Ukrajinští a mezinárodní právníci pod vedením britského advokáta zjistili, že ruské mučírny v Chersonu nebyly náhodný jev, ale že jde o systém plánovaný a financovaný ruským státem. Tým, který má ukrajinské generální prokuratuře pomáhat při vyšetřování a stíhání ruských válečných zločinců, je financován britským ministerstvem zahraničí, EU a ministerstvem zahraničí USA.
Město Cherson bylo osm měsíců pod ruskou kontrolou a právníci z Mobilního týmu spravedlnosti prozkoumali 20 mučíren, píše list The Guardian.
Důkazy zahrnují plány ruských okupačních sil na financování mučíren. Právník Wayne Jordash uvedl, že masové mučírny financované ruským státem byly součástí pečlivě promyšleného plánu na zničení ukrajinské identity. Podle právníků poskytlo svědectví více než 1 000 přeživších a více než 400 lidí zmizelo. Centra byla řízena ruskou bezpečnostní službou FSB a vězeňskou službou a byla určena k podmanění, převýchově nebo zabití ukrajinských občanských vůdců a obyčejných disidentů. Vězni byli lidé s vztahem k ukrajinskému státu nebo občanské společnosti, například aktivisté, novináři, státní zaměstnanci a učitelé.
„Další oběti uvedly, že byly náhodně zastaveny na ulici a poté zadrženy za to, že údajně měly v telefonu ‚proukrajinský‘ materiál. Vězni – muži i ženy – byli podrobeni fyzickému bití, mučení elektrickým proudem a waterboardingu. Byli nuceni učit se a recitovat proruská hesla, básně a písně, uvádí tým. Není jasné, zda bylo více než 400 zmizelých lidí zabito během okupace, nebo byli odvezeni do Ruska,“ píše The Guardian.
Jedna z mučíren se nacházela v suterénu kancelářského bloku a dalšími byly podle týmu přebudované vazební věznice. Oběti a svědci sdělili, že nikdy neviděli obličeje mučitelů, protože ti nosili kukly a byli od hlavy až k patě oblečení v černém.
„Tři sousedé a dva místní majitelé obchodů před přestavěným detenčním centrem pro mladistvé uvedli, že začali slyšet křik asi šest týdnů poté, co viděli, jak budovu obsadili ruští vojáci. Svědci uvedli, že začali vídat, jak jsou lidé odváděni s pytli na hlavách a některá těla jsou odnášena. ,Mě zbili jen trochu, měla jsem štěstí, ale moji spoluvězni byli těžce zbiti,‘ vypověděla v listopadu Žeňa Dremo. Popsala, jak ruští vojáci ,přiložili jednu elektrodou k jeho (spoluvězňovým) varlatům a druhou k jeho penisu. Pak jsem tam dvě hodiny seděla a poslouchala, jak křičí,‘“ cituje svědkyni The Guardian.