S úděsem jsem sledoval, jak se doktor Lukáš Pollert, kterého desítky let znám a vážím si ho, mění v protirouškového disidenta. Diskutoval jsem s ním o rouškách dlouho přes facebook, a pak asi hodinu v kavárně. Našel jsem vysvětlení jeho postoje – a nemám z něj radost. Ale asi platí, když jej potvrdil sám doktor Pollert.

Na účinnosti roušky jako nástroje pro významné snížení růstu epidemie covidu se shodují WHO, Centers for Disease Control and Prevention, The British Academy – The Royal Society, Mayo Foundation for Medical Education and Research, Cold Spring Harbor Laboratory – medRxiv a velká řada studií ve fázi preprintu. Udělal jsem o tom na FB malý rozcestník.

https://www.facebook.com/jiri.x.dolezal/posts/10220518355122468

 Přesto se naše společnost rozdělila na „prorouškovce“ a „protirouškové disidenty“, kteří se baví šířením dezinformací a nesmyslů. Nemluvím o esopodnikatelích typu herec Dušek nebo režisér Chaun – esoterici mají kognitivní nedostatečnost v popisu práce. Přidali se k nim bohužel i někteří lékaři. Byť protiroušková propaganda je doslova vražedná. Nasdílel jsem na FB infografiku z The Times, kde ukazovali, jak a kde rouška chrání. A připsal: „Největší riziko: v uzavřeném prostoru, bez roušky, když křičíte nebo zpíváte. Naopak když jste venku a ticho, jsou víceméně zbytečné i obvykle požadované dva metry odstupu.“ A polemika začala.

Doktor Pollert: Hm, tak to by mě určitě nenapadlo. I na to musí být studie?

Jxd: Ano, přesně tak. Má-li nějaké tvrzení být součástí medicíny založené na důkazech, musí na něj být impaktovaná studie. I na mytí rukou u chirurgů kdysi.

Doktor Pollert: tak to by mohla být i studie na tuto studii, která by hodnotila zbytečnost původní studie 

Jxd: Studie o tom, nakolik rouška chrání před infekcí, zcela určitě zbytečná není. Pokud se podíváš, kolik hlupáků jejich účinnost zpochybňuje, jistě mi dáš za pravdu.

Doktor Pollert: Stejně dobře by vyšla studie o větší bezpečnosti a méně mrtvých, kdyby auta nejezdily vůbec a muselo by se stále nosit třeba helmu. Ale autem někdo jezdit chce, i když tím může někoho zabít, a stejně tak to bude s rouškou. Nebo ji preventivně už nikdy nesundáme. Už jsem z těch debat dosti unaven. Chápu, že je někdo úzkostnější, ale za současné epidemiologické situace, jsou roušky plošně zbytečné. Asi jako chodit venku s helmou.

Připomínám – o dva posty výše se pan doktor ošklíbal, že někdo zveřejňuje samozřejmost – že rouška chrání. Nyní, o pár minut později, již tvrdí, že jsou roušky zbytečné.

Jxd: Jak to děláš, že jsi lepší a víš toho víc než celá medicína? Já to beru, jsi fakt dobrej – ale vědět něco líp než celá lékařská věda, to je dnes fakt kumšt! 

Doktor Pollert:. Život není o studiích v impaktovanych časopisech. Uvidíš, že budou studie, popírajíci výsledky studií jiných. Podle situace. O tomto si nedělám iluze, proto to ber aspoň trochu s nadhledem. Rozhlédni se kolem sebe, kolik je nemocných (ne pozitivních), a vzhledem k tomu že od června se roušky nenosí, zda je ten nárůst rychlejší, stejný, nebo zda je v nemocnicích pacientů méně. Pak mi dáš – i panu prof. Žaloudíkovi za pravdu, že asi ty roušky I nadále jsou zbytečné.

Jxd: No ale jak to s panem poslancem děláte, že to víte lépe než vědecké autority? Čím to, že je svět tak daleko za vaším hlubokým poznáním pravdy, i když jde o instituce jako Mayo Clinic nebo The British Academy? Z jakých vycházíte poznatků? Pošleš zdroje?

