Michail Chodorkovskij, bývalý ropný magnát, který byl kdysi nejbohatším občanem Ruska a když upadl v nemilost, strávil deset let ve vězení, komentuje situaci v Rusku a současné postavení Spojených států ve světě. Podle něj pokud USA nepomohou Ukrajině rozhodně vyhrát válku, protivníky Washingtonu to povzbudí. Budou mít pocit, že americká vojenská nadvláda je křehká.
„Existuje jedna věc, která je na Rusku pro lidi ze Západu těžko pochopitelná, snad s výjimkou Italů,“ říká Chodorkovskij, který nyní žije v londýnském exilu. „Putin není státník, je to mafiánský boss. Rusko je diktatura, ale je založena na mafiánské struktuře, která se veze na státu.“
Putin se podle jeho názoru nehodlá vzdát moci dobrovolně, už proto, že mu nikdo nezaručí, že jeho nástupce po něm nepůjde. Klidný důchod v jeho absurdně luxusním sídle na pobřeží Černého moře nepřipadá v úvahu. „Putin nemá kam jít,“ říká Chodorkovskij. „Což znamená, že se prostě musí snažit vydržet co nejdéle, dokud nezemře. Nevidím pro něj žádnou alternativu.“
„Chodorkovskij nepřikládá velkou váhu ani zvěstem o zdravotním stavu ruského vůdce, o němž se loni různě psalo, že trpí různými vysilujícími chorobami, včetně rakoviny v terminálním stadiu. Obává se, že v Rusku ‚ještě nějakou dobu zůstane mafián, který ovládl světovou jadernou velmoc, ale stále si zachovává mentalitu provinčního gangstera‘. Přesto čas nepochybně běží: Chodorkovskij poznamenává, že Putin je ve svých 70 letech jen o čtyři roky mladší než Stalin, který náhle zemřel, a to rozpoutalo v Sovětském svazu dramatické změny. ‚Nikdo to nepředvídal,‘ říká a s potěšením dodává: ‚Nakonec zemřel v kaluži vlastních zvratků,'“ píše se v článku zveřejněném na jeho osobních stránkách.
Konec Putina je možné urychlit. Podle magnáta jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je použít násilí, nebo alespoň hrozbu násilí. Pokojné protesty k ničemu nevedou, jak ukazuje případ Běloruska.
„Pouze hrozba násilí může donutit vedení, aby se vzdalo diktátorské moci nebo udělalo nějaký kompromis,“ říká. „Pokud tato hrozba neexistuje, pak revoluce prohraje. Pokud na tom bude záviset Putinovo přežití, nebude váhat střílet.“
Úspěch ozbrojeného povstání závisí na reakci lidí kolem Putina, které Chodorkovskij dělí do tří skupin. Ti, kteří jsou Putinovi nejblíže, přátelé z jeho dětství nebo počátků kariéry v Sankt Petěrburgu, zůstanou věrní až do konce, protože jsou hluboce zapleteni do jeho zločinů a všechno vědí. „Nedopadlo by to pro ně dobře, kdyby Putin odešel,“ říká. Totéž podle něj platí o druhém soustředném kruhu, do něhož patří Michail Mišustin, technokratický premiér. Třetí kruh představují vysocí představitelé armády a FSB, ruské zpravodajské služby. Tito lidé mohou jednoho dne povstat proti Putinovi. „To se stane, pokud Ukrajina vyhraje válku nebo vznikne pocit, že Ukrajina vyhrává,“ říká. S největší pravděpodobností by pak došlo k rozkolu v kremelských řadách, což by opozici poskytlo nejlepší možnost, jak Putina sesadit.
Důležité je ale to, jak se bude vyvíjet válka na Ukrajině, na které závisí Putinův osud. Nejde jen o Ukrajinu, ale o pověst Spojených států jako světové velmoci.
Chodorkovskij tvrdí, že pokračování v jednáních s Putinem by Kyjev poškodilo. Spojené státy jsou prozatím stále považovány za udržovatele globálního řádu, „a tento řád je podepřen veřejným míněním, že USA jsou dost tvrdý chlápek“, říká Chodorkovskij. Podle něj se to ale mění.
Důvodem úpadku americké prestiže v posledních dvou desetiletích jsou značné ztráty v Afghánistánu, Iráku a Sýrii. To protivníkům ukazuje, že s americkou armádou se dá úspěšně bojovat. Pokud by Ukrajina v boji proti Rusku neuspěla ani poté, co od Washingtonu dostala pomoc ve výši více než 100 miliard dolarů, může se tato image „drsňáka“ rozbít.
„Prohra na Ukrajině nebo nevýrazné vítězství by okamžitě, ne ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu, ale okamžitě, hned, vedly k celé řadě problémů pro USA,“ soudí Chodorkovskij. „Obávám se, že se najde spousta dalších, kteří by si chtěli ověřit, jak tvrdá Amerika je.“ V této souvislosti jmenoval Čínu.
Mick Mulroy, který v době Trumpovy administrativy působil jako náměstek ministra obrany, řekl deníku NatSec Daily, že on sám sice dává přednost termínu „vůdce svobodného světa“ před výrazem „tvrďák“, ale s hodnocením ruského disidenta v zásadě souhlasí. Mulroy se domnívá, že by mohly následovat přímé útoky na USA nebo by byla Amerika vtažena do dalších konfliktů, zejména pokud Rusko zaútočí na některou ze zemí NATO.
Chodorkovskij také popsal nálady, jaké dnes panují v kremelském vedení.
„Mezi elitami panuje konsenzuální názor, že zahájení války byla chyba,“ říká. Jenže v tuto chvíli mnozí příslušníci elity mají pocit, že není jiná možnost než válku podpořit. Podle jejich vidění situace neexistuje žádná alternativa a je třeba válku vyhrát, jinak se země rozpadne. Ruská propaganda je v šíření tohoto názoru velmi účinná.
Mezitím Putin sází na to, že americké prezidentské volby v roce 2024 zvrátí vývoj ve prospěch Moskvy. Chodorkovskij odhaduje, že šéf Kremlu by chtěl jako prezidenta Donalda Trumpa, který by oslabil podporu USA Ukrajině.
„O tom se tam právě teď diskutuje v duchu, že se prostě musí počkat, až bude zvolen Trump, a pak to bude mnohem jednodušší situace. Putin má ohledně Trumpa velmi vysoká očekávání.“
Pravdou je, že Trump se přímo nevyslovil proti podpoře Ukrajině, ale kritizoval její výši. V každém případě se zdá, že Moskva hraje o čas.