Příslušník amerického letectva připravuje střely Javelin před jejich dovezením na Ukrajinu FOTO: commons.wikimedia.org/Public Domain/Mauricio Campino
FOTO: commons.wikimedia.org/Public Domain/Mauricio Campino
Podle nové studie německých analytiků by Rusko mohlo do šesti let připravit své pozemní síly k útoku na NATO, pokud budou boje na Ukrajině zmrazeny. Členské státy NATO v Evropě mají „pět až devět let“ na to, aby se připravily na odražení případného ruského útoku na území aliance. Zprávu přinesl web Echo Rossiji.
Odhad ruských útočných schopností vyplývá z analytické studie Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP). Její autoři Christian Mölling z DGAP a Torben Schütz z berlínského Centra pro bezpečnost a obranu jsou přesvědčeni, že „příští válce v Evropě lze účinně zabránit pouze v omezeném časovém období“.
Analytici pozorují, že Rusko během války s Ukrajinou přešlo do režimu válečné ekonomiky. „I po téměř dvou letech války na Ukrajině je vojenský potenciál Ruska vyšší, než se v současnosti zdá. Největší ztráty na lidech a vybavení utrpěly pozemní síly,“ píše se ve studii s názvem „Prevence příští války„.
Německo a NATO podle expertů nyní bojují s časem, aby odstrašující potenciál obranných sil převýšil ruské kalkulace pro případ úspěšného útoku například na Litvu, Lotyšsko a Estonsko, které jsou členy NATO.
Christian Mölling se ve svých závěrech odvolává na zdroje z německých vojenských kruhů a zpravodajských služeb. Nové směry obranné politiky Bundeswehru na začátku listopadu představil německý ministr obrany Boris Pistorius, který poprvé použil výraz „splnění požadavků válečného stavu“ jako cíl modernizace Bundeswehru.
„Po Putinově brutálním útoku na Ukrajinu se do Evropy vrátila válka,“ řekl Pistorius. „Tím se změnila krajina hrozeb. Německo jako nejlidnatější a hospodářsky nejsilnější země ve středu Evropy musí být pilířem odstrašení a kolektivní obrany v Evropě,“ řekl ministr.
„Rusko po dvě desetiletí soustavně projevuje svou agresivní motivaci. Prezident Vladimir Putin a kremelské elity a inteligence dlouhodobě chovají ambici obnovit mocné ruské impérium a zatlačit vliv NATO a EU. Historické kategorie, v nichž uvažují, vycházejí z analogií s carským impériem a Sovětským svazem. V jejich myšlení Rusko existuje daleko za svými současnými hranicemi (pojem zvaný Ruský svět) – rozšiřuje se na všechna místa, kde kdy žili Rusové nebo kde kdy vládlo Ruské impérium či Sovětský svaz. Putin nepovažuje hranice stanovené po rozpadu Sovětského svazu za závazné. Mezi země, které dnes patří do NATO, patří i pobaltské státy, které byly dříve součástí Ruska a Sovětského svazu,“ píše se ve zmíněné studii.
Kdyby se Rusku podařilo zmrazit válku na Ukrajině, získal by Kreml získal čas na obnovu svých pozemních sil.
„Obě strany mají další vojenské plány,“ upozornil Nico Lange, expert na Ukrajinu a Rusko na Mnichovské bezpečnostní konferenci. „Myslím, že musíme předpokládat, že to bude ještě nějakou dobu pokračovat.“ I podle ukrajinských prohlášení je nyní na bojišti patová situace.
Rakouský vojenský analytik Markus Reisner tvrdí, že Ukrajina může uspět jen tehdy, když válka nebude poziční. Na to by potřebovala dostat od Západu nejnovější zbraně.
Na Ukrajině nyní probíhá souboj vyspělých technologií. „Mluvíme o ovládání elektromagnetického pole, kde se používají vysílačky a ovládají drony,“ vysvětluje Reisner. Nico Lange říká, že Rusko je nyní schopno omezovat některé zbraně ukrajinské armády pomocí satelitů, a to se týká i raketometů HIMARS. Rušení satelitních, radarových a rádiových signálů ovlivňuje i možnosti nasazených dronů. Vzdor sankcím má Rusko stále k dispozici mikročipy a další high-tech zboží.
„Podle zjištění analytiků v Berlíně sílí přesvědčení, že při současné zbrojní produkci může Rusko rychle obnovit svou armádu, která utrpěla ztráty. A to takovým způsobem, že jeho bojová síla by v konvenční válce v Evropě přesáhla současný odstrašující potenciál NATO,“ píše se v článku.
„Experti a zpravodajské agentury odhadují, že Rusku bude trvat šest až deset let, než obnoví svou armádu na takovou úroveň, aby se mohlo odvážit zaútočit na NATO,“ soudí analytik DGAP Christian Mölling. V souladu s tím má aliance pouze pět až devět let na to, aby se přezbrojila natolik, aby mohla odrazit případný ruský útok.
„Ruský útok na území NATO již nelze vyloučit,“ říká Mölling. „To znamená, že již není otázkou, zda by Německo a NATO měly být připraveny na válku, ale pouze kdy.“
