Prosila mě o život, trefil jsem ji přesně. Vražda Kuciaka zlomila Ficovi vaz, dnes už Slovensko takovou naději nemá

KOMENTÁŘ / Přesně před šesti lety byli zavražděni slovenský investigativní novinář Ján Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová. Policie dopadla všechny údajné pachatele této nájemné popravy, soud však jednoho z nich vinným neuznal. Toho jediného, který měl skutečný motiv, protože Kuciak o něm pravidelně psal a ohrožoval tak jeho „podnikání“, slovenského „Františka Mrázka“ jménem Marián Kočner. Ten měl v době vraždy a za vlády Roberta Fica na povel část policie, prokuratury, soudců a především vládních politiků. Za objednávku vraždy tak byla odsouzena Kočnerova fanynka a volavka na diskreditaci politických nepřátel, Alena Zsuzsová. „Kuciakova přítelkyně slyšela hluk a vyšla na chodbu. Prosila mě o život, trefil jsem ji přesně,“ prohlásil před soudem vrah novináře a jeho snoubenky. Bohužel, jeho výstřely probraly Slovensko jen na pár let. Dnes už všechno je a bude úplně jinak.

Marián Kočner byl produktem a beneficientem korupčního a klientelistického systému, který se na Slovensku institucionalizoval za vlád Roberta Fica v období let 2012 až 2020. Bez politického krytí a dobře zaplacených konexí na policejní a justiční špičky by Kočner nezískal bohorovný pocit nedotknutelnosti, což potvrzovaly tisíce dešifrovaných zpráv s lidmi z nejužšího politického a podnikatelského okolí premiéra a vládní strany Směr – sociální demokracie.

Dále čtěte

Čaputová vyhlásila válku Ficovi. Slováci čelí nebezpečí, hraje se o čas

KOMENTÁŘ / Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová úmyslně prohrála bitvu s tamní vládou premiéra Roberta Fica, aby udržela jakous takous šanci na…

Novinář Ján Kuciak byl chybou v systému a desítkami investigativních zjištění komplikoval Kočnerovi jeho „podnikatelský“ život. Nechal proto novináře sledovat, telefonicky mu vyhrožoval „špínou“ na jeho nejbližších a nakonec, jak tvrdí prokuratura, si objednal jeho vraždu. V ten den mu Zsuzsová psala, že se jí snilo o bolavých zubech, což mělo označovat něčí smrt. Kočner jí odepsal emotikonem lebky a číslovkou 50. To byla výše odměny, přesněji 50 tisíc eur (zhruba 1,2 milionu korun), kterou Zsuzsová měla odevzdat pachatelům vraždy.

Pád prohnilého systému

Kočner byl symbolem a současně odpornou karikaturou systému, proto se hněv šokovaného Slovenska obrátil proti politickým a represivním špičkám. Fico musel opustit pozici premiéra, Róbert Kaliňák funkci ministra vnitra a Tibor Gašpar byl odvolán z postu policejního prezidenta. Vládní Směr utrpěl debakl v parlamentních volbách a policie začala rozsáhlé vyšetřování a zatýkání desítek osob z období Ficových vlád.

Expremiér, exministr vnitra a policejní exprezident čelili obvinění ze založení zločinecké skupiny, která ovládala a ovlivňovala všechny klíčové personální, manažerské a ekonomické kroky na úrovni státní správy. Dokonce i Kočner byl pravomocně odsouzen, ale jen za padělání milionové směnky, kterou vydíral soukromou slovenskou televizi Markíza.

Návrat nového Fica

Policie, prokuratura a soudy sice měly rozvázané ruce, ale bývalá vládní koalice a kabinety premiérů Igora Matoviče a Eduarda Hegera nedokázaly spolupracovat a efektivně vládnout. Fico ucítil šanci, jasně definoval problémy bývalých vlád a sám ze sebe udělal oběť údajných politických procesů. Bývalí zklamaní voliči Směru mu to uvěřili a on se vrátil po čtvrté k moci.

Dále čtěte

Šílená amnestie pro oligarchy. Boss Fico zachraňuje svůj klan a Slováci se vrací do nejtemnější minulosti

KOMENTÁŘ / Desítky pravomocně odsouzených za korupci a podvody, další desítky osob (včetně nejbohatších oligarchů a sponzorů politických stran) obžalovány…

Agresivnější, odhodlanější a především s jasnou touhou. Už nikdy nezopakovat stejné politické chyby (demisi) a dopustit výměnu mocenských garnitur po nejbližších parlamentních volbách. Bývalá vládní koalice se v boji proti Ficovi zdiskreditovala sama, odvážné policisty, aktivisty a kritická média bylo však nutné zpochybnit, kompromitovat a dehumanizovat. Ficovi bylo jasné, že není nutné s nikým polemizovat a vést diskusi, je nutné protivníka osobně napadnout a reputačně zlikvidovat.

Den před vraždou

Uplynulo šest let od vraždy novináře Jána Kuciaka a skutečný objednavatel tohoto zastrašujícího veřejného aktu není (ne)pravomocně odsouzen. Mateřská redakce Kuciaka, internetový deník Aktuality.sk, patří společně s deníkem SME a Deníkem N na vládní černý seznam nepřátelských redakcí, se kterými se Směr a Slovenská národní strana Andreje Danka nebaví a odmítá jejich redaktorům odpovídat na jakékoliv otázky. Nejsledovanější soukromá televize v zemi, již zmíněná Markíza, která je v rukou české finanční skupiny PPF, čelí ekonomické hrozbě odstřihnutí od reklamy, kterou si zadává stát a státní firmy, což aktuálně řeší chystanými personálními změnami ve zpravodajství.

Veřejnoprávní rozhlas a televize mají své dny sečteny a čeká se na konkrétní legislativní úpravu toho, jak odvolat vedení veřejnoprávní instituce a následně její úplné podřízení státu a „znárodnění“. Minimálně třetinu mediálního trhu zase ovládá soukromá finanční skupina Penta, jejíž bulvární média slouží zájmům vládních politiků, protože Penta potřebuje vstřícnost Fica a jeho kámoše při svých zájmech ve zdravotnickém byznysu. Z toho plyne jediné, slovenští novináři, kteří v roce 2018 přišli o svého kolegu, jsou na tom dnes podstatně hůře než den před vraždou Kuciaka.

Stejná „chyba“ se už nezopakuje

Fico si před šesti lety musel vybrat mezi neomezenou mocí a politickou a společenskou odpovědností za vraždu jednoho novináře. Odstoupil. Poučil se a dnes už by stejnou „chybu“ nikdy neudělal. Tragédie jednoho novináře se tak šest let po jeho vraždě stává tragédií celé země.