Doktor Pollert: Z čísel, které uvádí naši epidemiologové tzn. počtu nemocných, hospitalizovaných, na JIP, jen nakažených, testovaných. Čili statistika. Ale jsou to jen čísla. Ti uvádějí, Že smrtnost na COVID-19 v době, kdy jsme nosili roušky a dodržovali opatření, byla 3,3 % (z prvních 10 000 infikovaných zemřelo 330 osob). Smrtnost na COVID-19 v době, kdy jsme přestali nosit roušky a mohli začít normálně žít, byla 0,67 % (z druhých 10 000 infikovaných zemřelo 67 osob). Smrtnost tak klesla celkem 5x. Celková úmrtnost na všechny příčiny je za první pololetí v ČR o 10–15 % nižší než je desetiletý průměr úmrtnosti. Smrtnost na chřipku je od 0,5 % do 1,0 % v závislosti na sezóně respiračních onemocnění – nyní jsme tedy na jejím spodním intervalu. Za 6 měsíců chřipkové sezóny zemře 1500 až 2000 osob. Ve statistikách nemocnosti jsou uváděny hlavně čísla infikovaných = ne každý infikovaný je nemocný a cca 50 % nemá žádné příznaky, 35 % mírné příznaky. Když zmiňuješ WHO, tak ne tak dávno k rouškám nepřistupovala úplně s důvěrou. Pak to trochu korigovala, ale co když to zase změní.

Jxd: Ano. A právě proto, aby nám nenarostla smrtnost i celková úmrtnost jako v UK, Itálii, Španělsku, Belgii atd., musíme v uzavřených prostorách nosit roušky. Chráníme tím své okolí. Strmý růst úmrtnosti na COVID v celém světě se nám zatím vyhnul, a tak to musíme rouškama indoor udržet. (a připojil jsem graf, jak děsivě narostla v době úderu pandemie úmrtnost.)

Doktor Pollert: Ve vnitřních prostorech se roušky nenosily a nic se nestalo.

Technická – ve vnitřních prostorech MHD, zdravotnických zařízení, obchodů a všeho, co zůstalo v době lockdownu otevřené, se roušky nosily, v době diskuse se nosily ve vnitřních prostorech metra, a také třeba ve zdravotnických zařízeních. Tam, kde pan doktor pracuje.

Jxd: A čím to je, že to s panem Žaloudíkem víte to líp než v Oxfordu a všech těch světových institucí, které roušku ve vnitřních prostorech naopak doporučují? Jak to děláte? Já bych taky chtěl být tak chytrej, poraď! A pošli ty zdroje prosím!

Doktor Pollert: Třeba WHO? Která na jaře roušky bagatelizovala, zatímco u nás jsme je nosili všude? Na jaře jsme roušky nosili bez ohledu na studie. Zdroje jsou známé ze statistických úřadů, od nemocnic, z hygienických stanic, laboratoří. A čím to je? No je to tím, že denně pracujeme ve zdravotnictví. Denně vidíme pacienty, nejsme nalepení na obrazovkách počítačů. Svět se také odehrává venku, v přírodě, ne jen ve virtuální realitě a v impaktovanych časopisech. Celá letošní situace je dosti překotná na to, aby se všechny studie daly brát nějak validně. Ale Jirko, to není kritika všech studií. Jen je potřeba vědět, že vše se neodehrává jen v teoretické rovině, ale i v praktické. Ty sběry dat, jak jsme o tom mluvili několikrát, budou předmětem mnoha revizí. Stále chce nějak zdroje. Ty zdroje jsou pořád kolem tebe. V současné době je důležitá ta dynamika změn. Ta se denně mění. Co bylo na jaře, v červnu o prázdninách, to se vše mapuje, testuje a jsou toho výstupy, které když se publikují, tak se zároveň mění s tím, jak klesá nemocnost a stoupá třeba číslo použít testovaných. Teď ta situace je natolik příznivá – dle dynamiky změn od jara, že roušky nejsou nutné. Pokud je někdo chce nosit, ať si je nosí. Pokud bychom opravdu něco chtěli podniknout pro zdraví lidu a snížit významně úmrtnost, tak máme jiné možnosti: přísná restrikce kouření (to by se ti ale asi nelíbilo), anebo povinná ranní rozcvička.

Pan doktor odmítá roušky – odmítá sám sebe lehce omezit, aby v případě, že onemocní, nenakazil svoje okolí, nevinné lidi. Ale na druhou stranu koketuje s myšlenkou, že by mně zakázal poškozovat si svoje vlastní zdraví kouřením.

Jxd: Jasně – takže svá tvrzení zakládáš na Tvých pocitech a dojmech, chápu dobře?

