase bude sraz myslitelů, co pořádá agent KGB Jakunin. Tam je ale dost plno, jen od nás tam už vítali dva poslední prezidenty.

Panu poslanci se teď vysmívají, že v roce 2016 tvrdil, že Británie nemá v EU žádnou moc a teď se vyjadřuje, jako by mohla celou Unii blokovat. Chrlení vzájemně si odporujících výroků ovšem k brexitovému tažení patří. Stejně ty věty směřují na lidi, co jim to moc nezapaluje. Vysoká škola života je na jednom konci spektra, na tom druhém jsou inspirátoři, co vymetají klimatizované přednáškové sály a poskytují rozhovory časopisům, kde se skví jejich krásné fotografie. Když jedou na Západ, jsou zachmuření. Když jedou na Východ, jeden koutek úst se jim radostně zvedne a do očí vstoupí jas naděje a pravá lidská radost. Konečně nám někdo naslouchá a souhlasí s námi.

Brexit je matkou jiných -exitů. Gentlemani s jasným postojem, co nemají tušení, jak to bude dál, až rozvrátí vlastní zemi, se množí jako naklonovaní. Tedy pokud jde o ně, mají možná víc než tušení: Někteří už opatřují občanství v nějaké unijní zemi pro členy své rodiny a přesouvají vlastní podnikání do zemí, které brexit nepostihne. Jsou jako Klaus junior, který vyhlašuje, že z Unie musíme okamžitě vystoupit, byť bychom měli o třetinu zchudnout.

Klaus junior ovšem nezchudne za žádných okolností a i kdyby celá rodina Klausů zchudla o polovinu, celkem nijak je to nepostihne. Je ne. Mohou následovat předního křižáckého vůdce brexitu Nigela Farage, který hned po referendu přiznal, že v kampani lhal, opustil místo předsedy své strany (nebude muset s rozlitým mlékem nic dělat)  a odebral se odpočívat do europarlamentu.

Když nahlédneme do slovníku vulgarismů používaných v cizích řečech, je tam jedná hezká fráze, která se hodí nejen na Homera Simpsona: „You´ve got the brains of a doughnut!“

Jo, koblihy. To mají mazlíčkové rádi. Ty by někomu chutnaly i novičokovou náplní.