Německo o víkendu vypnulo své tři poslední jaderné elektrárny. Země se neprobudila do blackoutu a žádné drama se nekonalo, ostatně poslední tři elektrárny loni vyrobily pouze šest procent elektřiny, která se celkově v Německu vyprodukovala. Navzdory předpovědím o nedostatku a výpadcích proudu vyrábí Německo více energie, než potřebuje, a přes léto vyváží energii do Francie.

Historickou událost samozřejmě nevnímají všichni Němci stejně. Podle průzkumu ARD-DeutschlandTrend je 59 % Němců proti odstavení atomové energie, pouze 34 % je pro. Podpora jaderné energie je nejsilnější mezi staršími a konzervativními voliči. Zatímco levice a levý střed spolu s ekology říkají sbohem jádru s přesvědčením, že je to správný krok, konzervativci a byznysově orientovaní politici tvrdí, že je to chyba.

Dále čtěte

Rozšířené vydání knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží rychle mizí. Ve skladu už jich máme jen pár, neváhejte

Češi mezi pravdou a lží. Tak se jmenuje kniha Pavla Šafra, které se prodalo více než pět tisíc kusů. I…

U nás se o tom momentálně spíše mlčí, přestože nás řada politiků přesvědčovala, že Německo páchá vypnutím jádra energetickou sebevraždu. Ostatně tři elektrárny ⁠– v Bavorsku, Dolním Sasku a Badensko-Wütenbersku ⁠– měly být už vypnuté, ale odpojení elektráren se o několik měsíců odložilo kvůli energetické krizi, způsobené ruskou invazí na Ukrajinu. Tehdy u nás vznikla tradiční hysterie „za všechno může Německo“. Václav Klaus: „Za drahé energie může německé zelené blouznění, ne Rusko.“ Předseda SPD Tomio Okamura: „Německo odmítlo oficiální ruskou nabídku zprovoznit plynovod Nord Stream 2 a zajistit tak plyn pro Evropu na tuhle zimní sezónu.“ K této mantře se připojila řada dalších politiků a médií.

Andrej Babiš ještě dodával, že za všechno může Brusel, tedy drahé emisní povolenky. Zatímco u Klause můžeme hledat vysvětlení v jeho setrvávání na letitých ideologických schématech, Okamura byl přímočařejší a jednoznačně se přihlásil k propagandě Kremlu. Dnes už je to všechno jasnější, než se zdálo tehdy, proto si tehdejší příčiny energetické krize zopakujme. 

Dále čtěte

Strana PRO odmítá, že knihovna nevěděla o Rajchlově akci. Ve smlouvě ale nefigurovala

Předseda strany PRO Jindřich Rajchl uspořádal ve středu setkání se svými příznivci v Krajské knihovně v Karlových Varech. Deník FORUM 24…

Nord Stream 2, který měl do Evropy přivádět 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl už v podstatě hotový. Měla ho mimo jiné využívat i Česká republika. Ale Amerika a východní Evropa s Ukrajinou proti Nord Streamu 2 protestovaly. Zcela správně chápaly, že Rusko svůj plyn vnímá jako politickou zbraň, kterou může Evropu vydírat. Plynovod měl zdvojnásobit přívod cenné suroviny do Evropy, ale vyhýbal se Polsku a Ukrajině, která by přišla o část diplomatického vlivu a zároveň o tranzitní poplatky.

Během léta 2021 přišlo chladné počasí, Německo potřebovalo svítit a topit a chtělo spustit plynové elektrárny. Ty slouží jako záložní zdroj, který dokrývá spotřebu, když zrovna není vhodné počasí pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Podstatné bylo ale něco jiného. Německo v roce 2020 dopustilo, že jeho zásobníky na plyn nakoupila ruská firma Gazprom. O rok později, pár měsíců před ruským vpádem na Ukrajinu, s úlekem zjistilo, že Gazprom v rozporu s dohodami zásobníky plynem nenaplnil. ​Putin ve vzniklé panice oznámil, že plynu je dost, stačí spustit Nord Stream 2 a plyn bude. Tomio Okamura to hned jako správný kremelský papoušek zopakoval. Německo tvrdě doplatilo na svou důvěru k Putinově Rusku, vůči němuž dlouho praktikovalo politiku wandel durch handel, která vyjadřovala přesvědčení, že diktátora lze změnit obchodováním.

Dále čtěte

Rajchlovi příznivci demonstrovali proti bídě. Živý řetěz kolem Úřadu vlády ale nevytvořili

Aktivista Jindřich Rajchl svolal na 16. dubna další demonstraci nazvanou Česko proti bídě. První demonstranti byli na místě už dopoledne.

Během podzimu 2021 a především po ruském útoku na Ukrajinu se Němci probudili. Evropa a především Brusel začaly jednat s diktátorem jako s diktátorem. Ostatně Zelení, kteří tvoří německou vládní koalici, jsou ze všech německých stran k Rusku nejkritičtější. Když říkají, že do roku 2030 chtějí podíl obnovitelných zdrojů v Německu zvýšit na 80 %, nemluví jen o ochraně klimatu, ale zároveň i o nezávislosti na autokratických režimech, tedy především Rusku. Možná je to zelené blouznění, jak říká exprezident Klaus. Jaderné elektrárny na evropském kontinentu zdaleka nekončí, sází na ně Francie, nová se rozjíždí ve Finsku, u nás bychom chtěli stavět nový blok v Dukovanech. Aspoň že to nebudou dělat Rusové, jak si vroucně přál prezident Zeman a Babišova vláda tančila mezi vejci. S německými zelenými můžeme nesouhlasit, ale zase jim nemůžeme vyčítat, že lezou ruskému diktátorovi do postele.