Mnoho mobilizovaných ruských branců nečekal na Ukrajině pěkný osud. Pětina z padlých nevydržela na frontě déle než dva měsíce. Ti, kteří měli více štěstí, přežili čtyři. Do životnosti bojovníků ruské pěchoty není zařazen čas jejich výcviku. Žádný totiž nebyl.
Neradostné vyhlídky odvedených ruských branců, tvz. mobiků, shrnuje v obšírné investigativní zprávě ruský web Důležité příběhy. Putin povolal do své války proti Ukrajině stovky tisíc Rusů ze všech koutů země. Většina z těch, kteří padli, nevydržela na frontě ani půl roku, analyzoval web, podle kterého pětina z povolaných branců zemřela během prvních dvou měsíců jejich nasazení na frontě.
Rusové bilancují, jak proběhl první rok od Putinovy loňské podzimní mobilizace, a jejich závěry jsou zdrcující. Nekrologů přibývá od Moskvy až po Čukotku a ruští investigativní novináři ze zmíněného webu a také ze skupiny Conflict Intelligence Team si dali tu práci a analyzovali průměrný věk dožití padlých ruských mobiků, kteří byli posláni do krvavé války.
Ať už šlo o kuchaře na internátu, učitele na venkovské škole nebo o traktoristu, jedno měli společné. Žádný z nich nepřežil svou mobilizaci ani o jeden rok. Věk obětí se přitom pohybuje v širokém rozmezí od 19 do 62 let.
Web zmiňuje případy „vojáků“ povolaných z Čeljabinské oblasti, například 23letého Vadima Bulatova a jeho krajana Nikity Perlina, kteří zemřeli devět dní po mobilizaci ve válce, pro kterou se jim nedostalo žádného výcviku. Perlin byl vlastně statečný a užitečný člověk. Mohl se vymluvit na to, že pečuje o svého dědečka, ale neudělal to. V civilu stavěl hrázděné domy a také zdarma vyráběl boudy pro psí útulky. Měl manželku a dvě děti. Osudnou se mu stala ukrajinská ofenziva u Chersonu, stejně jako řadě dalších mobiků, jejichž ztráty jsou přímo úměrné ukrajinské aktivitě na válečném poli.
„V prvním měsíci po mobilizaci zemřelo nejméně 130 lidí. Každý pátý mobilizovaný člověk, který zemřel, se nedožil ani dvou měsíců. V průměru zemřeli po 4,5 měsících ve válce,“ napsal zmíněný web. Podle zmíněného seskupení investigativců z CIT byly nejhoršími obdobími podzim loňského roku a jaro toho letošního, kdy byla ukrajinská aktivita během sledovaného období nejvyšší. Ruská armáda použila mobilizované, aby utěsnila díry ve své obraně, ale neposkytla jim žádný výcvik ani podporu.
Ne vždy ale mají ruští vojáci takovou smůlu. Ti nejšikovnější přežili na frontě 11 měsíců. Z analyzovaného vzorku obětí jde jen o čtyři jména. „Například 24letému Vjačeslavu Mojsejevovi z Permské oblasti se podařilo žít až do 25. srpna 2023,“ povzbudil další zájemce o vstup do ruských ozbrojených sil zmíněný web.
Většina padlých byla ve věku 30-34 let. Dají se však nalézt i výjimky. Jde například o 19letého Antona Getmana z Rostovské oblasti, nebo 62letého majora Nikolaje Isakova z Tverské oblasti Obecně lze říci, že mezi padlými je 10 % mladíků, kteří nedosáhli věku 25 let.
Velmi drastickou událostí z pohledu Rusů byl raketový útok na tábor mobiků u Makijivky na Ukrajině. Zemřelo tam mnoho Rusů, které výbuchy často znetvořily k nepoznání. Té noci zahynulo nejméně 139 vojáků ze Samarské oblasti a další z řad dobrovolníků. Spekuluje se o tom, že Ukrajinci zlikvidovali budovu na základě údajů telefonních operátorů. Další desítky Rusů pak zemřely během ukrajinského palebného přepadu konvoje v oblasti Nové Kachovky.
Ukrajina i Rusko své skutečné ztráty tají a Rusové navíc zakazují svým novinářům hovořit o případném dalším kole mobilizace. V bojích proti Ukrajině nyní využívají především elitní paradesantní jednotky, které nutí bojovat v roli obyčejné pěchoty a za cenu značných ztrát držet pozice u Bachmutu a v Záporožské oblasti pomocí zoufalých pokusů o protiútoky. Podle Ukrajinců každý den ztratí ruská armáda 400-600 mužů. Pro ruské brance to bezpochyby není růžová vyhlídka. Pro Ukrajince jde ovšem o sladkokyselé vítězství. Mnozí z padlých jsou totiž jejich spoluobčané z okupovaných území a Rusko je nemilosrdně žene na smrt.