Proč má Andrej Babiš a jeho útvar jménem ANO pořád takovou podporu? Když necháme stranou složité politologické a jiné teorie, stačí se podívat do debat pod každotýdenním kázání na facebookovém profilu Babiš, které začíná neotřelým „Čau lidi“. Ten je samozřejmě zamořen velmi pochybnými příspěvky, kde o fyzické existenci těchto osob můžeme důvodně pochybovat, ale s jistou pravděpodobností někteří ti lidé skutečně existují. Jejich názory nám dávají nahlédnout do mysteriózní duše Babišova voliče.
[ctete postid=“244384″ title=“Vychází Speciál FORUM. Mapuje důsledky pěti let Babiše ve státních funkcích“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/04/Screenshot-2019-04-14-21.10.00-385×230.png“ excerpt=“Redakce deníku FORUM 24 vydává speciální publikaci k pěti letům politické hegemonie “ permalink=“https://forum24.cz/vychazi-specialni-publikace-forum-mapujeme-dusledky-peti-let-babise-ve-statnich-funkcich/“]244384[/ctete]
Malá ukázka. Vyslovil se tam jistý pan Pavel M., který napsal: „Když už tedy p.Fiala z ODS argumentuje procenty investic ze státního rozpočtu, měl by si uvědomit, že 9% z 900 mld..je 81 mld. A 7% z 1500 mld…je 105 mld. Takže nominálně investuje vlada ANO o 30% více než ODS.“ (Text neupravujeme.)
A takovou „úvahu“ někdo napíše po nedělním výprasku Babiše v Otázkách Václava Moravce, kde premiér trpěl pod argumentační palbou od předsedy ODS Petra Fialy. Když už někdo používá slova jako „procenta“ a „nominální“, předpokládáme, že tuší, co to znamená. Nechme stranou, že rozpočet 900 miliard měl náš stát už někdy v roce 2005. V posledním kompletním roce nějakého premiéra za ODS, tedy v roce 2012, byly výdaje státního rozpočtu přibližně 1152 miliard. Ale o to teď nejde.
Zajímavá je ta absurdita, že někoho zajímají čísla a vůbec nebere v úvahu, co znamenají. Kdybychom uvažovali „nominálně“, museli bychom tvrdit, že za komunistů byla velká láce, protože rohlík stál 40 haléřů. Jenže průměrná mzda byla v roce 1989 3 170 Kčs a dnes je desetkrát větší. Máslo stálo tehdy 10 Kčs, v přepočtu na dnešní měnu by tedy stálo přes 92 korun, dnes ho ale koupíte za 45 – 55 korun. Takže nominálně je pětkrát dražší a můžeme se cítit bídně, jenže ve skutečnosti stojí polovinu. Tohle by snad mohl pochopit i Babišův volič, pokud si vzpomene na někdejší cenovky a svou výplatní pásku z Husákových zlatých časů.
Proto nemá smysl při porovnávání vládních investic mluvit o číslech vznášejících se vakuu, ale ptát se, kolik procent z rozpočtu ta která vláda na investice dala. A tady je to jasné a Babiš může máváním papíry vytvářet průvan, jaký chce. Za světové finanční krize v roce 2009 dala Topolánkova vláda na investice 11,5 procenta. (Tak to bylo naplánováno ve státním rozpočtu a následující vláda Jana Fischera to již jen realizovala.) V roce 2015 pomohly českému rozpočtu výrazně evropské peníze a bylo to 13,5 procenta. Ale od té doby, kdy převzal řízení státu Babiš s hnutím ANO se míra investic pohybuje jen mezi 6 – 8 procenty a to v době ekonomického růstu. A právě v tom je chování Babišovy vlády skandální.
Ale ne, konzument kázání „Čaulidi“ zbaští všechno, co mu starostlivý hospodář s novou rudou čepicí předhodí k duševní konzumaci. A to poté, co byly bláboly trestně stíhaného premiéra pár hodin předtím v televizi a v přímém přenosu rozcupovány. Je to marný, je to marný… atd.
Někteří lidé si jakákoli fakta nacpou do předem připravených škatulek. Jakmile učinili základní rozhodnutí, že vůdce a předseda je „jejich“, tak jsou oni jeho. Pracujeme ale s tím, co máme. Že se racionálně nedají o holých faktech a jasných skutečnostech přesvědčit všichni, to je historická zkušenost. Že se ale dají přesvědčit aspoň někteří, je známo taky. Právě o to tady jde.
