Ruská agrese proti Ukrajině sjednotila po mnoho let tápající Západ a rozdělila svět na dva tábory. Na ty, kteří se ostře vymezují proti Rusku a nastolují vůči němu sankce, a na menší skupinu těch, kteří se za Rusko postavili, jako například Sýrie vedená Bašárem Asadem. Pak jsou ale ještě země, které se snaží zaujmout spíše opatrný postoj. A mezi ně patří Izrael. Přestože je Izrael velkým spojencem USA a intenzivní vztahy udržuje s mnoha evropskými zeměmi, jako třeba Německem a Českem, k protiruské koalici se nepřipojil.

Mnozí zastánci Izraele mluví o velkém zklamání a morálním selhání židovského státu. Dokonce i v USA, kde kritika Izraele většinou vychází jen od progresivní levice, slyšíme konzervativní republikány kritizovat Izrael za neochotu jasněji podpořit Ukrajinu například dodávkami zbraní.

Dále čtěte

Bezletová zóna nad Ukrajinou už nemůže být tabu. Řešení existuje

Rusové kupí chyby. Útok na jadernou elektrárnu byla jedna z nich. Kreml, který evidentně není schopen zvrátit průběh války tak,…

Izrael zcela neutrální nezůstal a politici a diplomaté vyjadřují Ukrajině sympatie. Izrael také podpořil rezoluci OSN odsuzující ruskou invazi. Na Ukrajinu z Izraele míří humanitární pomoc a polní nemocnice.

Navíc ukrajinskou armádu posílí z Izraele odjíždějící ukrajinští Židé s výcvikem z izraelské armády. Ovšem izraelský premiér Naftali Bennett zůstává velmi opatrný a při vyjadřování podpory Ukrajině se vyhýbá tomu, aby ostře odsoudil počínání Ruska.

Opatrný postoj Izraele vyplývá i z jeho pozice v regionu Blízkého východu. Mezi největší bezpečnostní hrozby, kterým Izrael čelí, patří Írán. Ten využívá chaotické situace ve válce zničené Sýrii k tomu, aby si v této zemi vytvořil vojenské základny a syrské území se také stalo územím, přes které dodává Írán zbraně radikálnímu libanonskému hnutí Hizballáh. Izraelské letectvo proto často v Sýrii proti íránským cílům zasahuje.

Od roku 2015 ovšem vzdušný prostor nad Sýrií kontroluje Rusko pomocí protileteckého systému S 400. Proto Izraeli nezbývá než koordinovat letecké útoky s Moskvou, která má kapacity na to, aby omezila možnosti Izraele v Sýrii zasahovat. Ochota Moskvy ponechat volnou ruku izraelskému letectvu nad syrským nebem je tak pro Jeruzalém strategicky důležitá.

Dále čtěte

Jak svrhnout Putina? Nadějí na konec války Ruska proti Ukrajině je jedině převrat v Kremlu

Krátce před novou ruskou invazí na Ukrajinu proběhly občanské nepokoje v Kazachstánu. Nelze říci, že by šlo o nepokoje jaksi…

Izrael si je také vědom toho, že po ústupu USA z Blízkého východu postupně narůstá vliv Ruska. Hlavní devizou Ruska je jeho ochota prodávat zbraně i těm nejautoritářštějším režimům v oblasti a jako v případě Sýrie se postavit za ně v případě, že jim hrozí pád. Podobná podpora se od USA čekat nedá, a proto i tradiční spojenci Washingtonu jako Egypt či Saúdská Arábie už nechtějí spoléhat pouze na USA a s Moskvou podepsali smlouvy o dodávkách ruských zbraní.

Izrael postupný návrat Ruska na Blízký východ sleduje s jistou obavou. Především moderní ruské zbraňové systémy v rukou Íránu, ale i arabských zemích v regionu, rozhodně nejsou v zájmu Izraele, a také proto je tu snaha izraelských politiků nezavřít si k Moskvě dveře.

Dalším důvodem k jisté zdrženlivosti vůči Moskvě je přítomnost velké židovské komunity jak v Rusku, tak na Ukrajině. Izrael se považuje za ochránce Židů i mimo Izrael a obává se, aby výrazné zhoršení vztahů s Moskvou neohrozilo bezpečí těchto lidí a jejich možnost odejít v případě nouze do Izraele. To je již několik dní aktuální v případě ukrajinských Židů, jejichž odchod pomáhají organizovat také židovské organizace.

Ale i ze samotného Ruska, z něhož se stává nefalšovaná diktatura s krachující ekonomikou, začínají odcházet lidé ve velkém. Lze očekávat i zvýšený zájem ruských Židů o odchod do Izraele. V praxi to například znamená, že izraelská letecká společnost El Al dosud provozuje lety do Ruska. Poté, co El Alu díky sankcím zrušily mezinárodní pojišťovací společnosti pojistku pro lety do Moskvy, záruky ve výši dvou miliard dolarů poskytl izraelský stát. Vysvětlení ministerstva dopravy pro tento krok bylo následující: „V Ruské federaci žije okolo 600 tisíc Židů a dalších přibližně 65 tisíc Izraelců. Nemůžeme přerušit kontakty, protože jim musíme umožnit vrátit se domů.

Dále čtěte

Od našeho zpravodaje z Ukrajiny: Jak funguje Lvov ve válečném stavu

Západoukrajinský Lvov byl v sovětské a ruské historiografii vždy vnímán jako „základna nacionalistů“ a „doupě banderovců“. Do jisté míry právem –…

Jistá míra zdrženlivosti také vytvořila předpoklad pro to, aby se Izrael stal prostředníkem mezi Ruskem a Ukrajinou. Hned na začátku ruské invaze vyzval ukrajinský prezident Zelenskyj Izrael, aby pomohl s vyjednáváním s Ruskem. A opravdu, dosud to byl pouze izraelský premiér Bennett, který se od začátku války potkal osobně s prezidentem Putinem a se Zelenským si již mnohokrát telefonoval.

Pokud by diplomatická iniciativa Izraele přispěla k ukončení ruské agrese, dalo by se jistě mluvit o tom, že se zvolená umírněná taktika vyplatila. Ovšem se vzrůstajícím počtem civilních obětí a poničených ukrajinských měst ruskou armádou lze spíše čekat stoupající tlak na to, aby Izrael zaujal vůči Rusku mnohem kritičtější postoj. Tento tlak je patrný nejen od spojenců, jako jsou USA, ale i od izraelské společnosti.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Přinášíme portrét Zelenského. Lídra, který čelí brutální agresi Ruska

Ve čtvrtek vychází další číslo Týdeníku FORUM, které je z velké většiny věnováno agresivnímu napadení Ukrajiny Ruskou federací. Přinášíme unikátní…

Mnozí intelektuálové, novináři či akademici argumentují, že židovský stát by neměl zůstat zdrženlivý třeba i proto, že Putin využívá zcela pokřivenou verzi historie pro ospravedlnění agrese vůči Ukrajině. Izrael by měl být přece tím, kdo nejhlasitěji odmítne Putinovu propagandu o tom, že Ukrajinu vede gang neonacistů. A to nejen proto, že v čele tohoto tzv. gangu je ukrajinský Žid, jehož příbuzní zahynuli během holokaustu.

Izrael se tudíž ocitl na tenkém ledě. A vzhledem k tomu, že jsme svědky události, která bude formovat mezinárodní politiku na mnoho let dopředu, tak se brzy ukáže, jestli Izrael jednal moudře, či zbaběle.

Dr. Irena Kalhousová je politoložka a ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy