Ředitel gymnázia: Ministr školství nereaguje na Babišovy nápady, a to je dobře. Společnost zapomněla na jeho kauzy

foto Nikola Zörkler

Ředitel Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce Jiří Kuhn | FOTO: foto Nikola Zörkler

Ačkoli je situace ve školství dobrá, vládní amatérismus v ostatních aktivitách pociťuje, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 ředitel nymburského gymnázia Jiří Kuhn. Školy musí podle něj situaci řešit samy a nečekat na noty od státu. Zdůrazňuje přitom, že dopady koronavirové krize mohou být různé. Už teď ale společnost zapomněla na problémy premiéra Andreje Babiše. A hrozí, že to tak zůstane.

Pavel Hofman

Jak hodnotíte dosavadní kroky vlády směrem ke školství?

Musím říct, že kroky, které dělá jak ministerstvo školství, tak Česká školní inspekce, pokládám za dobré. Myslím si, že na rozdíl od jiných resortů, jejichž činnost má také dopad na školství, ministr školství kočíruje situace s rozvahou. Nereaguje na ty nápady premiéra a dalších, které se hrnou na školy ze všech možných stran, protože každý samozřejmě ví, co přesně by se u nás mělo dělat. (Premiér Andrej Babiš navrhoval otevřít školy za podmínky zavedení metrových rozestupů mezi žáky a rozfázování začátku vyučovacích hodin, což ministr Robert Plaga odmítl. Neshodují se ani na postupu při samotném otevírání škol – pozn. red.)

Zároveň ale vnímám to, že právě resort školství by neměl být ten, který řekne, kdy se co zavře a následně otevře. Tohle je skutečně na resortu zdravotnictví, potažmo na krizovém štábu.

Není ale problém, že vláda nepostupuje jednotně?

V první řadě nevím, jestli se tomuhle dá říct „postup vlády“. Jako konzumenti mediálních sdělení jsme konfrontováni s jednotlivými komentáři premiéra nebo ministra zdravotnictví (Adama Vojtěcha za ANO – pozn. red), kde se podle mě o nějakém společném postupu vůbec mluvit nedá. Myslím si, že ty věci na vládě zřejmě rozebírají, ale to, že se do toho snaží premiér zasahovat způsobem, jakým zasahuje, tomu rozhodně nepřidává.

Dostáváte jako ředitel gymnázia ze strany ministerstva či kraje jako zřizovatele informace pravidelně? Jak vlastně funguje koordinace?

Mám pocit, že co potřebuji, tak z ministerstva školství mám. Ale otázka je, jestli školy očekávají, že dostanou detailní návody na všechno, co se děje. Zde si ale říkám, že jsou tam ředitelé sakra od toho, aby v takovéto době konali i sami a dokázali odhadnout, jestli jejich kroky budou rozumné, nebo ne. A čekat, že moje kroky překryje někdo nade mnou, a v podstatě si umýt ruce nad tím, za co bych měl převzít zodpovědnost já, mi moc blízké není. Nikdy jsem to takhle nedělal a neočekával jsem to ani od kolegů. A pokud po tom nyní někdo volá, tak si myslím, že je to chyba.

Zodpovědnost bychom měli mít stejně jako například ředitelé nemocnic, kde zřejmě také neočekávají, že jim ministerstvo přesně nalajnuje konkrétní cesty, jak to budou dělat. Na druhou stranu ale rozumím tomu, že jsou naštvaní, protože stát nekoná v otázce ochranných prostředků. Obsah toho, co vláda sděluje na veřejnost a co pak cítí pracovníci v nemocnicích, je úplně někde jinde. Dcera je lékařka, takže to mám z první ruky. Ale toho naštěstí ve školství svědky nejsme. Spíše jsme v situaci, kdy učitelé potřebují pomoci metodicky, kde si myslím, že by to měl ředitel se svými sbory zvládnout.

Jak vlastně postupujete konkrétně vy?

