Alexandr Dugin FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0/Mehdi Bolourian
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0/Mehdi Bolourian
NÁZOR / Ideolog Alexandr Dugin dost připomíná toho pejska ze známého gifu, jak v hořící místnosti popíjí v klidu čaj. „It’s fine.“ Čtvrt milionu Rusů mrtvých nebo raněných kvůli Putinovu absurdnímu tažení na Ukrajinu, ale všechno je v pořádku. Ukrajinské oběti bychom měli zmínit na prvním místě, ale teď jde o perspektivu fanatických nacionalistů, kterým nevadí ani vlastní krvavé ztráty.
„Pravidelné nálety bezpilotních letounů na Moskvu zřejmě nevyžadují žádné zvláštní komentáře. Stává se to rutinou,“ píše Dugin.
Pak líčí, jak se Rusové dovedou přizpůsobit za každé situace.
„Rusové se překvapivě rychle a pružně přizpůsobují jakýmkoli podmínkám a chytře začleňují mimořádné situace do každodenní rutiny. Dříve Rusové po nástupu do vlaku okamžitě proměnili vagón v útulný domov. Rozložili noviny, vytáhli studené kuře a vařená vejce a cesta se změnila v cíl nebo domov. Ještě o něco více doma. Tak tomu prý bylo i na frontě. Spořiví Rusové vytvářeli útulnost i v zákopech,“ rozněžnil se „filosof“.
Pak pronese dost odvážnou diagnózu.
„Takové lidi v podstatě není možné vyděsit, rozzuřit, překvapit bolestí. Rusové jsou nepřemožitelní kompaktní pružností svého životního světa. Takoví lidé vůbec nepotřebují psychoanalytiky, sami jsou schopni obnovit vnitřní rovnováhu v jakékoli situaci. Lidé bez neurózy,“ odhaluje autor.
K tomu bychom mohli mít technickou poznámku, že v Moskvě a Sankt Petěrburgu jsou lidé poměrně v klidu, protože počet odvedených na frontu je tam ve srovnání s Dagestánem tak asi pětkrát méně v přepočtu na počet obyvatel. Ukrajinské drony nezpůsobují nejspíš ani takové škody jako noční řádění tamních opilců. Lidé se musí přizpůsobit leda tak rostoucím cenám potravin, ale vědí, že s tím stejně nic nenadělají.
Zmiňovat ale po všech těch mrtvých a zraněných „útulnost“ zákopů je dost bizár. My nemáme tak hluboké duše, tak by nás spíš napadlo, proč je potřeba vůbec kopat nějaké zákopy (popřípadě hroby, kde to stihnou). Také jestli si rodiny ruských vojáků dostatečně zútulnily své domovy tím, co nakradli civilistům na okupovaných oblastech.
Zaujme ale to tvrzení, že Rusové netrpí neurózami a nepotřebují psychoanalytiky. Dejme tomu. Pak by ale dobré odpovědět na to, proč má Rusko tak mizerné některé ukazatele, které o duševním stavu obyvatel něco vypovídají. Třeba počet sebevražd.
„Rusko zaujímá v této smutné statistice velmi nezáviděníhodné místo, horší nejen než jeho sousedé, ale i než téměř všechny ostatní členské země WHO. Patří mezi tři země s nejvyšším počtem sebevražd na obyvatele a podle počtu sebevražd mužů je světovou jedničkou. Z velké části je to proto, že ruští muži se zabíjejí téměř sedmkrát častěji než ženy,“ psala ruská sekce BBC v roce 2019.
Rusové možná netrpí neurózami, ale nejspíš něčím horším. K psychoanalytikům asi nechodí i proto, že taková terapie je poměrně drahá, dlouho trvá a lidovým masám je nedostupná. Problémy pak lid řeší alkoholem. Můžeme pojmout podezření, že Rusům svět nepřipadá jako moc útulné místo.
A ještě něco. Více než polovina (52 procent) mužů v Rusku se nedožije 65 let; většina z nich umírá ve věku 40-65 let. „Podle Olega Apolichina, hlavního odborníka ministerstva zdravotnictví na reprodukční zdraví, se většina mužů v Rusku nedožije důchodu a hlavní příčinou jejich úmrtnosti jsou nemoci způsobené chronickým stresem. Špatný psychický stav obyvatelstva, zhoršený válkou a mobilizací, povede k ještě většímu počtu takových předčasných úmrtí (i když nebereme v úvahu přímé ztráty na frontě),“ píše web russian.eurasiannet.
Ruská společnost není v dobrém stavu. Zaslepená mysl lidí Duginova typu si to ale nepřipustí, protože pak už by jim nezůstalo nic, na co by mohli být hrdí.
