Vladimir Putin FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v televizním projevu k národu oznámil, že je nezbytné uznat nezávislost lidových republik vyhlášených proruskými separatisty na východě Ukrajiny. Televize vzápětí ukázala, jak podepisuje příslušné dekrety a dohody s vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Tyto dohody podle pozorovatelů mají Rusku poskytnout právní základ pro vyslání vojáků do východoukrajinského Donbasu. Putin ve svém televizním projevu připomněl historii Sovětského svazu a Ukrajincům vzkázal, že nejsou pouze sousedy Ruska. Zároveň řekl, že Ukrajina v minulosti nebyla partnerem, ale příživníkem. „Nikdy neměla stabilní státnost,“ prohlásil Putin. Obvinil také Ukrajinu, že se snaží získat jaderné zbraně. Nakonec podle očekávání oznámil svou podporu nezávislosti separatistických republik.
Podpisovému aktu v Kremlu předcházel Putinův bezmála hodinový projev, který začal rekapitulací ukrajinských dějin. Putin zdůraznil, že jihovýchod dnešní Ukrajiny, kde se nacházejí území ovládaná povstalci, „býval historicky součástí Ruska“, a že „současná Ukrajina byla úplně vytvořena Ruskem, ruskými komunisty“.
Vůdce ruských bolševiků Vladimír Iljič Lenin a jeho soudruzi tak podle Putina činili „na účet Ruska, odtržením historických ruských území“, a to i s ruským obyvatelstvem. „Na první pohled se to zdá šílenstvím, ale bolševici se chtěli udržet u moci doslova za každou cenu,“ tvrdil Putin s tím, že podobně postupovali i Leninovi následovníci Josif Stalin a především Nikita Chruščov, který k Ukrajině připojil Krym. „Sovětská Ukrajina vznikla v důsledku bolševické politiky, tvůrcem Ukrajiny je Lenin,“ zdůraznil prezident. Kyjevu zároveň vzkázal, že „dekomunizace“ v tomto smyslu Rusům plně vyhovuje, ale „nezastavíme se v půli cesty“. Několikrát také zopakoval, že Ukrajina postrádá tradice vlastní státnosti.
Rusko podle Putina i se samostatnou Ukrajinou po rozpadu Sovětského svazu vždy spolupracovalo čestně, s přihlédnutím k ukrajinským zájmům. Sousedům podle něj poskytlo pomoc v řádu stovek miliard dolarů. Ale Ukrajinci podle ruského prezidenta chtěli všechna práva a privilegia, ale nic na oplátku neposkytli, a naopak se dopouštěli „krádeže plynu“. Nakonec v Kyjevě „krajní nacionalismus brzy dosáhl podoby neonacismu“. Civilizační výběr Ukrajiny ve prospěch Západu má podle Putina jediný cíl: uchovat v západních bankách miliardy, které oligarchové ukradli prostým Ukrajincům.
Ukrajina jako americká kolonie
Tezi o radikálech u moci a teroru a pogromech v ukrajinských městech Putin dokládal případem upálení desítek proruských aktivistů v Domě odborů v Oděse na jihu Ukrajiny v květnu 2014. „Majdan (kyjevské náměstí, kde se na přelomu let 2013 a 2014 odehrály hlavní protesty proti tehdejšímu proruskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi) nepřiblížil Ukrajinu k demokracii, ale zavedl ji do slepé uličky,“ tvrdil s tím, že krize vyhnala šest milionů Ukrajinců do ciziny, kde si hledají obživu. A to i proto, že jejich krajané promrhali nejen to, co získali za Sovětského svazu, ale i za carského Ruska.
Ukrajinu vykreslil ruský prezident jako americkou kolonii s loutkovým režimem, jako zemi, kde jsou Rusové utlačováni a pronásledováni. Zároveň Ukrajinu obvinil z přípravy bojových operací a teroristických akcí proti Rusku, i z toho, že se prý chystá vyzbrojit se jadernými zbraněmi. „Nemůžeme nereagovat na toto nebezpečí,“ zdůraznil. Ukrajinská strategie podle Putina počítá se zatažením dalších států do střetu s Ruskem, v zemi „jsou prakticky nepřetržitě vojska NATO“ a „USA přistoupily k ovládnutí ukrajinského území jako budoucího bojiště“.
Každá země má právo uzavírat vojenská spojenectví, připustil Putin, ale současně zdůraznil, že se tak nesmí dít na úkor bezpečnosti jiných států. A vstup Ukrajiny do NATO by podle něj představoval „přímé ohrožení Ruska“. Podle Putina nic na tom nemění fakt, že Ukrajina nemá do Aliance vstoupit hned zítra, ale „až pozítří“.
Současnou Ukrajinu prezident označil za území ovládané NATO a za „předmostí“, odkud by Západ mohl vést překvapivý úder proti Rusku. Obvinil také Kyjev, že stále odmítá plnit mírové dohody z Minska a že naopak chystá novou vojenskou operaci v Donbasu.
„Každý den dochází k ostřelování, zabíjení civilistů nepřestává. Nemá to konce. Ale takzvaný civilizovaný svět dává přednost nevšímat si toho, nevšímat si všech těch hrůz páchaných na čtyřech milionech lidí. Jen proto, že nepodpořili agresivní nacionalismus a neonacismus. Jak dlouho může tragédie pokračovat? Jak dlouho to lze strpět?“ uvedl Putin.
Řekl, že Rusko udělalo vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny. Ale v Kyjevě se jen mění prezidenti a poslanci, ale „nemění se podstata agresivního režimu“, a tak je nezbytné „neprodleně uznat nezávislost lidových republik“, prohlásil ruský prezident.
Bezpečnostní rada
Členové ruské bezpečnostní rady se při dnešním jednání vyslovili pro uznání nezávislosti povstaleckých republik v Donbasu. Prezident Vladimir Putin na závěr zasedání, které bylo možné sledovat v televizním přenosu, prohlásil, že rozhodnutí přijme dnes.
Během porady zazněly argumenty, že v Donbasu žije na 800 000 ruských občanů, které je podle šéfky horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové nutné ochránit před „genocidou“. Ukrajina i západní země odmítají, že by v Donbasu ke genocidě docházelo.
„Před našima očima se odehrává humanitární katastrofa, reálná genocida,“ řekla. „Smiřovat se s tím nelze. Pokud uznání (Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky) problém vyřeší, nastal k tomu čas, rozhodnutí nelze odkládat,“ dodala.
„Jsou to naši lidé. Nejen lidé hovořící rusky, ale občané naší země. Tento fakt nemůžeme ignorovat,“ zdůraznil bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady. Upozornil také, že většina Rusů by uznání nezávislosti republik v Donbasu podpořila.
V době, kdy Medveděv byl prezidentem, Rusko svedlo krátkou válku s Gruzií a poté uznalo nezávislost separatistických gruzínských provincií Abcházie a Jižní Osetie, ve kterých má Rusko nyní své jednotky.
„Jde především o ochranu našich občanů. Kyjev sabotuje všechny závazky, které přijal,“ argumentoval předseda dolní komory parlamentu Vjačeslav Volodin a vyzval Putina, aby uznal „lidové republiky“.
„Nemůžeme lhostejně přihlížet, jak trápí naše krajany a spoluobčany. Nevidím jiné východisko,“ prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. „Nemáme na výběr, musíme je (povstalecké republiky) uznat,“ zdůraznil ministr obrany Sergej Šojgu.
Západ údajně ignoruje ruské požadavky
Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin se dokonce vyslovil pro začlenění „lidových republik“ do Ruské federace a Putin jej vzápětí upozornil, že tato otázka není na pořadu dne.
Vůdci obou povstaleckých donbaských republik Denis Pušilin a Leonid Pasečnik dnes znovu vyzvali Putina, aby jejich nezávislost uznal, a požádali, aby s nimi Rusko uzavřelo dohody o přátelství a spolupráci, a to i v obraně. K uznání „lidových republik“ již dříve vybídli prezidenta také ruští poslanci.
Rusko zpočátku dělalo vše pro to, aby střet mezi povstalci v Donbasu na východě Ukrajiny a Kyjevem urovnalo mírovou cestou, ale přesto vznikla nynější situace, kdy hrozí další „trestná výprava“ Kyjeva do Donbasu, poznamenal Putin na úvod porady.
Ministr zahraničí Lavrov referoval o západní reakci na návrhy Ruska, které se od USA a NATO dožaduje bezpečnostních záruk. Západní odpovědi podle ruského šéfdiplomata opomíjejí klíčové ruské požadavky, nicméně jsou náznaky vstřícnosti a v rozhovorech je záhodno pokračovat. Rusko se zejména hodlá domáhat odpovědi na hlavní problém, který jej znepokojuje, což je především další rozšiřování NATO na východ.
Ministr obrany Šojgu poukázal na údajné prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně změny postavení Ukrajiny jako nejaderné země, což by podle ministra bylo krajně nebezpečné. Možnosti Ukrajiny vyrobit jaderné zbraně jsou větší než možnosti Íránu či Severní Koreje, varoval Šojgu.
Soustředění ruských vojsk u ukrajinských hranic budí v Kyjevě i v západních zemích obavy z ruské invaze. Kreml dnes odmítl odpovědět na dotaz, zda zasáhne v Donbasu, pokud o to tamní separatisté požádají, upozornila agentura Reuters.
Západ v posledních dnech s rostoucí naléhavostí varuje před možností ruské invaze na Ukrajinu. Rusko u hranic se svým sousedem shromáždilo desítky tisíc vojáků, možnost invaze ale dlouhodobě odmítá.
