Jakési příměří mezi Jevgenijem Prigožinem a Vladimirem Putinem bylo jen zdánlivé. Podle mínění novináře Valerije Širjajeva na webových stránkách Novoj Gazety byl příběh vzpoury wagnerovců završen teprve není, když se Prigožinovo letadlo nad ruským územím zřítilo.
„Od dob Dona Corleoneho na filmovém plátně se tato zápletka odehrává neustále. Jistý člen zločineckého kartelu si o sobě myslí příliš mnoho a udělá osudovou chybu. Je předvolán k šéfovi, aby mu vynadal. Hlava klanu darebákovi odpustí, promluví s ním přísně, ale shovívavě – dá mu šanci se napravit. A pak je uklidněná postava vždy nečekaně a demonstrativně zabita,“ píše Širjajev.
Komentátor říká, že mnozí pozorovatelé (včetně jeho samotného) spekulovali, že po porážce „Prigožinovy říše“ by mohl být její majitel zabit. Jeho klíčové politické a ekonomické zdroje byly ve velmi krátké době zničeny nebo výrazně omezeny. Měl už mnoho nepřátel, a tak bylo obtížné zajistit Prigožinovu ochranu. Neměl už volný přístup k předním osobám hierarchické pyramidy a jeho osobní ozbrojené síly byly prudce zredukovány. Také přišel o velké finanční prostředky, které souvisely s jeho mediálním impériem. To se zhroutilo.
Teď Prigožin zahynul při havárii letadla a podle novináře jsou tu z hlediska technického provedení dvě možnosti: výbušné zařízení na palubě nebo protiletadlový raketový systém (popřípadě střela ze stíhačky).
„MANPADS (přenosná protiletadlová zbraň) je vyloučen. Letadlo začalo padat z výšky 8,5 kilometru. Neexistují žádné nositelné protiletadlové zbraně, které by byly schopné střílet do takové výšky. Maximální výšky deklarované výrobci na mezinárodních výstavách jsou pět kilometrů pro systém Starstreak SAM (Velká Británie) a podle zdrojů šest kilometrů pro nejpokročilejší verzi MANPADS Verba (Rusko).
Protiletadlový raketový systém Tor, Pancir nebo Buk zatím nelze vyloučit, ačkoli uznávaní odborníci na fotografiích a videozáznamech z místa nehody neviděli žádné známky jeho použití. Kromě toho je odpálení takové rakety příliš viditelné v okruhu deseti kilometrů,“ uvádí Širjajev.
Bez ohledu na způsob provedení atentátu jsou důsledky jasné.
Spolu s Prigožinem zahynul i první zakladatel wagnerovců vojenský velitel Utkin. Právě on byl přezdíván Wagner kvůli své zálibě v hudbě tohoto skladatele, a proto se také wagnerovcům někdy říká „hudebníci“.
„Přesně dva měsíce po Prigožinově vzpouře skončilo podivné usmíření. Byl vyslán jasný vzkaz všem, kteří se v průběhu SVO (speciální vojenské operace) příliš vyznamenali. Mnohé silné postavy mají o čem přemýšlet. Ať už takovou akci naplánoval kdokoli (v Rusku proběhlo mnoho podobných akcí bez přímé účasti nejvyšších představitelů), její politický výsledek je zřejmý. Obraz státu ve vnímání takzvaných obyčejných lidí byl jen posílen. Kdo tito lidé byli, se v blízké budoucnosti pravděpodobně nedozvíme,“ uzavírá Širjajev.
Co se bude dít dál, především jak zareagují „pozůstalí“ wagnerovci, je zatím nejasné. Že půjde o nebezpečné lidi, naznačil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru pro norský časopis uvedl, že o „těchto nelidech“ nemůže říct nic dobrého.
„Buď je čeká soud v Haagu, nebo Boží soud. Rusko má ještě jednu alternativu: prezidenta Putina… Podle mého názoru je 20 tisíc (bojovníků) vše, co z wagnerovců zbylo. Dvacet tisíc nekontrolovaných lidí. A tady se musíme zamyslet nad tím, pro koho je to děsivější, zda pro Ukrajinu, pro Bělorusko, pro Polsko, nebo možná pro Rusko. To nikdo neví,“ řekl Zelenskyj.