Nechci teď opakovat pana ministra zdravotnictví, který říká, že to dělá úplně nejlíp a ostatní by se od něj mohli učit. (smích) Ale u nás ve škole jsme do toho vstoupili opravdu poměrně rychle. Ve čtvrtek 19. března, den poté, co ta krize vypukla, jsme se dohodli na rychlém proškolení kolegů ve sboru. Dopoledne se věnovali tzv. Google učebnám. Touhle cestou jsme se vydali asi přes čtyřmi lety, takže jsme to nyní jenom rychle zkonsolidovali a proškolili lidi ve věcech, které jim vypadly nebo se v nich potřebovali ubezpečit, že to tak funguje. A odpoledne bylo školení na setkávání přes Google, aby dokázali vést konferenční hovory. Další den jsme vyzkoušeli, jestli jsme schopní takovou konferenci udělat, a od následujícího týdne jsme začali vyučovat v podstatě podle rozvrhu. A takhle to běží už tři týdny.

A dodržují studenti docházku? Přicházejí na „hodiny“?

Přicházejí. Zatím postrádáme nějakou formální zpětnou vazbu, protože neformální již máme. Dělali jsme dvě rozsáhlejší dotazníková šetření, jak pro žáky, tak pro učitele, abychom zjistili, kde to drhne a co se naopak osvědčuje. Musím ale opravdu pochválit kolegy, že to zvládají na jedničku, protože i odezva žáků je v naprosté většině velice pozitivní. Naskočit do téhle změny, kde ze standardní výuky přejdete na online výuku během čtyř dnů, opravdu není vůbec jednoduché. Klobouk dolů před kolegy.

Archiv

U maturit ale stále záleží na tom, jestli se žáci vrátí do škol do 1. června, nebo ne. Studenti často mluví o nejistotě s tím, že vlastně nevědí, na co se mají připravovat. Jak to vnímáte?

Studenti ale vědí, na co se mají připravovat – na maturitu. Nemyslím si, že by to byl zásadní problém. Poslední zvonění mělo být 30. dubna a pak svaťák s maturitou. Učí se a měli by počítat s tím, že pokud se to vrátí do standardního režimu, tak holt půjdou maturovat. A jestli to vnímají jako nejistotu ve smyslu „Já jsem hrozně nejistý, protože nevím, jestli se neučím zbytečně“, tak to mi připadá docela legrační.

Souhlasím s tím, že pokud nebudou moci jít do školy ještě ani 1. června, tak nejsme schopni maturity stihnout. Jako Asociace ředitelů gymnázií ale vidíme jinak to, že by se maturita dala přeložit i na podzim nebo do posledních dnů prázdnin. Na druhou stranu nikdo asi neděláme žádnou vědu z toho, když jim dáme známky nestandardně z průběžného hodnocení. Je to mimořádná situace v mimořádnou dobu. Znovu ale opakuji, že jestli studenti vnímají jako úkorné, že se možná nemuseli tři týdny učit, tak ať se na mě nezlobí, ale to ať jdou do háje. (smích) Kdyby se nic nedělo, tak nyní šprtají jako šílení.

Vraťme se ještě k vládním řešením. Co říkáte na celkový postup?

Samozřejmě to člověk sleduje, jak z médií, tak z Facebooku, respektive všech sociálních bublin, ve kterých se pohybuje. Tam je ta nespokojenost až taková, že se jeden směje, místo aby brečel. Některé kroky si člověk skutečně vyhodnocuje jako amatérismus a je mu z toho až smutno.

Například?

Sleduji hodně dění kolem živnostníků, kde je to podle mě velmi složité. Ve chvíli, kdy vidíme mediální zdatnost vlády a následné reakce konkrétních lidí, kteří dávají do protikladu, že se mělo dát pětadvacet tisíc živnostníkům, kterým klesl příjem v prvních třech měsících roku, a přitom v prvních měsících roku ještě vůbec žádná koronavirová krize nebyla. Tam zkrátka nebyl jediný důvod, aby jim klesl příjem. Nyní tím ale bylo podmíněné to, že se jim poskytne pomoc. Připadalo mi to jako výsměch.

Proč myslíte, že byly podmínky původně takto nastaveny?

