Vladimir Putin FOTO: Úřad ruského prezidenta / Kremlin.ru / se souhlasem
FOTO: Úřad ruského prezidenta / Kremlin.ru / se souhlasem
Krajní nacionalisté, kteří jsou nespokojeni s tím, jak kremelský režim vede válku na Ukrajině, a kritizují už i vůdce Vladimira Putina, se obávají zrady ruských elit. „Nyní, po velkých otřesech v létě 2023, nastává navenek období klidu, utahování šroubů před obvyklými volbami bez možnosti volby. Tato ‚stabilita‘ je však klamná,“ píše se na účtu Igora Girkina na Telegramu. Sám separatista Girkin je momentálně ve vazbě a je vyšetřován za údajný extremismus.
Radikální ruští nacionalisté jsou stoupenci války proti Ukrajině, ale kritizují způsob, jak se válka vede, a obviňují generální štáb, ministerstvo obrany a a v poslední době i samotného Vladimira Putina z neschopnosti.
Girkinův účet uvádí historické paralely, kdy bylo podle jejich mínění Rusko v minulosti zrazeno a mělo to neblahé následky.
„Žádná ze základních příčin politické krize nebyla odstraněna. Ruská ‚elita‘ chce stále odstranit zkrachovalého Putina, aby mohla Západu bez vměšování odevzdat Krym a další sporná území a uzavřít Brestlitevský mír 2.0. Doufá, že si tím novou zradou ve stylu roku 1917 nebo 1991 vyslouží odpuštění a vrátí se k bezstarostnému parazitickému životu bez sankcí, aby se mohla opět utápět v toku petrodolarů. A Putinovi nezbývá nic jiného, než aby jeho okolí přežilo pod útlakem sankcí, zvýšilo zdanění zbídačeného lidu a prodávalo suroviny za tři kopějky do Číny, Indie a Turecka. Takhle to nemůže dlouho pokračovat,“ píše se v tomto příspěvku na Telegramu.
Brestlitevský mír z března 1918 byla smlouva, která potvrzovala vítězství ústředních mocností na východní frontě a znamenala uznání vojenské porážky Ruska, kde se mezitím k moci dostali bolševici. Před bolševickou revolucí byly určité náznaky, že by se po značných neúspěších mohla situace na bojišti pro Rusko vyvíjet lépe, ale pád cara a rozvrat země s tím skoncoval. Postupný rozpad Sovětského svazu, který probíhal během roku 1991, nesou nacionalisté těžce a připisují ho Michailu Gorbačovovi. Putina nyní tyto politické kruhy považují za podobně slabého a sám Igor Girkin požadoval jeho odchod, což byl zřejmě jeden z posledních podnětů, který vedl k jeho zatčení.
Atmosféra rozkladu je prý podobná, jako to bylo v roce 1991.
„Nejvýraznějším ukazatelem vyostření konfliktu je skutečnost, že stále neexistuje seriózní mediální propagace ‚kandidáta č. 1‘. Člověk má dojem, že se země tiše připravuje na jeho odchod. Příznačné je i chování ‚partnerů‘ v SNS (Společenství nezávislých států, seskupení některých bývalých svazových republik SSSR, pozn. red.) kteří se najednou osmělili natolik, že otevřeně plivli Rusku do tváře (vezměme si Arménii nebo Kazachstán). Naprostou lhostejnost lze pozorovat na straně Číny, která se pod halasem uzavírání dohod a krásných slov o strategickém partnerství ve skutečnosti připravuje na novou realitu a dělení ruského koláče. Všichni všemu rozumí. A čekají…“ tvrdí autoři.
„V každém případě stojíme na prahu velkých událostí, které jsou nevyhnutelné a na které nyní nemůžeme mít žádný vliv (mocenské páky nejsou v rukou lidu a jeho zástupců). Ale stejně jako před sto lety v následném víru rozpadu starého Systému, tragických a velkých otřesů, budeme mít šanci na naší, ruské a spravedlivé cestě civilizačního vývoje,“ uzavírá příspěvek.
O oslabení Putinovy pozice se spekuluje už od tažení na Moskvu Jevgenije Prigožina. Bojovníci Wagnerovy skupiny pod Prigožinovým vedením začali v noci z 23. na 24. června 2023 obsazovat velitelská stanoviště ve Voroněži a Rostově na Donu a vyhlásili boj proti ministerstvu obrany. Na podporu šéfa Kremlu se nekonaly žádné spontánní demonstrace a mnoho činitelů s reakcí na vzpouru dlouho vyčkávalo. Po ukončení vzpoury nebyl Prigožin nijak vážně potrestán a v srpnu pak zahynul při zřícení letadla v Rusku.
Tažení na Ukrajině je neúspěšné, Moskva do něj musí investovat stále více zdrojů a válka přináší značné ztráty na životech ruských vojáků. Sankce postihují i vrstvu oligarchů, jejichž majetky na Západě jsou ohroženy. V posledních dnech ožívá v Rusku i militantní islám a antisemitismus, styky s islamistickými režimy a teroristickou organizací Hamás narušily již i vztah s Izraelem, který se předtím nezapojil do podpory Ukrajiny. Kolující pověsti o tom, že Putin minulý týden zemřel a místo něj vystupuje dvojník, ukazují na atmosféru nejistoty, která v zemi panuje.
