Dělejme to raději jako Rakušané, tak kritizují českou vládu za nedostatečnou pomoc gastronomii nejen tuzemští majitelé restaurací, ale i někteří ekonomové či opoziční politici. Rakouský model vypadá skutečně působivě – kromě výše kompenzací funguje tamní covidová záchranná síť oproti Česku hlavně rychle a neprovázejí ji zmatky způsobené řadou výjimek.

Ve srovnání s českými restauratéry vstupovali ti rakouští do podzimní vlny pandemie koronaviru s podstatně větší jistotou. Krátce poté, co rakouská vláda vyhlásila na začátku listopadu „částečný lockdown“ a mimo jiné uzavřela restaurace, dala podnikatelům v gastronomii a hotelnictví garanci, že vzápětí dostanou i kompenzace.

Konkrétně náhradu ve výši až 80 procent jejich obratu za stejný měsíc loňského roku s tím, že peníze dorazí na účet už za pár dní, maximálně do dvou týdnů. O podporu sice rakouští provozovatelé restaurací a hotelů musejí požádat prostřednictvím webového rozhraní ministerstva financí, pak už se ale výše podpory vypočítá automaticky, na základě údajů z finančního úřadu.

Tou dobou byly restaurace v Česku zavřené už přes dva týdny a vyhlídka na kompenzaci se nerýsovala, natož možnost, že by podpora přišla v zásadě automaticky a s využitím dat, jež státní správa o podnikatelích už má. Ale zpět k Rakousku.

Plán versus Havlíček

Prosincová výše kompenzací se tam vyšplhala už „jen“ na 50 procent loňského obratu. K tomu však v polovině měsíce přibyl další záchranný program: kompenzace ztrát, které firmy utrpí mezi zářím 2020 a červnem 2021 (částečně se suma prognózuje i směrem do budoucna). V případě malých firem je náhrada ztrát až 90 procent, v případě velkých a středních pak až 70 procent. Za malou firmu se přitom považují ty s maximálně 49 zaměstnanci.

Začátkem prosince už tedy rakouský gastronomický sektor věděl, s čím může pro následující měsíc počítat. V Česku vláda zatím váhala mezi postupným rozvolňováním a dalším zavíráním ekonomiky a před Strakovou akademií zahájil jeden ze zoufalých hospodských protestní hladovku.

„100 % nájmu na tři měsíce, 100 % mezd a odvodů, speciální kompenzace za pokoje pro ubytovací zařízení a gastro bonus pro všechny majitele restaurací ve vazbě na počet zaměstnanců,“ oznámil nakonec ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček 14. prosince.

Tou dobou však už řada hospodských bez vyhlídky na kompenzace sáhla k radikálním krokům. Buď nechali otevřeno navzdory vládním omezením a pod hrozbou sankcí, nebo kvůli výpadku příjmů sáhli ještě hlouběji do minusu, případně podnikání ukončili.

Zkušenosti konkrétních majitelů restaurací také mezitím ukazují, že vládní záchranné programy jim uhradí sotva 40 procent obvyklých nákladů, oproti vládou deklarovaným 100 procentům.

Zimní sezóna ovlivní HDP

Ani v Rakousku však z českého pohledu velkorysá pomoc gastronomii neznamená, že by tento sektor byl takříkajíc za vodou. Podle viceprezidenta rakouského sdružení hoteliérů ÖHV Waltera Veita i přes státní kompenzace zhruba pětině provozovatelů v Rakousku hrozí krach. Hotely i restaurace tam zůstanou podle aktuálně platných nařízení zavřené až do 7. ledna.

Výpadek bude citelný hlavně u zahraničních hostů, Rakušané totiž podle Veita obvykle plní kapacity hotelů jen asi z 20 procent. Turismus je pro rakouskou ekonomiku klíčový a třeba kompletní výpadek zimní sezóny by se na rakouském HDP projevil podle odhadů poklesem až o 1,5 procenta.

Kompenzace na základě výše obratu však zdaleka není jediný podpůrný program, na který si mohou rakouští podnikatelé sáhnout – a to nejen ti v gastronomii.

Ve dvou fázích (jaro a podzim) vyhlásila letos vláda Sebastiana Kurze (ÖVP) vyplácení příspěvku na fixní náklady ve výši až 800 tisíc eur a hradí firmám postiženým vládními nařízeními také náklady na kurzarbeit (zkrácené pracovní úvazky za sníženou mzdu, kdy rozdíl oproti plnému platu dorovnává právě stát – pozn. red.).

Myslí i na startupy nebo přidává prémie za investice firem do digitalizace či ekologických vylepšení, pokud se je rozhodnou provést navzdory výpadkům příjmů kvůli covidu. Čerpání různých programů se v některých případech smí i překrývat.

Rakousko také na první pohled nehledá cesty, jak vyplacenou kompenzaci podnikatelům co možná nejvíce snížit. Ilustruje to znovu příklad z gastronomie: do základu pro výpočet náhrady z loňského obratu u restaurací se v Rakousku započítávají i příjmy z rozvozového prodeje jídla (na rozdíl od sousedního Německa).

Jinými slovy – fakt, že například pětinu obratu restaurace tvoří rozvoz, který lze provozovat i v době uzavření restaurací, nijak nesníží vypočítanou výši kompenzace.

Koronaviru se přizpůsobila i slavná vídeňská restaurace Figlmüller – speciální krabicí na vídeňský řízek „to go“.

V pokynech pro žadatele to rakouské ministerstvo financí na svém webu vysvětluje takto: „Obrat vytvořený postiženou firmou v rámci (koronavirem) zasažené branže není na škodu a nevede ke snížení kompenzace.“

Stejně tak mají nárok na kompenzaci na základě loňského obratu i hotely, které teď sice nemohou ubytovávat turisty, ale určité – byť výrazně slabší – příjmy jim plynou z ubytování hostů na služebních cestách.

Rakouské ministerstvo financí podobné dotazy, kdo má a nemá nárok na podporu, na svém webu shrnuje větou: „Nechceme trestat podnikatelskou aktivitu.“

Článek zveřejňujeme s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.