Vladimir Putin nikdy nečekal, že i po 18 měsících stále ještě bude vězet v rozsáhlé válce na Ukrajině. Požár na Ukrajině je příliš velký a příliš důležitý a Putin se nemůže smířit s nějakým „pomalým hořením“ nebo „zmrazeným konfliktem“, soudí analytik Daniel Baers v článku na Foreign Affairs. Čas ale nehraje příliš ve prospěch ruského vládce.
S výhledem na nadcházející zimu Putin přemýšlí o způsobech, jak ukončit válku podle svých podmínek. Nemůže to udělat jednoduše tím, že na frontu pošle více vojáků a zbraní – jeho rezervy jsou omezené. Místo toho bude nově hledat příležitosti, jak způsobit Ukrajině bolest mimo frontové linie. Je třeba se připravit, že jeho postup bude pravděpodobně brutálnější a sadističtější.
Volodymyr Zelenskyj i Putin chápou, že z vojenského hlediska je válka prozatím v patové situaci. Bude se táhnout tak dlouho, dokud obě strany budou schopny alespoň skromně doplňovat stavy a zbraně na frontách. Pro Zelenského to představuje taktickou výzvu, musí zajistit, aby Ukrajina mohla i nadále získávat zbraně, i když západní partneři, zejména Spojené státy, čelí kombinaci materiálních překážek a politického rozptýlení, které přináší blížící se americký prezidentský volební cyklus. Pro Putina však tato patová situace představuje nečekanou strategickou výzvu.
„To bohužel znamená, že nadcházející měsíce mohou být obzvláště chmurné: pokud chce Putin dovést válku do konce nebo se připravit na jednání, nebude se jednoduše smiřovat s nekonečným pokračováním útočné zákopové války. Bez ohledu na problémy s vybavením a dodávkami zbraní své armády bude připraven udělat více, mnohem více těch nejstrašnějších věcí, které již udělal,“ píše Baers.
Pak líčí, jak to bude nejspíš vypadat.
„Bude stupňovat válečné zločiny, včetně sexuálního násilí a únosů, přičemž některá zvěrstva výslovně nařídí a jiné takové incidenty mlčky schvaluje. Rozšíří útoky na civilní infrastrukturu, včetně nemocnic a škol. Urychlí genocidní cíle války a pokusí se způsobit ještě větší krveprolití a devastaci civilního obyvatelstva. Eskalací zločinných útoků na civilní obyvatelstvo bude doufat, že podkope schopnost Ukrajinců spolupracovat, fungovat a vnímat se jako národ. Hlavní bojiště nadcházející zimy nebude v zákopech na Donbasu. Putin se bude snažit zlomit ukrajinskou duši.“
V reakci na to by Spojené státy a mezinárodní partneři Ukrajiny měli být připraveni „posílit ukrajinského ducha“ a „natahovat hodiny, které tikají v Putinově hlavě“.
Analytik navrhuje tři cesty, kterými je třeba současně postupovat.
První:
„Západní země by měly Ukrajincům poskytnout odborné znalosti a zpravodajské informace, které by mohli využít k likvidaci ruských zařízení uvnitř Ruska, jež mají zásadní význam pro zásobování frontové linie a pro ruské letecké útoky. Útoky bezpilotních letounů nebo sabotážní akce zaměřené na vojenské základny a továrny na vybavení by se mohly stát běžnějšími, což by dále oslabilo ruské válečné úsilí a učinilo válku pro ruský lid hmatatelnější.“
Druhá:
„Spojené státy a jejich klíčoví partneři by také měli Putinovi vyslat jasný vzkaz, že pokud během letošní zimy zaútočí na kritickou infrastrukturu, jako jsou plynové, vodovodní a elektrické systémy, jak tomu bylo v minulosti, nejenže Ukrajině dodají balistické střely krátkého doletu ATACMS, ale také zruší některá omezení, která byla uvalena na zbraňové systémy již poskytnuté Ukrajině – omezení, která v současné době brání Ukrajině používat tyto zbraně k útokům na cíle v Rusku.“
Třetí:
„Mimo bojiště by Spojené státy a další partneři měli začít formálně přebírat ruské mezinárodní rezervy, které mnoho zemí zabavilo po Putinově invazi, a převést je do fondu na podporu Ukrajiny.“
Daniel Baers navrhuje, aby pro začátek Západ převáděl 20 miliard dolarů měsíčně a Putin pak bude věřit, že dokud nebudou rezervy formálně zabaveny, zůstanou na stole pro jednání o konci války. Zároveň to bude pánovi Kremlu připomínat plynutí času a poskytne mu to důkaz, jak náklady na jeho válku rostou.