Vladimir Putin není spokojen s působením svých vojsk na Ukrajině, proto se snaží všemi možnými prostředky ochromit západní spojence. Jednou z nových pomyslných sankcí vůči nim je příkaz prodávat plyn pouze za rubly. Ruský vůdce tak využívá Achillovy paty evropských států, kterou je značná závislost na zemním plynu proudícím právě z Ruska. Dle mluvčího Innogy Pavla Grochála by však k omezení dodávek dojít nemělo.

Co by znamenalo platit v rublech? Platby za zemní plyn v rublech by měly probíhat mezi Ruskou federací a zeměmi, které se nacházejí na jejím seznamu nepřátel. Seznam je tak dlouhý, že je jednodušší vyjmenovat státy, které na něm nejsou. Velkoobchod se zemním plynem probíhá na jednotlivých burzách, kde si odběratel vybere svého dodavatele a od něj nakoupí.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Strašlivé číslo 86 a reportáž ze Lvova, kde „chce každý bojovat s Rusem“

To „strašlivé“ číslo je 86 a je tak vysoké, že dosáhlo až na titulní stánku nového vydání našeho týdeníku, které…

Někteří čeští dodavatelé plynu však již ruský plyn nekupují, čímž si usnadnili situaci. Takto získaný plyn je však dražší. Mezi zahraničními odběrateli ze seznamu nepřátel a ruským plynovým gigantem Gazpromem však musí dojít ke změně ve smlouvách. Na tento akt má ruská strana týden. Německý ministr hospodářství Robert Habeck uvedl, že se jedná o porušení stávajících kontraktů.

Dopad plateb v rublech

Ruská centrální banka si je vědoma vážnosti situace. Po uvalení sankcí na samotném počátku války začal ruský rubl výrazně oslabovat, což prodražilo import zboží do Ruska ze zemí, které prozatím nepřerušily vzájemnou spolupráci. Mezi takové státy se řadí například Čína nebo Indie, která se v posledních dnech postarala o mírné posílení rublu, když nakoupila ruskou ropu. Stejný efekt by ruští bankéři rádi viděli i v případě obchodů s Evropou. Ty by dle slov Vladimira Vladimiroviče měly probíhat výhradně v ruském rublu namísto eur či amerických dolarů.

Pokud jednotliví odběratelé nezačnou ruský plyn bojkotovat, pro běžného spotřebitele se nic nezmění. Otázkou však zůstává, jaký postoj by měly firmy zastávat ohledně držení ruského rublu. Ten se vzhledem k makroekonomické situaci v Rusku nevyplatí dlouhodobě vlastnit, tudíž tvorba rezerv je vyloučená. Pokud by se entity operující na trhu s plynem rozhodly ruský rubl nakoupit do zásoby, jeho masivní posilování by mělo negativní dopad na českého dovozce, který by za stejnou sumu dostal méně rublů, což by znamenalo zdražení této komodity.

Evropské státy a ruské podmínky

Nejen Evropě, ale i celému západnímu bloku se sankce vracejí jako bumerang. Situace v USA je však méně napjatá než u nás, neboť Američané se již distancovali od dovozu ruské ropy, jež byla v minoritním poměru k celkovému importu této komodity. Složitější situace ale nastává v EU. Pokud by se státy rozhodly ruský plyn bojkotovat, došlo by k proinflačnímu tlaku, kterému se německý kancléř Olaf Scholz snaží neustále vyhýbat. Bylo to právě Německo, které jako jedno z mála odmítalo tvrdší sankce vůči ruskému těžebnímu průmyslu z důvodu obav ze vzniku cenové nestability. Populismus evropských vlád však může mít nedozírné následky pro válku na území Ukrajiny.

Snaha o získání dalšího dostupného kapitálu

Vlna solidarity, která se na počátku bojového konfliktu objevila nejen v Evropě, na první pohled neznala žádných mezí. Mantinely pomoci byly však vytyčeny až v okamžiku, kdy došlo na ostrou debatu, ve které jde o hodně. Inflace je daň za chudobu, to si uvědomují i světoví státníci, a tak se snaží jejímu růstu bránit. Ukončení spolupráce s ruskými dodavateli inflaci pomůže v jejím dalším růstu, na což doplatí taktéž velmi početná skupina voličů. Pokud budou politici bránit zájmy této skupiny, dojde k přímé podpoře války na Ukrajině.

Ruská federace v loňském roce vykázala přebytkový rozpočet ve výši asi 600 miliard amerických dolarů, které byly převedeny do devizových rezerv Ruské centrální banky. Po invazi na Ukrajinu byly přibližně 2/3 těchto rezerv zmrazeny Západem coby sankce za vpád na území svrchovaného státu. Ruská federace již nemůže s přibližně 450 miliardami dolarů operovat, což velmi omezuje její bojeschopnost, zejména když analytici odhadují, že jeden den válčení stojí Rusko 20–22 miliard dolarů.

Požadavek na platby v rublech je ze strany Ruska snahou o získání dalšího dostupného kapitálu s vyšší kupní silou na vedení boje. Ačkoliv je dle médií ruská armáda demotivovaná, vyčerpaná a špatně organizovaná, Vladimir Putin dostane příležitost prodlužovat utrpení ukrajinských občanů. Nyní je nejvyšší čas začít pragmaticky jednat, omezit podporu ruského plynu a případnému zdražování bránit úpravou fiskální politiky jednotlivých států.

Krátkodobá budoucnost ekonomiky

Vyspělý Západ je v pasti a Rusko to bohužel ví. Kdybychom hromadně vyhlásili bojkot ruského plynu, mohlo by dojít k jeho nedostatku, čímž by začala stagflační perioda a ekonomická situace by se začala zhoršovat. Pokud by však západní spojenci přistoupili na ruský požadavek, měli by na rukou krev, neboť by se dopouštěli přímé podpory válečného konfliktu. Pro politiky nastane krásný týden, jenž bude plný důležitého rozhodování, protože již po první platbě v rublech bude pozdě na úvahy, zdali Rusko podporovat.