Kvůli ztrátám utrpěným během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkovské oblasti odmítla podle ukrajinských zdrojů bojovat ruská motostřelecká jednotka 1. armádního sboru v plném počtu.

Podle zjištění ukrajinské rozvědky odmítají bojovat hlavně odvedenci z tzv. Doněcké lidové republiky a tzv. Luhanské lidové republiky, tedy z oblastí, které jsou okupovány Rusy a kde místní separatisté a kolaboranti vyhlásili mobilizaci a často i násilím odvádějí místní muže do armády.

Odmítání poslušnosti může mít důvod v tom, že počet padlých na ruské straně se zvyšuje a v současné době se již pohybuje mezi 15 a 20 tisíci mrtvých. S odvoláním na nejmenovaný bezpečnostní zdroj to napsal britský The Guardian. Ztráty tříměsíční agrese tak již mají převyšovat počet padlých z války v Afghánistánu, kde za devět let padlo 14 453 tehdy ještě sovětských vojáků.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: rozhovor s premiérem Fialou, neznámé snímky zničených Lidic a pravěcí ještěři snášející zlatá vejce

Kabinet Petra Fialy vládne České republice půl roku. I proto přináší nové číslo Týdeníku FORUM obsáhlý rozhovor s premiérem. Jak hodnotí…

„U ruských ztrát se naše čísla pohybují mezi 15 tisíci a 20 tisíci mrtvých. To je změna oproti našim předchozím číslům, kdy jsme mluvili o asi 15 tisících mrtvých,“ sdělil Guardianu západní představitel, který si nepřál být jmenován. Podle ukrajinského generálního štábu jsou ruské ztráty vyšší a mají dosahovat až 31 700 mužů. Je však obtížné poskytnout přesnější čísla ohledně počtu obětí, protože Rusko ztráty oficiálně nezveřejňuje. Poslední přiznané číslo ztrát pochází z 25. března a tehdy ruská strana přiznala 1351 padlých.

Zásadní rozdíl podle Guardianu spočívá v motivaci bojovníků. Zatímco Ukrajinci hájí svoji zem a jsou většinou velice dobře opevněni v obranných pozicích, Rusové jsou „čistými agresory“ okupujícími nepřátelské území. I proto je pro útok potřeba několikanásobná převaha vojáků. Válka v něčem podle vojenských analytiků dokonce připomíná boje první světové války. Rusové masivně dělostřelecky ostřelují ukrajinské pozice, odkud se obránci museli stáhnout, a agresoři mohli o pár set metrů postoupit. I proto Ukrajina žádá po svých západních spojencích hlavně houfnice a raketomety s delším dostřelem, aby mohla ničit ruské dělostřelectvo.

V Rusku také poměrně překvapivě vzrostl počet stížností na armádu. Během prvních letošních čtyř měsíců už do Putinovy kanceláře dorazilo 1,2 milionu stížností na ministerstvo obrany. A desetitisíce těchto stížností se týkají problémů s hledáním příbuzných pohřešovaných ve válce. Stížnosti prezidentovi se staly jediným způsobem, jak se něco dozvědět o nezvěstných vojácích, ale také jak vyjádřit nespokojenost s válkou. V Rusku totiž není možné proti válce jakkoliv protestovat. Za status na sociálních sítích, ale třeba i za plakát s hvězdičkami namísto písmen, či dokonce za knihu Válka a mír hrozí až 15 let za mřížemi. Není tedy divu, že se i v sociologických průzkumech lidé bojí vyjádřit svůj skutečný názor na válku.