NÁZOR / Příliš pomalé dodávky vojenské pomoci pro Ukrajinu vyčítají americkému prezidentu Joeu Bidenovi významní republikánští představitelé a šéfové klíčových bezpečnostních výborů tamní Sněmovny reprezentantů. Německý kancléř Scholz zatím zadržuje dodání raket Taurus, které by mohly zničit Krymský most. Tak jako loni Rusové mezitím podnikají veškeré myslitelné kroky k tomu, aby opožděná pomoc Západu narazila na odpovídající obranu. Putin si mne ruce. A Ukrajinci krvácejí.
Bezpříkladné pokrytectví či bezmoc prokázali významní republikánští kongresmani ve své nedávné zprávě „Návrh plánu na vítězství Ukrajiny“, ve které vyčítají americkému prezidentu Bidenovi váhavost a nekoncepčnost při poskytování vojenské podpory Ukrajině. Jak uvedli, žádná z 39 ukončených a 90 probíhajících kontrol amerických dohledových úřadů nenašla „žádná významná odklonění, odcizení či zneužití americké pomoci Ukrajině“.
Republikánští šéfové mocných výborů pro zahraniční záležitosti, vojenské služby a zpravodajství Michael McCaul, Mike Rogers a Mike Turner požadují, aby USA poskytly Ukrajině ve zrychleném tempu všechny klíčově nutné zbraně, zpřísnily sankce vůči Rusku a převedly zmrazených 300 miliard dolarů Ruska napadené zemi. Zdůrazňují, že v poměru k HDP se Spojené státy zdaleka nepohybují na špičce pomoci. Naopak, předběhli je Lotyši, Češi, Rumuni, stejně jako Švédové, Britové anebo Chorvati. „Porážka Putina na Ukrajině nejen předejde ruské invazi ke spojencům z NATO, což by bylo nesrovnatelně nákladnější ať už jde o americké životy, nebo o finanční stránku,“ píše se ve zprávě, která zmiňuje, že Amerika čelí nebývalé a bezprecedentně nebezpečné koalici potenciálně nepřátelských zemí – Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje.
Má to ale známý háček. V americkém Kongresu mezitím leží 60miliardový Bidenův finanční balíček pomoci pro Ukrajinu a jsou to právě republikáni, kteří podmiňují jeho přijetí (stejně jako schválení vojenské pomoci pro Izrael a Tchaj-wan) zpřísněním americké imigrační politiky, která jinak s válečným úsilím Ukrajinců nijak nesouvisí.
Pomoc Ukrajině blokuje hlouček protrumpovských kongresmanů, přičemž není vůbec jasné ani to, zda jim skutečně jde o ochranu americké jižní hranice před přistěhovalci, anebo se prostě pokoušejí zastavit veškeré demokratické procesy v zemi, narušit a paralyzovat americkou politiku dovnitř i navenek a připravit tak půdu pro návrat trestně stíhaného exprezidenta Trumpa. Zatímco republikáni politikaří, halasně proklamované bezpečnostní a zahraničněpolitické zájmy jejich země krvácejí, a to ne méně než obránci Ukrajiny.
Klíčovým faktorem je čas
Váhavost Západu při poskytování vojenské pomoci, kterou zmínění republikáni tak snaživě vyčítají Bidenovi, se přitom již vepsala do výsledku letní ukrajinské protiofenzivy. Zatímco spojenci Ukrajiny váhali, zda poskytnout napadené zemi tanky, rakety a houfnice, ruští vojáci na východě se zakopávali a vytvářeli neuvěřitelně masivní obranná postavení, které bez vzdušné podpory nebylo možné prorazit.
Když pak na ně Ukrajinci udeřili, čelil jejich vojenský velitel, generál Zalužnyj, volbě, zda vsadit vše na jednu kartu a obětovat většinu své armády v jediném masivním úderu, který mohl skončit porážkou Ukrajiny, anebo reflektovat fakt, že měsíce budované ruské obranné linie není možné prorazit jediným rozhodujícím útokem. Navzdory masivnímu politickému tlaku se rozhodl nespoléhat na sliby a tím de facto zachránil ukrajinskou armádu.
Podobné situaci jako loni nyní však čelí Ukrajina znovu, a to i kvůli váhavosti německého spolkového kancléře Olafa Scholze, který od začátku konfliktu odmítá předat napadené zemi rakety Taurus, jež by, zřejmě jako jedny z mála, mohly skutečně vyřadit z provozu klíčovou spojnici mezi Ruskem a okupovaným Krymem, takzvaný Kerčský anebo Krymský most.
Zatímco Scholz bez ohledu na volání svých oponentů i spolustraníků dál přemýšlí, Rusové posilují protileteckou obranu této nedozírně strategicky důležité stavby a je docela možné, že ve chvíli, kdy Německo rakety Ukrajincům poskytne, nedokázal by už ani Minotaurus, tento mytický býk, najít cestu ke zničení téhle klíčové tepny. (A to navzdory tomu, jak efektivně jinak Ukrajina západní zbraně využívá. Jmenujme například americkou kazetovou munici, britské rakety Storm Shadow či systémy HIMARS a Patriot.)
Rusko nemá kapacitu zvítězit na Ukrajině. To jediné, co může vyhrát jeho nesmyslnou válku, je licoměrnost Západu. Momentální lavírování spojenců nemusí nutně hned znamenat obrat vzhledem k ruské vojenské neohrabanosti. Za každý den váhání ale platí svou krví ukrajinští dobrovolníci i odvedenci – zedníci, vysokoškolské profesorky, učitelé, podnikatelé, zdravotnice a nespočet civilistů. Kolik nevinných životů by asi bylo možné zachránit, kdyby měli Ukrajinci k dispozici Taurusy a další západní zbraně hned po začátku války?