Možnosti jsou dvě, buď to udělali naschvál, pak je to šílené, nebo tomu nerozuměli, a pak je to také šílené. Jiná varianta mě opravdu nenapadá. Pokud chtěli lidem skutečně pomoci, tak tam přece měli poradce, kteří jim dokázali poradit. Náměstci jsou odborníci, kteří by tomu měli rozumět. Mají tam snad zpětnou vazbu, že když tohle udělají, tak pomoc nedosáhne všude, kam by měla.

Naopak když to stáhnu zpátky ke školství, tak pomoc směrem ke školám funguje hodně na partnerském přístupu. Stejně jako se vzedmula solidární vlna, co se týče šití roušek, což by měl standardně saturovat stát, tak i ve školství se zvedla vlna solidarity mezi kantory a lektory. Navíc firmy dávají kantorům možnost si stáhnout bezplatně i to, co se dříve ještě muselo platit.

Takže zde to sice funguje na amatérském přístupu, ale téměř profesionálně. Je tu spousta vzdělávacích programů, i Česká televize dala dohromady plno vzdělávacích videí ke stažení z různých oborů. Nádhera! Opravdu si myslím, že jestli to bude mít na společnost nějaký vliv v oblasti vzdělávání, tak že se posune dál a učitelé se naučí spoustu věcí. Navíc si uvědomíme, že pokud se chceme vzdělávat tímto způsobem, tak je potřebné ty technické podmínky pro školy neustále doplňovat. Spousta škol dnes není schopna zajistit online výuku vzhledem k tomu, že je jejich technické vybavení mizerné, a samozřejmě se liší i možnosti žáků. Gymply jsou v tomhle asi trochu jinde, protože jim sociální zázemí rodičů umožňuje tu online výuku akceptovat.

Vy jste s tímhle neměli žádný problém?

Stejně jako velká většina škol jsme si vyžádali pomoc studentského parlamentu, který si rychle „očichal“ situaci ve třídách. Zde bych zdůraznil, že nemuselo jít pouze o sociální problém, ale v rodině třeba jsou tři děti, které by měly online výuku absolvovat paralelně, tak tam jsme jim domů napůjčovali počítače a notebooky. Během prvního týdne šlo do rodin přibližně dvacet, třicet počítačů. Paradoxně se to ale týkalo i učitelů. Máme i učitele, kde jsou doma učitelské dvojice, a ještě k tomu mají děti. Takže samozřejmě nikdo čtyři počítače doma nemá.

Závěrem: Jak myslíte, že bude vypadat doba po koronaviru? Jaké to bude mít dopady na společnost?

Je to těžší, protože lidé ztrácejí sociální kontakty. Sice technologie nějaký kontakt umožňují, ale stále to není osobní rovina. Co se týče dopadů, beru to tak, že se premiér už před vznikem krize dostával do situace, kdy neměl moc z čeho rozdávat. Zdroje docházely, a kde si vláda mohla půjčit, tam už asi sáhla. Najednou se ale stav přehoupl do situace, kdy se řeklo, že namísto schodku státního rozpočtu ve výši čtyřiceti miliard korun budeme mít dvě stě miliard. Ukazuje se, že situace, která mohla být pro vládu již kritická, zřejmě až tak kritická prozatím není. Zabrousili tak hluboko, že těm lidem, kteří vypadali, že už se dostali na hranu toho, aby měli z čeho rozdávat a slibovat, tak se jim nové zdroje zřejmě otevřely.

foto Nikola Zörkler

Zároveň si uvědomme, že po kauze Čapí hnízdo nebo konfliktu zájmů premiéra není najednou vidu ani slechu. Zásadní momenty, které společnost ovlivňovaly před 10. březnem, se najednou dostaly na druhou, třetí, čtvrtou kolej.

Myslíte, že po skončení krize se tomu společnost bude věnovat ve stejném rozsahu?

Doufám, že se tomu společnost bude věnovat. Soudy se samozřejmě vrátí. Na druhou stranu je otázka, jaká bude reakce, protože tuhle krizi vláda, alespoň mezi svými voliči, mediálně zvládá velmi dobře.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner