Ozbrojená vzpoura Wagnerovy skupiny si vyžádala životy třinácti ruských pilotů. Napsal to ruský exilový server Meduza, který také přinesl s odvoláním na zdroje blízké Kremlu informaci, že se šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin snažil během sobotní rebelie spojit přímo s prezidentem Vladimirem Putinem. Putin s ním ale jednat odmítl. Ruské úřady mezitím sčítají škody vzniklé při víkendové vzpouře oligarchy. Poškozeno je podle nich skoro dvacet domů a více než deset tisíc metrů čtverečních vozovek, uvedla agentura AFP.

Wagnerovci v sobotu obsadili Rostov na Donu na jihozápadě Ruska. Neznámý počet žoldnéřů potom zamířil k Moskvě v konvoji, který podle všeho urazil stovky kilometrů a projel kolem města Voroněž, čímž se Prigožin chtěl domoci odstranění ruského armádního velení. Nakonec ale vzpouru ještě týž den večer ukončil, což zdůvodnil tím, že nechtěl, aby byla „prolita ruská krev“.

„Toto tvrzení bylo nejen vágní, ale také nepravdivé ⁠– v průběhu povstání bylo (v tu chvíli) již zabito třináct ruských pilotů,“ tvrdí Meduza.

Dále čtěte

Tak snad to nebudeme muset prožít znovu. Objednávejte knihu Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, to byla dobrá zpráva. A…

Ruské úřady podle serveru s Prigožinem začaly vyjednávat už v pátek večer, kdy oznámil, že kvůli útoku ruské armády na jeho muže zahajuje „pochod za spravedlnost“. Kreml původně doufal v „relativně mírové“ řešení situace, ale s Prigožinem se nedokázal dohodnout, a nařídil proto ruským politikům, aby šéfa wagnerovců veřejně odsoudili. V sobotu dopoledne to pak v televizním projevu učinil i Putin, který Prigožina označil za zrádce.

Kolem sobotního poledne si pak podle zdrojů serveru zřejmě Prigožin uvědomil, že zašel příliš daleko a že vyhlídky jeho konvoje směřujícího k Moskvě nejsou valné. V prvních hodinách vzpoury se totiž k wagnerovcům nezačali hromadně připojovat vojáci a směrem na Moskvu na kolonu čekala první obranná linie ruské armády. Prigožin se prý v tu dobu snažil spojit s Kremlem, a dokonce volal i Putinovi, „ale prezident s ním nechtěl mluvit“.

Také vedení Kremlu se ale chtělo vyhnout „krvavé konfrontaci“, a tak se do vyjednávání zapojili i šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno či tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Zastřešil je pak běloruský prezident Alexandr Lukašenko, což Prigožinovi podle jednoho ze zdrojů umožnilo vycouvat a zachovat si alespoň částečně tvář.

Vedení jednoho z okresů ve Voroněžské oblasti, kterým vede dálnice spojující Rostov na Donu s Moskvou, uvedlo, že při přesunu wagnerovců bylo poškozeno devatenáct domů. Škody podle prohlášení na sociální síti telegram vznikly v sobotu po „střetu, který se odehrál poblíž (vesnice) Jelizavetovky“. Zdejší činitel specifikoval, že na místě se střetli wagnerovci s pravidelnou ruskou armádou.

Dále čtěte

Wagnerovci obsadili objekty s taktickými jadernými zbraněmi, tvrdí Legie Svoboda Ruska

Legie Svoboda Ruska, která vznikla z dezertérů ruské armády, ruských a běloruských dobrovolníků a bojuje proti Rusku na straně Ukrajiny,…

Rostovský starosta Alexej Logviněnko zase hlásil poničení vozovek těžkou vojenskou technikou. Z fotografií, které starosta publikoval, bylo patrné, že ulice poškodily tankové pásy. „Týmy začnou škody opravovat dnes,“ uvedl v neděli Logviněnko.

Škody na silnicích během bleskové vzpoury nezpůsobili jen wagnerovci. Z míst podél trasy mezi Rostovem na Donu a Moskvou v sobotu přicházely záběry bagrů rozkopávajících vozovky zřejmě ve snaze vytvořit překážky pro konvoj žoldnéřů.

Kromě toho se objevovaly neoficiální informace o tom, že wagnerovci sestřelili několik strojů ruského letectva. Během jejich přesunu Voroněžskou oblastí také hořel v regionální metropoli sklad paliva, ovšem nebylo zcela jasné, jak incident s přítomností vzbouřenců souvisel.

Ani wagnerovci, ani ruská armáda v souvislosti s víkendovými nepokoji neoznámili žádné ztráty na životech.