Doktor Pollert: Názor získáváme z celého spektra medicíny. Každodenní práci v nemocnici s pacienty s respirační tísní, z počtu nemocných, ne jen pozitivních, z vyjádření předních epidemiologů, imunologů, intenzivistů, virologů I mikrobiologů, z konzultací s nimi. Lékař samozřejmě ví, že nemoc je komplexní povahy, proto vnímáme I psychosociální problematiku. Tato složka je neprávem opomíjená a laickou veřejností zesměšňovaná. Pak na řadu přijdou pocity z mediální prezentace celé té zkázy. Ráno zjistíme, že se včera nakazilo 500 lidí! Ale že zemřelo 300 a mnoho zbytečně na rizikový styl života, nás tolik nezajímá. Z toho mám ty divné pocity.

Jxd: Nemyslíš, že stavět vlastní pocity pro výsledkům výzkumů celé lékařské vědy je trochu dejme tomu málo?

Doktor Pollert: Výše jsem popsal, jak se získávají zkušenosti s průběhu nemoci (prosím důkladněji pročíst), která nemůže mít zatím nějaké relevantní výsledky a závěry, protože ještě neskončila. Čili znovu opakuji: Smíšené pocity mám jen z lidí, kteří si té nemoci nevšímají v plném rozsahu, nebo nevnímají celou dynamiku průběhu a soustředí se jen na nošení roušek. A dále a to opět opakuji: Pocity z mediální prezentace celé té zkázy. Ráno zjistíme, že se včera nakazilo 500 lidí! Ale že zemřelo 300 a mnoho zbytečně na rizikový styl života, nás tolik nezajímá.

Už jsem nediskutoval a čekal, kdy se pan doktor zase nějak vesele vyjádří. Nečekal jsem dlouho.

Lukáš Pollert: Navazuji na D-Fensův článek o rouškách. Doporučuji každému jeho přečtení. Mluví mi z duše a dobře pojmenovává několik problémů s rouškami spojených, které vedou až k tomu, že se ta věc stává odpornou. A nejen rouška jako taková, dokonce i to samotné slovo. Je prostě už urousané. Cituji, co k tomu říká D-Fens: „ Vláda znemožnila lidem vycházet, pokud si nevzali roušku, ta se ale v tu chvíli nedala nikde zakoupit, protože vláda měla blížící se hrozbu u prdele a neobstarala ochranné pomůcky v dostatečném množství ani pro zdravotníky, natož pro občany. A národ, místo aby je vyházel z oken, sedl k šicím strojům a jal se vyrábět roušky, protože se prostě rádi podvolujeme vrtochům různých mocí posedlých sráčů, nahoře se hrbíme a dole šlapem. Je to jistě poněkud neuctivé vůči obětavým ženám, které našily roušky. Jenomže v tomhle národě nejsou jen ženy, ale také muži. Kde byli, aby se pozastavili nad tím, že nemohou vyjít z domu bez hadru na obličeji, který jim vláda nařídila nosit a jejich ženy musely ušít?“

Jxd: Ty už jsi úplně rezignoval na rozum a fakta a čteš nepodepsaný úvahy na dezinformačním serveru? Proboha – vždyť jsi vysokoškolsky vzdělanej člověk, lékař! Chápeš tu křivku na tom grafu zde, ten skok nahoru? To jsou MRTVÍ LIDI!!!
https://www.euromomo.eu/graphs-and-maps

Lukáš Pollert: Ta křivka nemá co dělat s rouškami. Sám víš, že letos lidí přibude stejně jako vloni, ne-li více. K rouškám se už nechci dokola vyjadřovat. Jen s nimi flikujeme náš nezdravý životní styl (včetně tvého). 

O několik dní později jsem se dočetl: 

Lukáš Pollert: Já nechci vědět, že v tramvaji je vedle mě Cov pozitivní pasažér. To bych pak měl zkažený, minimálně celý den! Takovou újmu si touto aplikací nemohu dovolit. A co když jednou budeme kolem sebe sledovat HIV pozitivní lidi (z těch přece máme také strach), nebo jinou chorobu, deprese? Nebo vyznání? Nelze si život kvůli nějakému viru (se smrtnosti 1–2%) znepříjemnit například rouškou.

No a pak jsem – to už s nefalšovanou hrůzou – nalezl komentář doktora Pollerta, kde napsal: „Například očipování lidí. S tím se nikdy nesmířím.“ I nastal čas jej požádat o krátký rozhovor.

Lukáš Pollert: To, že rouška je zbytečná, říkám na základě toho, že tady sedíme a ani ty, který dáváš důraz na impaktované studie, roušku nemáš!

Jxd: Ty znáš studii, která by prokazovala přenos u lidí, co spolu sedí v open air kavárně metr a půl od sebe, a fouká vítr? A když si popravdě myslíš, že tady potřeba není, tak z toho vyvozuješ, že není potřeba ani v tramvaji?

