Ilustrační foto FOTO: Dmitry Terekhov / Wikimedia Commons / CC BY 2.0
FOTO: Dmitry Terekhov / Wikimedia Commons / CC BY 2.0
Ačkoliv zprávy z Ukrajiny o vleklých bojích a útocích na civilní cíle poskytují veřejnosti temný obraz, podle expertů ukazují data něco jiného. Dva roky poté, co Rusko zahájilo útočnou válku, se Ukrajina dokonce začíná vzpamatovávat i ekonomicky. Oproti tomu nedávný finanční a hospodářský vývoj Ruska naznačuje, že tamní situace není tak příznivá, jak tvrdí vůdce Vladimir Putin a jeho státní propaganda.
Anastasia Fedyková a Jurij Gorodničenko v článku na Project Syndicate píší, že válka nejdřív zemi silně zasáhla. „Do konce roku 2022 se ukrajinské HDP zmenšilo přibližně o 30 procent a inflace prudce vzrostla z 10 procent na 26,6 procent. Více než deset milionů Ukrajinců bylo vysídleno a míra nezaměstnanosti dosahovala 24,5 procent. Národní banka Ukrajiny devalvovala svou měnu z 29 na 36,57 hřiven za americký dolar.“
Ovšem v prosinci 2023 Mezinárodní měnový fond konstatoval, že ukrajinské makroekonomické ukazatele jsou „silnější, než se očekávalo“, zvýšil svou prognózu růstu HDP Ukrajiny v roce 2023 z dvou procent na 4,5 procenta a očekává, že inflace klesne na 5,5 procenta.
Ruská ekonomika oproti tomu nemá dobré vyhlídky. Podle zprávy amerického ministerstva financí uvádí, že ruská ekonomika je o pět procent menší, než by byla, kdyby Putin nenapadl Ukrajinu. Sankce sice nezastavily válku, ale omezily růst ruské ekonomiky. To vedlo k vysokým úrokovým sazbám (16 procent v prosinci 2023) a oslabení rublu. Od začátku roku 2023 do loňského října se jeho kurs zvýšil z 69 rublů za dolar až na 100 rublů za dolar. Teď se ruské centrální bance povedlo posílit měnu na rozmezí 88 až 93 rublů za dolar, ale to je podle ekonomů křehký výsledek.
„Ruští vývozci ve 43 průmyslových odvětvích jsou nyní povinni směnit 90 procent přijaté zahraniční měny na rubly. Taková drastická taktika – uplatňovaná ve spěchu – naznačuje, že nad ruským finančním systémem se bude i nadále vznášet mrak nejistoty, který hrozí další destabilizací kurzu,“ píší autoři.
Údery na ukrajinskou infrastrukturu byly tvrdé, ale země opravila nejméně 62 procent zničených tepelných elektráren, 68 procent vodních elektráren a 80 procent elektrických vedení. Poté, co Rusko v červenci 2023 odstoupilo od dohody o Černém moři, Ukrajině se podařilo následující měsíc zřídit nový námořní koridor a od poloviny ledna bylo po této trase přepraveno 16,5 milionu tun obilí, zatímco výsledkem zaniklé dohody bylo pouze 33 milionů tun přepravených za celý rok.
Analytici upozorňují, že v důsledku vojenských ztrát a útěku lidí unikajících za hranice čelí Rusko „demografické krizi“, ekonomiku oslabují klesající příjmy z prodeje ropy a plynu a projevuje se ochromující nedostatek dílů a nástrojů západní výroby.
Problémy zmíněné v článku Anastasie Fedykové a Jurija Gorodničenka potvrzují i další zdroje.
Jak je zřejmé i z ruských oficiálních čísel zveřejněných ministerstvem financí, v potížích je i ruský státní rozpočet. Jeho schodek v lednu a únoru letošního roku dosáhl 1,474 bilionu rublů, což představuje 0,8 procenta HDP. Plánovaná částka na celý rok 2024 je 1,6 bilionu rublů. Ministerstvo vysvětluje zrychlený růst rozpočtových výdajů zálohovým financováním vládních zakázek. „Vládní zakázky“ znamenají, že při přechodu na válečnou ekonomiku, která musí nahrazovat ztráty na ukrajinské frontě, stát utrácí peníze, které se mu ale nijak nevrátí. Proto formální čísla o ekonomickém růstu nemají podle komentátorů nic společného s rozvojem země.
