První prototyp ruského letadla Su-35 v srpnu 2011 FOTO: commons.wikimedia.org/Aleksandr Medvedev/GFDL
FOTO: commons.wikimedia.org/Aleksandr Medvedev/GFDL
Největší letecká výstava na Blízkém východě Dubai Airshow 2023, na které se sešli přední výrobci civilních a vojenských letadel, skončila pro Rosoboronexport zřejmě fiaskem. „Na konci akce, která se konala od 13. do 17. listopadu v Dubaji, ruská státní korporace neohlásila podpis jediné smlouvy,“ píší The Moscow Times.
Na předchozím salonu Dubaj 2021 Rosoboronexport ohlásil obchody za 1,3 miliardy dolarů, zatímco v roce 2017 se pochlubil kontrakty za 10 miliard dolarů. Na posledním ruském zbrojním veletrhu (Armija-2023) společnost dohodla prodeje za 600 milionů dolarů, zatímco o rok dříve na podobné akci za 390 milionů dolarů.
Představitelé ruského vojensko-průmyslového komplexu cestovali do SAE s velkými nadějemi. Na výstavu, která patří mezi pět nejvýznamnějších světových leteckých salonů spolu s Le Bourget a berlínskou leteckou výstavou ILA, přivezli 250 vzorků zbraní a vybavení. V nabídce bylo všechno, čím se ruský vojenský průmysl chlubí, od těžkých dopravních letounů IL-76MD-90A (E), stíhaček Su-35S až po rakety vzduch-vzduch RVV-MD2 a RVV-BD a řízené střely X-69. Koncert Almaz-Antej vystavoval raketové systémy země-vzduch S-350E Viťaz a Viking.
Šéf Rosoboronexportu Alexandr Michejev v první den salonu ujišťoval, že obchodování s Ruskem je bez problémů.
„Už dlouho pracujeme bez SWIFT, bez dolaru a bez eura.“ Byla prý vypracována řešení, která umožňují pokračovat ve spolupráci, a to i s africkými zeměmi, řekl. Náměstek generálního ředitele Rostecu Vladimir Arťjakov zase tvrdil, že ruské zbraně jsou „jedny z nejlepších na světě“ a nejlepší reklamu mají „na bojištích“ na Ukrajině. Ale ani kupce, ani organizátory výstavy se nepodařilo přesvědčit.
„Ruská expozice v Dubaji byla ‚vystěhována‘ do zadní části výstavní plochy – daleko od světových průmyslových lídrů, jako jsou Lockheed Martin, Boeing a Airbus, kterým se podle agentury Reuters podařilo podepsat kontrakty v hodnotě 67 miliard dolarů. ‚Umístili nás daleko, mimo hlavní pavilon,‘ postěžoval si agentuře Reuters jeden z představitelů ruského vojensko-průmyslového komplexu. Dodal, že neví, proč se organizátoři takto rozhodli,“ píše list.
Podle odhadů expertů Stockholmského institutu pro výzkum míru (SIPRI) ruský vývoz zbraní již zhruba pět let vytrvale klesá a jeho podíl na světovém trhu se v letech 2018-2022 snížil z 22 procent na 16 procent.
Například v počtu exportních objednávek na letadla, bylo jich 84 do konce roku 2022, je Rusko nejen 16krát za USA (1371 kusů), ale je i za Francií (210), Jižní Koreou (136), Itálií (115) a Čínou. Pokud jde o nadcházející dodávky tanků (444 jednotek), je výkon Ruska o třetinu nižší než výkon USA (634).
Rusko ztrácí pozice na svém klíčovém trhu – v Indii. Dodávky tam za posledních pět let, tedy za dobu, kdy Rosoboronexport podléhal sankcím USA, klesly o 37 procent.
Podle výzkumného pracovníka SIPRI Petera Wesemana bude vývoz ruských zbraní i nadále klesat.
„Rusko bude upřednostňovat dodávky pro své ozbrojené síly, zatímco poptávka z ostatních zemí zůstane nízká kvůli obchodním sankcím vůči Rusku a rostoucímu tlaku ze strany USA a jejich spojenců, aby ruské zbraně nekupovali,“ vysvětluje Weseman.