Lukáš Pollert: Rouška je potřeba tam, kde je potřeba, a není potřeba tam, kde není potřeba. Je důležité zjistit, kdy potřeba nošení roušky nastává.

Jxd: Tak se držme toho, co je nařízeno.

Lukáš Pollert: V tramvaji, pokud je nějaká infekce, tak prosím… Já nepopírám přínosnost roušek, kdybych jí popíral, tak jí nenosím. 

Tak pravil na FB doktor Pollert: „Já nosím roušku denně asi 15 let. Není samospásná. Covid v době bezrouškové klesl s úmrtností pod 1 %. S tímto výsledkem, pokud nejsme spokojeni, tak se roušek nezbavíme nikdy.“

Jxd: Proč tedy účinnost roušek popíráš?

Lukáš Pollert: Já nevystupuji proti rouškám!

Jxd: A uvědomuješ si, že vystupuješ proti rouškám?

Lukáš Pollert: Ne.

Jxd: Okomentoval jsi graf nárůstu úmrtnosti s COVIDem. Tys odpověděl, že se stejně tolik lidí narodí. Cos tím chtěl říct?

Lukáš Pollert: Snažil jsem se vysvětlit, že není úplně jasné, na co ti lidé zemřeli.

Jxd: To je graf celkové úmrtnosti.

Lukáš Pollert: Řekl jsem, že výkyv úmrtnosti celkově nebude žádný.

(Pan doktor nemluví pravdu, jeho výrok je uveden výše.)

Jxd: Ne.

Lukáš Pollert: Já jsem neodpovídal na ten graf. 

Jxd: Ne. Chceš to ukázat?

Lukáš Pollert: No já nemám na ten Facebook čas, někdy v práci reaguji jen na mobilu, a myslel jsem, že se mnou nechceš mluvit o něčem vytrženým z kontextu, ale o tom, co probíhalo na jaře a teď.

Jxd: Napsal si, že se rozhodně nenecháš očipovat. On to po tobě někdo někdy chtěl?

Lukáš Pollert: Třeba se nechám očipovat, když to bude zajímavé.

Jxd: Chtěl to po tobě někdy někdo?

Lukáš Pollert: Zatím ne.

Jxd: A jak tě to napadlo? 

Lukáš Pollert: Může se stát, že se budou sledovat lidé jako v Číně podle obličeje. To už je jedno, jestli jsi očipovanej, to je to samý.

Jxd: Jak jsi dospěl k tomu, že tě někdo bude chtít očipovat? 

Lukáš Pollert: Můžou být lidé, kteří budou označováni za teroristy.

Jxd: Těch je hodně.

Lukáš Pollert: A ti už jsou jako očipovaní.

Jxd: Nejsou očipovaní, být očipovaný znamená mít v těle implantovaný čip. 

Lukáš Pollert: Neznamená. To je starý – to bejvávalo. To může znamenat to, že máš někde zaznamenanou fotografii rohovky nebo obličeje. 

Jxd: Ke snímání obličeje ale nemůžeš dávat svůj souhlas…

Lukáš Pollert: Ale myslel jsem tohle.

Jxd: Jako že se nenecháš nafilmovat?

Lukáš Pollert: Myslel jsem tím, že přijde doba, kdy budou každého sledovat. K čemu je čip, co má pes? Slouží k tomu, že víme, kde se pohybuje.

Jxd: Lukáši, to je úplný nesmysl!

Lukáš Pollert: Myslím si, že čip nebo mobil nebo něco…

Jxd: Čip a mobil se k sobě mají jako letadlo a veverka. To jsou úplně jiný věci. 

Lukáš Pollert: Já nevím… Já si myslel, že když se pes ztratí, tak jde najít jako mobil. 

Jxd: Odkud tu myšlenku máš?

Lukáš Pollert: Existuje aplikace „Najít iPhone.“

Jxd: Ale ty nemáš v psovi iPhone! Mluvili jsme o psech!

Lukáš Pollert: Já jsem mluvil o nějakém čipu, zařízení, jako je v autu, když ti ho někdo ukradne.

Jxd: Ale my jsme mluvili o psech, o čipech pro psy…

Lukáš Pollert: A nebudeme se bavit o těch rouškách?

Jxd: Tak proč tedy jsi proti rouškám?

Lukáš Pollert: Ale já nejsem proti rouškám!

