Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se opět pustila do vlády Petra Fialy (ODS). Někdejší šéfka státní kasy a současná místopředsedkyně Babišova hnutí předpověděla, že letošní HDP poškodí největší zvýšení daní v naší novodobé historii a škrty v energetice. Podle ní se to vše stane při rekordním nominálním zadlužování. Její slova se zřejmě nepozdávala ekonomce Danuši Nerudové. Ta připomněla deficit státního rozpočtu v době, kdy ministerstvo financí řídila právě Schillerová. Ostrými slovy na její adresu pak nešetřila poslankyně vládních občanských demokratů Renáta Zajíčková.
„Za loňským poklesem ekonomiky stojí nezvládnutá inflace, vysoké ceny energií a související nízká poptávka. Letošní HDP zase poškodí největší zvýšení daní v naší novodobé historii a škrty v energetice, které zasáhnou zejména průmysl,“ pustila se na sociální síti X do vlády Alena Schillerová. „A to vše při rekordním nominálním zadlužování,“ dodala místopředsedkyně hnutí ANO.
To nenechalo chladnou ekonomku a bývalou rektorku Mendelovy univerzity v Brně Danuši Nerudovou, která letos bude kandidovat do Evropského parlamentu. „Opravdu? Vy jste měla deficit 420 miliard, ministr Stanjura má 288 miliard. To vám to rekordní zadlužování moc nevychází,“ vpálila Schillerové na sociální síti.
Poslankyně Renáta Zajíčková pak bývalé šéfce státní kasy vzkázala, že rekordní zadlužování Česka proběhlo právě za vlády hnutí ANO. „Vysoký růst inflace je důsledkem vaší rozhazovačné fiskální politiky a uplácení seniorů. Stejně tak vysoké ceny energií mají svůj původ v naprosté závislosti Česka na dodávkách z Ruska, kterou jste záměrně ignorovali. A Česku škodíte dál, tím, že ze lži děláte normu,“ nenechala si líbit útok Schillerové na současnou vládu.
Schillerová svým komentářem na sociální síti reagovala na předběžný odhad Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle kterého česká ekonomika v loňském roce klesla o 0,4 procenta. V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, meziročně klesl o 0,2 procenta.
Podle analytiků je loňský hospodářský pokles důsledkem vysoké inflace, údaje za čtvrté čtvrtletí ale dávají naději na obrat k lepšímu. V evropském srovnání česká ekonomika loni zaostávala, Evropská unie jako celek loni podle Eurostatu hospodářsky rostla o 0,5 procenta.
Od vzniku Česka je to pošesté, co ekonomika za celý rok poklesla. V předchozích případech se HDP snížil v hospodářské krizi v letech 1997 a 1998, za globální finanční krize v roce 2009, v roce 2012 a za pandemie covidu-19 v roce 2020. Pokles ekonomiky v loňském roce byl podle statistiků ovlivněn poklesem výdajů na konečnou spotřebu domácností a změnou stavu zásob. Naopak pozitivní vliv měla především zahraniční poptávka.
Mezičtvrtletní ekonomický růst vnímají odborníci jako pozitivní signál. „Obrat u spotřeby domácností ukazuje, že ekonomika by již měla mít to nejhorší za sebou. Inflace na začátku roku klesne na hodnoty mírně nad cílem České národní banky, což umožní obnovit reálný růst mezd po dvou letech poklesu reálné mzdy, což podpoří poptávku v ekonomice,“ přiblížil ekonom Deloitte Václav Franče.