Čínský prezident přijížděl rád. Si Ťin-pching s Vladimirem Putinem na přehlídce v Moskvě v roce 2015. FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Ruský analytik Alexandr Němec si všímá toho, jak od poloviny srpna do poloviny září došlo k poměrně prudkému poklesu světových cen ropy. Jedním z faktorů je i to, že Čína snížila dovoz ropy, což se dotkne Ruska, odkud do ní ropa ve značném objemu proudila.
V USA klesla cena ropy WTI ze 78 dolarů za barel 13. srpna na 65 dolarů za barel 10. září. To je rekordní pokles cen od léta 2021.
„Ale proč? Posledních několik let, dokonce mnoho let (pokud nepočítáme covid a válku), určovaly světovou cenu ropy (podle nejlepších odborníků) především dva faktory: produkce a vývoz ropy z USA a dovoz ropy z Číny. Právě zde došlo k ‚narušení‘, které určilo pokles ceny ropy a ropných produktů. V prvním pololetí roku 2024 Čína zpracovala 360 milionů tun ropy, což je o 0,4 procenta méně než v prvním pololetí roku 2023. Stojí za zmínku, že k takovému poklesu došlo poprvé po mnoha letech. V tomto období Čína vytěžila přibližně 105 milionů tun ropy, což je o dvě procenta více než v první polovině roku 2023. Dovoz ropy však výrazně poklesl!“ píše Němec.
Celkový dovoz ropy do Číny v červnu poklesl oproti červnu 2023 o zhruba čtyři procenta, zatímco dovoz ropy z Ruska se oproti červnu 2023 snížil o 20 procent na 8,43 milionu tun. To představovalo přibližně 18 procent celkového čínského dovozu.
„Souhrnně lze říci, že Čína přešla od zvyšování dovozu ropy (což Čína dělá již více než 30 let) k jeho postupnému snižování. Velmi dobře! A jako první to silně pocítilo Rusko. Ceny ropy klesají, klesá i ruský vývoz ropy. To je prostě skvělé! Myslím, že ekonomická analýza není potřeba,“ komentuje data autor.
Čína zjevně nebude kupovat víc ropy jen proto, že by ji Rusko potřebovalo prodat. Kromě toho je tu další fakt, který ukazuje, jak se Rusko stává jakýmsi ekonomickým přívažkem Číny. Začíná se stavět satelitní město Vladivostoku, a to zřejmě pro Číňany.
Jak bude Rusko časem vypadat, naznačuje video kanálu Unian na YouTube.
Náklady na výstavbu satelitního města Vladivostoku „podle generálního plánu“ činí 970 miliard rublů, včetně investic ze státního rozpočtu ve výši 300 miliard rublů. A výstavba prvních objektů začne v roce 2025.
Podle ministerstva pro rozvoj východu byly pro projekt vyčleněny tři lokality v Naděždinském městském obvodu v rámci Přímořského území pokročilého rozvoje o celkové rozloze 1,4 tisíce hektarů. „Urbanistický potenciál projektu“ se odhaduje na 2,5 milionu metrů čtverečních nemovitostí.
„Čína (příhraniční provincie Chej-lung-ťiang a Ťi-lin) samozřejmě do tohoto projektu investuje několik miliard dolarů. A počet Číňanů trvale žijících (bez oficiální registrace) v Přímoří vzroste (můj odhad) ze současných 250 až 300 tisíc na 500 tisíc a více během dvou až tří let. Putinovu režimu hrozí porážka ve válce a rozpad Ruské federace. A Čína z toho bude jen těžit a stane se pánem řady regionů bývalé Ruské federace a Přímoří na prvním místě,“ uzavírá Alexandr Němec.