Tak pravil na FB doktor Pollert: „Za současné situace (polovina srpna, pozn. aut.) jsou roušky nesmyslné. Tak nevím, co má 1. září přijít.“

Jxd: Jak by tě erouška informovala, že člověk vedle tebe v tramvaji má COVID?

Lukáš Pollert: Nemusí to informovat hned, ale dozvíš se to ex post.

Jxd: Ale ty jsi psal, že nechceš o člověku vedle tebe v tramvaji vědět, že je COVID pozitivní. 

Lukáš Pollert: To by asi měla ta aplikace taky zvládat.

Jxd: Jako že by ti zazvonil mobil v tramvaji?

Lukáš Pollert: Tak to asi ne. Erouška by mi to dala vědět třeba večer, doma.

Jxd: Ale toho člověka si už ani nebudeš pamatovat!

Lukáš Pollert: Mě by to zkazilo náladu. Mě je úplně jedno, jestli je někdo COVID pozitivní nebo negativní. 

Jxd: Uvědomuješ si, že už na to umřelo skoro milion lidí?

Lukáš Pollert: Mnohonásobně víc lidí umře na pasivní kouření. 

Jxd: Ti mohli demokraticky odejít ze zakouřeného prostoru…

Lukáš Pollert: Když půjdeme dál, daleko víc lidí umře na to, že ve zdravotnictví není dost peněz kvůli kuřákům. Že se lidé chovají nezodpovědně.

Jxd: Nezodpovědně se chováš ty. 

Lukáš Pollert: Ne. Nezodpovědně se chováš ty. Kouříš. A ty budeš z toho systému čerpat peníze, které mohly někoho zachránit.

Jxd: Ale chytit od někoho COVID není moje rozhodnutí – kouřením ohrožuji jen sebe.

Lukáš Pollert: Kouřením ohrožuješ mě, protože kuřák čerpá ze systému peníze, které chybí na léčbu jiných nemocí.

Jxd: Kuřák si tu péči předplatil ve spotřební dani na tabák. A ty jsi teď předvedl excelentní útěk z tématu diskuse osobním útokem na téma, které vůbec nesouvisí s diskusí. Umřelo navíc skoro milión lidí, a je dobré tu epidemii dostat pod kontrolu. Japonci, Korejci a jiné vyspělé národy jí nosí sami, když je potřeba. 

Lukáš Pollert: Já bych tu roušku nepřeceňoval.

Jxd: A čím to, že se tvoje stanovisko zásadně liší od stanovisek všech lékařských autorit?

Lukáš Pollert: V čem se liší?

Jxd: V nošení roušky.

Lukáš Pollert: Jak v nošení roušky?

Doktor Pollert na FB sdílel post: „O prokazatelně negativní působení roušky na zdraví a psychiku nositele se občane nestarej, dodržuj příkazy státu, ať jsou jakékoliv.“

Jxd: Takže ty nezpochybňuješ účinnost roušky?

Lukáš Pollert: Ale já vím, že rouška je účinná, protože jí nosím každý den v práci! Já se proti ní nevymezuju? Já se proti ní vymezuju třeba tady v otevřeném prostoru!

Jxd: On jí tady po tobě někdo chce?

Lukáš Pollert: Ne, já se vymezoval, aby to nebylo jako na jaře.

Jxd: Víš, že jsi už první vteřinu, co jsme se potkali, porušil základní epidemiologické pravidlo?

Lukáš Pollert: Že jsem ti podal ruku?

Jxd: Ano.

Lukáš Pollert: Já ruku podávám vždycky všem.

Nedávná studie odpíračů protiepidemických opatření provedená v New Yorku – vzorek 850 osob – ukázala, že odpírači sociální distance mají nižší inteligenci než ti, kteří jej doporučují. Rozhovor mě bohužel tuto tezi potvrdil. Doktor Pollert na FB citoval MUDr. Jana Hnízdila: „Většina zemřelých nezemřela na Covid, nýbrž s Covidem. (…) Navzdory tomu jsou lidé nuceni nosit zbytečně roušky. (…) ‚Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě… Rouška není hanba,‘ nám sdělují z obrazovky. (…) Jestliže chybí důkaz o specifické účinnosti roušek… Smysl všeobecné rouškové povinnosti nebyl přesvědčivě prokázán.“ Přitom sám sebe nepovažuje za odpůrce roušek. Náhled se nedostavuje. Ale v něčem jsme lepší než ti američtí vědci!

Představa doktora Polleta, že jakási moc dálkově vyhledá ztracené psy přes identifikační čipy, by myslím překvapila i samotné autory té americké studie. Identifikační čip je malý kousek tenkého měděného drátu zatavený ve skle.