Igor Lipsic, jeden ze zakladatelů ruské Vysoké školy ekonomické, z které byl nyní propuštěn, hovořil v rozhovoru pro list Novaja Gazeta Europe o tom, jak Rusko zničilo své vysoké školství a ekonomiku. Velké problémy na zemi nakonec dolehnou, protože lidské i finanční rezervy už se vyčerpávají. Začátek krize je patrný už dnes.
Podle Igora Lipsice dnes už v Rusku nefunguje ani to, co bylo kdysi možné i v dobách SSSR. „Víte, je tu taková jemná věc – vědecké prostředí. Komunikujete s kolegy na určité úrovni, to vás udržuje ve výborném vědeckém tónu, rozvíjíte se. I v SSSR to tak bylo, pořád po tom toužím. Ale v Rusku to tak nefunguje. Lidé ze země odcházejí, a to nejen z ekonomických a politických důvodů, ale chybí jim komunikace s kolegy, která by je rozvíjela.
Sovětská věda nějak komunikovala se světem – přes vrstvu KGB. Nyní se opět uzavírá, bude opět izolována, což znamená, že dobří mladí vědci se v Rusku nebudou moci rozvíjet. Budou se vařit ve vlastní šťávě,“ říká ekonom. Podle něj je naivní si myslet, že se vedení země nějak stará o budoucnost.
Lipsic také odpovídá na častou otázku, jak na tom Rusko je. Na začátku roku 2022 mnozí ekonomové předpovídali brzký kolaps v důsledku západních sankcí. Po roce a půl se zdá, že zhroucení ještě nenastalo. Ekonom vysvětluje, že Rusko stále těží ze svých rezerv a všechno jede setrvačností.
„Zatím k němu nedošlo, vše je před námi. A nedošlo k němu hned, protože Evropa Rusko ušetřila. Ve vlastním zájmu. Je to velmi jednoduché. Evropa se velmi bála, že kdyby rychle uvalila embargo na dodávky ruské ropy, zhroutila by se její vlastní ekonomika. Potřebovala nějaký čas na obnovu. Proto se EU rozhodla, že sankce proti ruské ropě budou uvaleny až v prosinci 2022, a oznámila to. A když něco takového oznámíte předem, každý na trhu pochopí, že musíte nakupovat s předstihem. Proto rozhodnutí EU vyvolalo zběsilou poptávku po ruské ropě a začal závod o ceny směrem vzhůru,“ říká Lipsic.
Výsledkem evropského přístupu bylo, že po celý rok 2022 Evropa silně financovala Rusko na úkor supervysokých cen. Do Ruska přišlo ohromné množství peněz, což pomohlo hasit problémy kolabující ekonomiky. V roce 2022 nashromáždili ruští vývozci kvůli velkému obchodnímu přebytku asi 150 miliard dolarů stínových rezerv a ty ještě nebyly vyčerpány. Vznikl tak dojem, že sankce nevadí.
Nyní tyto peníze docházejí. Kurs rublu se propadá, rostou ceny a mizí pracovní síla. Věci se prostě začínají dít o něco později, než se čekalo v březnu až dubnu 2022, ale dochází k tomu a ekonomika země se začíná hroutit. Nejnovější statistiky centrální banky ukazují, že přebytek běžného účtu platební bilance Ruské federace za leden až červen 2023 klesl na 20,2 miliard z loňských 167 miliard. V červnu se objem čistých devizových tržeb největších vývozců snížil o 22,9 procenta.
Stát platí hodně peněz mobilizovaným, jejich rodinám a vdovám, ale za tyto peníze je třeba nabízet zboží.
„Nelze říci, kolik pracovních rukou Rusko ztratilo, ale celkový odhad odborníků – asi jeden a půl milionu lidí. A tím to nekončí. A v Rusku je celkem 77 milionů párů pracovních rukou. Jeden a půl milionu ze 77 je významný počet… Ze zbývajících 98 procent, kam mnozí z nich odešli za prací? Správně, vyrábět zbraně. Tam je plat dobrý. A kdo bude vyrábět civilní zboží za váš plat, který jste dostala za manžela, který je ve válce? Není nikdo, kdo by to vyráběl. Je tu někdo, kdo vyrábí tanky, ale ne spotřební zboží,“ popisuje Igor Lipsic.
Stát válčí a obyvatelstvo to platí z vlastní kapsy. Inflace je způsob, jak okrádat občany.
Jak dlouho budou lidé v Rusku žít, jako by se nic nestalo? Podle Lipsice už se propad projevuje. „Lidé se samozřejmě snaží sami sobě namluvit, že se nic nestalo, že žijeme tak, jak žijeme. To je velmi pochopitelné. Ale dnes už jim umírají blízcí, dnes už nemá kdo pracovat, dnes už rostou ceny, dnes už mizí léky, bez kterých je vaše dítě nemocné. Dále to bude znamenat, že lidé budou muset přejít na mizerné potraviny, hlavně že jsou levnější. Už teď odcházejí skvělí lékaři, už teď se začíná zastavovat lékařská technika. To vše se děje s kumulativním účinkem, lze to přirovnat k záření, které nezabíjí jako kulka, ale neméně nevyhnutelně.“
Rusko vyváží ropu do Indie a Číny, ale zpět dostává jüany a rupie, které nemůže vyměnit za dolary a eura, a v těchto dvou zemí toho není mnoho, co by šlo nakupovat. Vyvážet přitom musí, protože zavřít ropné a plynové vrty by znamenalo velké technické riziko.
Hovězí, vepřové, krůtí a kuřecí maso už zdražilo o 10 až 15 procent, zdražují džusy a mléčné výrobky. Mléko v nových ruských obalech přitom páchne. Do konce roku si mnoho lidí uvědomí, jak moc jim klesly příjmy. Co bude dál, není podle Lipsice jasné. Někteří ruští ekonomové se domnívají, že v letech 2024 až 2025 bude ruská ekonomika ještě schopna přežít díky finančním rezervám. Pokud ale bude inflace za rok dvouciferná a bude „cválat“, ekonomika se začne hroutit. Prodávat zboží se přestane vyplácet.
Podle ekonoma si ale běžní Rusové neumí dát dohromady dvě a dvě a nemyslí si, že za vysoké ceny může jejich vláda a že to souvisí s válkou.
„Moje zkušenost říká, že se to nestane. Jiná věc je, že pokud se někdo rozhodne změnit vládu, tito lidé novou vládu rádi podpoří. A pak budou říkat spoustu špatných věcí o minulé vládě. To všechno jsme viděli, když se rozpadl Sovětský svaz,“ uzavírá profesor Lipsic.