Stereotypy a propagandistická klišé o Rusku nejsou ani zdaleka skutečným vnímáním země cizinci, kteří ji navštívili a jejichž cílem je objektivně posoudit její problémy a úspěchy, píše se v předmluvě ruského prezidenta Vladimira Putina k ruskému vydání knihy „Naučit se milovat Rusko“. Autorem je  Hans-Joachim Frey, německý kulturní manažer a ředitel.

Když je někdo cizinec a napíše knihu o tom, jak je třeba milovat Rusko, nemusí to samo o sobě nic znamenat. Rusko lze jistě milovat, jako lze milovat různé země, pokud je neztotožňujete s jejich vládami, které jsou často příšerné. Jistě šlo milovat Itálii i v době, kdy tam vládl Benito Mussolini, protože Itálie není to samé jako Mussolini. To, co se lidem na Itálii líbí, tam bylo před Ducem, po něm i během jeho řádění.

Něco jiného je, když někde drží moc pomocí násilí a lhaní nějaká osoba, bývalý příslušník tajné policie, a tato osoba vás najednou chválí a napíše vám do vaší knihy o lásce k zemi předmluvu. A ještě k tomu jakou!

Stačí ocitovat zprávu agentury TASS:

„Ruský čtenář má příležitost nahlédnout do moderního života, na hodnoty a aspirace ruského lidu očima německé osobnosti veřejného života. Pochopíte, jak jsou uměle vnucené stereotypy a propagandistická klišé daleko od skutečného vnímání lidí, kteří navštívili Rusko a jejichž cílem je objektivně zhodnotit jeho problémy a úspěchy,“ zdůraznil Putin. Ruská hlava státu označila Freye za skutečného přítele a znalce ruských dějin a tradic, přičemž poznamenala, že dělá hodně pro podporu humanitární spolupráce mezi Ruskem a Německem. Ruský prezident zdůraznil, že plodná a kreativní práce režiséra a producenta se odráží na stránkách jeho knihy.

Putin poukázal na to, že autor knihy mnohokrát „zdůrazňuje způsob, jakým jsou lidské osudy úzce propojeny, a to, jak se dvě velké evropské kultury – ruská i německá – vzájemně ovlivňují“. „V mnoha ohledech nám právě toto pomohlo pochopit nejdramatičtější stránky minulosti a vyřešit velmi obtížnou otázku historického příměří po druhé světové válce,“ napsal ruský prezident. Putin dospěl k závěru, že „dnes je dialog mezi občanskými společnostmi a kontakty v humanitárních oblastech“ tím, co sbližuje ruský a německý lid.

Frey je režisér a kulturní manažer. Je ředitelem Sirius Education Center Talent and Success Foundation v Soči. Působí také jako poradce generálního ředitele divadla Balšoj teatr.

Dále čtěte

Kupte si knihu Jana Křesadla Skrytý život Cypriána Belvy

Na e-shopu FORUM najdete unikátní román Jana Křesadla Skrytý život Cypriána Belvy. Vlastní jméno autora bylo Václav…

Může se stát, že někomu vyjde kniha v Rusku. Pokud k ní ale někomu napíše předmluvu hlava režimu, který utiskuje vlastní obyvatele, nechá je mlátit a zavírat, protože se jim nelíbí jeho vláda a dávají to najevo, je to divné. Divné je to nejmírnější slovo. Frey se kdysi s Putinem setkal a ruský vůdce ho pozval do Ruska. Dnes tam dělá kariéru. Tak to je pak jistě „objektivní“ a vidí Rusko správně.

Nestálo by za námahu mluvit o jednom německém kulturním činovníkovi, kdybychom podobné „užitečné idiotství“ neviděli i u nás. V roce 2007 dostal Václav Klaus Puškinovu cenu. Tehdy mu ji předal ruský velvyslanec. To je šéf toho úřadu, kde se to hemží špiony ruských tajných služeb. Na podzim 2018 si ji Jaromír Nohavica převzal přímo od Putina.

Co má Klaus společného s ruskou kulturou, o tom můžeme dlouho přemýšlet. Asi to samé jako Putin. Nohavica ty kulturní vazby s Ruskem má. O to ale nejde. Kdo se nechá chválit a vyznamenávat od lidí s krví na rukou, prostě už není lidsky věrohodný.

Tváří se to jako kultura a navazování vztahů, prohlubování přátelství mezi lidmi a budování porozumění. Je to ale něco úplně jiného. Všichni ti laureáti a „navazovatelé vztahů“ pak ke zvěrstvům příslušného režimu nápadně udatně mlčí. Většinou jdou ale ještě dál a zločince hájí. Je to jako bojovat za světový mír a citovat při tom Brežněva. Je to lež a nic jiného než lež.