Investoři utíkají z Číny poté, co Si Ťin-pching odmítl odsoudit Putina za válku na Ukrajině. Všichni jsme oprávněni aplikovat vlastní periodizaci dějin na světové války. Vzhledem k tomu, že samotný pojem „mír“ byl po první světové válce zcela konvenční, a ne bez pomoci SSSR, bylo by zcela spravedlivé nahlížet na periodizaci světového míru v této logice.
Světový mír I je jaltský systém. Samozřejmě se opíral o tři pilíře – zóny vlivu, klamání ze strany SSSR ohledně povahy vlivu v jejich zóně a o rovnováhu sil. To neznamená, že by se Západ vzdal sovětské zóny vlivu z hlediska svých hodnot, ale Churchillův fultonský projev zůstal z velké části jenom projevem.
Na jedné straně tento mír umožnil potlačení protestů v Maďarsku, dvakrát v Československu, několikrát v NDR a Polsku. Na druhou stranu Západ realizoval Marshallův plán, vytvořil atraktivní model života v Evropě a odstranil z programu obě odrůdy fašismu, rudou a černou. Druhá světová válka skončila v srpnu 1975. Podpis Helsinského aktu znamenal především uznání poválečných hranic v Evropě. Nebyly zpochybněny. Druhá světová válka se vyznačovala především tím, že zóna vlivu SSSR, byť na papíře, uznávala hodnoty a za jejich nedodržování byla dokonce sankcionována. Netrvalo však ani pět let a východní blok se začal díky Polsku otřásat. O deset let později došlo v komunistickém táboře k tektonickému posunu. Informace, emigrace a opozice v podobě disidentů.
Přes všechny změny však život ukázal dva procesy.
- Vedení zóny vlivu i samotného Sovětského svazu nebylo reformováno
- Ukázalo se, že hodnotový systém je poněkud rozmělněn penězi a přírodními zdroji.
Vznikl dojem, že hodnoty devalvovaly a nikdo za ně nebude bojovat. Dne 24. února, nikoli bez problémů a dramatických událostí, začal vznik třetího světa. Jeho podstatou je, že Ukrajina v praxi prokázala připravenost se zbraní v ruce hájit právě ty hodnoty, které se staly předělem mezi CIVILIZOVANÝM SVĚTEM a „RUSKÝM SVĚTEM“. A Západ, i když ne dost rychle, si přece jen uvědomil, co je to „ruský svět“ a jeho teroristická personifikace, především v osobě Vladimira Putina. Otázka se však netýká jen Ukrajiny. „Ruský svět“ působí v čele barbarství a terorismu. Ruská armáda přešla do prvního sledu vrahů. Protože válka na Ukrajině je zkouškou síly Západu.
Situaci na Ukrajině dnes pozorně sleduje Peking. Je možné, že by něco podobného provedl s Tchaj-wanem? A jaké by byly náklady pro čínskou ekonomiku?
Teherán také válku na Ukrajině sleduje. Má sice menší riziko pádu na dno, ale přesto je pro něj její výsledek velmi důležitý. Nehledě na to, že na Ukrajině se rozhoduje též o osudu zbývajících diktátorů (Lukašenko apod.) a národů, které zotročili.
Není náhodou, že na pozadí nekonzistentního postoje Číny již došlo k velmi vážnému odlivu finančních prostředků (cca 900 mld. USD) z čínského trhu. Poté, co Si Ťin-pching odmítl odsoudit Putina za válku, investoři z Číny utekli. A to v době, kdy je pro prezidenta Si velmi důležité zmírnit pokles hospodářského růstu. „Super tanker západního kapitálu se od Číny odvrací,“ říká Matt Smith, správce aktiv ve společnosti Ruffer LLP, která nedávno uzavřela svou hongkongskou pobočku. Poukazuje na to, že Čína se opět stala geopoliticky rizikovou investicí. Tento šílený ruský svět udělal další chybu.
„Mluvíme o rozhodující fázi konfliktu. Naše společná podpora Ukrajině je tedy životně důležitá a musí být naléhavá. Rusko si myslí, že může přežít Ukrajinu, přežít nás. Ale to je jen poslední z ruských chybných odhadů,“ řekl šéf Pentagonu Lloyd Austin.
Doufáme, že Západ tento omyl správně pochopí. Vojenská podpora Ukrajiny je nutná, maximální a okamžitá. Protože „ruský svět“, který stojí na pokraji propasti kvůli své banditské logice a teroristickému obsahu, bude jinak pokračovat ve válce s mírumilovnými občany Ukrajiny. A tomu brání zhmotnění západních hodnot.
Vítězství Ukrajiny bude znamenat:
– nejen rozpad, ale i RACIONALIZACE RUSKA. Přeměna iracionálního, a tudíž pro světový systém nebezpečného systému, v systém racionální a svým rozsahem již pro světové aktéry ne nebezpečný.
– vytvoření nových mechanismů pro udržení míru a bezpečnosti, založených na právu a na SANKCÍCH jako nástroji práva.
Válka na Ukrajině de facto ukázala, že naděje vkládané do Ruska jako spolehlivého dodavatele energetických zdrojů, jako přijatelného partnera při vývozu obilí z Oděsy atd. je třeba opustit. A spoléhat se na Rusko jako na spojence v boji proti islámskému fundamentalismu po tom všem, co se stalo, nedává smysl.
Zaprvé proto, že jsou sami teroristy. A za druhé, pokud by dnes tentýž Tálibán chtěl zničit pár magnátů v Dušanbe nebo Ašchabadu, jsou možnosti Ruska více než skromné.
Autor je ruský podnikatel žijící v České republice.