Ilustrační foto FOTO: Pixabay/lorilorilo
FOTO: Pixabay/lorilorilo
Alexandr Morozov, ruský politolog a dnes vědecký pracovník na Univerzitě Karlově, sepsal osm bodů, které ukazují, jakým způsobem dnes mnoho Rusů smýšlí. V zaběhaných stereotypech vidí známky toho, že je těžké jednou očekávat od Rusů nějaké „zpracování zkušeností“ a reflexi.
V příspěvku na facebooku Morozov píše, že mezi Rusy panuje jakási „masová představa, že Západ by měl všechno jedním tahem utnout“, jako by na Západě byl také autoritářský model, který si počíná jako sultán, který prostě setne jednu hlavu a všechno tím vyřeší. Někteří Rusové si myslí, že Západ podniká své kroky z jakési pomsty a měl by se mstít dál: „Všechny soudit před tribunálem, na všechny uvalit sankce.“
Pak následují další body: „Naprosté nepochopení toho, že pro Západ je ‚ekonomické zbrojení‘, tedy využívání ekonomických nástrojů k politickému nátlaku, velmi těžkou ranou pro něj samotný. A nikdo na Západě nechce z volného trhu udělat nástroj politického řízení. A pokud se to musí udělat, je to vynucené.“
Autor tvrdí, že „Západ duplicitně nadále podporuje Putinovy oligarchy, spotřebovává ruskou ropu a nadále platí Rusku za dodávky“. (V tomto případě autor poněkud zesíleně popisuje fakt, že přes bezprecedentní sankce a zmrazení ruských rezerv v zahraničí stále existuje nějaká ekonomická výměna a existují osoby, na které ještě nebyly uvaleny sankce, pozn. red.)
Rusové by si podle Morozova neměli myslet, „že Západ je povinen nabídnout Rusku nějakou strategii (aby se dostalo z kocoviny), že Západ by měl být pro ruský lid terapeutem a že Západ udělal velmi špatně, když Rusku nenabídl nějakou strategii, aby ‚našlo samo sebe‘, již dříve (nenabídl ji za Gorbačova, nenabídl ji za Jelcina atd.)“.
Alexandr Morozov zmiňuje také výrok českého prezidenta Petra Pavla. „Možná Rusové jednou demokracii mít budou, ale nemůžeme na to spoléhat jako na reálný scénář a měli bychom se soustředit na posílení vlastní bezpečnosti,“ řekl Pavel. Mnozí Rusové si ale podle politologa myslí, že by Západ měl věřit, že tam jednou demokracie bude. „Je opravdu škoda, že nám nevěří!“ poznamenává akademik ironicky.
Autor také připomíná, že ruským občanům nedochází, že jsou předmětem nedůvěry kvůli tomu, odkud jsou, jaké země jsou státními příslušníky. Myslí si, že polský celník kontroluje dlouho jejich pas, protože se mu nelíbí konkrétní osoba.
Nakonec kritizuje zmatenost ruských představ o sobě samotných. „Hluboké přesvědčení, že jsme obyčejní lidé a proti válce, jsme velkorysí a máme soucit se všemi lidmi, kteří trpí na obou stranách fronty, zatímco Západ je sobecký, chladný a naši lásku (i k němu) nechápe. A vůbec nevidí ničí utrpení.“
Alexandr Morozov soudí, že podobné myšlenky u Rusů přímo bují a nezdá se, že by se jich v budoucnosti zbavili. Všechno se jednou jen „nafoukne jako nový resentiment, který bude přikládán na staré podhoubí“.
Politolog a novinář Morozov je jedním z prvních signatářů prohlášení ruských vědců a publicistů, které se objevilo hned 24. února 2022.
„My, ruští vědci a vědečtí novináři, vyhlašujeme důrazný protest proti vojenské akci, kterou zahájily ozbrojené síly naší země na území Ukrajiny. Tento fatální krok vede k obrovským lidským obětem a podkopává základy zavedeného systému mezinárodní bezpečnosti. Odpovědnost za rozpoutání nové války v Evropě nese výhradně Rusko. Pro tuto válku neexistuje žádné rozumné ospravedlnění. Pokusy využít situaci v Donbasu jako záminku pro zahájení vojenské operace nejsou věrohodné. Je zcela jasné, že Ukrajina nepředstavuje pro bezpečnost naší země žádnou hrozbu. Válka proti ní je nespravedlivá a upřímně řečeno nesmyslná. Ukrajina nám byla a zůstává blízkou zemí,“ psalo se v prohlášení.
