GLOSA / Jen asi desetinu plánovaných zisků přinesl letos program na získání práv k pobytu v Rusku pro odvážné světové boháče. Ukázalo se, že zlaté vízum pod Putinovou kuratelou si chce nebo musí vyzkoušet jen asi 20 movitých kaskadérů. Za pobyt v jeho říši zaplatili v přepočtu každý necelých 15 milionů korun. O tom, zda součástí víza je automatické přidělení přízemního bytu či životní pojistky, se zdroje nezmiňují.
Měl to být skvělý byznys, když ruské úřady v roce 2023 otevřely pro movité zahraniční podnikatele, obchodníky a finančníky možnost zakoupit si díky investicím povolení k pobytu v Rusku. Do rozpočtu z toho měly přitéct desítky miliard rublů. Stalo se ovšem to, co nikdo nečekal. Bohatým investorům se do Ruska z nějakého důvodu nechce.
Fiasko ruského plánu. Tak označily Moscow Times zlatý vízový program, který sliboval podnikatelům z celého světa zářnou budoucnost v moskevském chánátu, pokud budou ochotni přinést s sebou potřebné finance. Stačilo přitom jen tak málo, investovat pár milionů do rozvoje ruských společensky významných projektů, přihodit daně ve výši alespoň jednoho milionu korun ročně a investovat alespoň pět milionů korun někde na Dálném východě, třeba u hranic s Mongolskem, a zlaté vízum bylo na cestě. Jedinečné příležitosti si však zatím všimli jen nemnozí.
Je s podivem, že plán Rusku nevynesl letos očekávaných 12 miliard rublů, ale jen asi desetinu, tedy v přepočtu zhruba 300 milionů korun. Tak to aspoň řekl listu Izvestija náměstek ministra pro ekonomický rozvoj Dmitrij Volvach. Z nepochopitelných důvodů se patrně ani v příštím roce nepodaří naplnit 40miliardová ruská očekávání.
A kdo se tedy rozhodl prodat vilu u moře a nastěhovat se do vhodného přízemního bytu či zemljanky s protileteckým krytem? Mezi těmi, kdo se rozhodli zakoupit si možnost prosadit se na Divokém východě, se našli investiční dobrodruhové z Číny, USA, Německa, Gruzie i Alžírska.
Celkem jich je dvacet, a i když se o tom dostupné zdroje nezmiňují, lze předpokládat, že na každého z nich patrně připadají 1–2 psychiatrické diagnózy, tři mezinárodní zatykače a několik předchozích pokusů o sebepoškozování či manifestační sebevraždu. Žádný z nich za své nové teritorium nezaplatil ani o rubl víc, než bylo minimálně nutné. Lze je tedy podezřívat rovněž z přehnaného lakomství. Z toho je ale jistě Putinův aparát a jeho znárodňovací sklony vyléčí. Vyzkoušet naostro si to budou moci již za čtyři měsíce, až ministerstvo vnitra zpracuje jejich žádosti.
Spolu s tím, jak se budou hromadit pozitivní zkušenosti milionářů, předem opatřených čipy proti úderům ukrajinských dronů, očekává Centrum pro strategický výzkum ústy svého náměstka Borise Kopelkina prudký nárůst zájemců. „Například Portugalsko zahájilo podobný program na podzim roku 2012. Každý rok získává investice v hodnotě stovek milionů eur,“ uvedl Kopelkin s tím, že také tato země zpočátku čelila nezájmu investorů. Skromně opomněl zmínit, že Rusko je přitom mezi investory zemí s podstatně významnějším věhlasem, než jakým disponují Portugalci.
V Rusku dostanou zámožní podnikatelé šanci investovat do rozvoje logistiky, agrochemického průmyslu, ropného a plynárenského průmyslu či do lehkého průmyslu a strojírenství. O tom, zda je ke zlatému vízu do Ruska vydávána zároveň i životní pojistka (o pojištění investic samotných mluvit nebudeme), zdroje nehovoří.