Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) připravilo návrh státního rozpočtu, který již prošel poslaneckou sněmovnou a od 1. dubna tak nahradí rozpočtové provizorium, jež v březnu skončí. Z aktuálně dostupných informací vyvstává důležitá otázka. Bude konečný deficit státního rozpočtu skutečně začínat slibovanou dvojkou?
Schválený návrh státního rozpočtu lze vnímat oproti tomu, jejž vyprodukovala Babišova vláda, pozitivněji. Schodek již začíná slibovanou dvojkou, jedná se o sumu 280 miliard korun. Ke snížení deficitu oproti původnímu návrhu vedla úspora 96,6 miliard korun. Nová vládní koalice se při tvorbě rozpočtu řídila tím, co slíbila před volbami, a tím je odmítnutí zvyšování DPH. I přes tuto skutečnost činily dodatečné příjmy dle lednové makroekonomické predikce ministerstva financí asi 62,1 miliard korun. Z těchto příjmů bylo možné mimo jiné uhradit i mimořádnou valorizaci penzí, která by měla stát 21 miliard korun.
Mimořádná valorizace se tak stane dalším z mnoha výdajů státního rozpočtu prohlubujícím deficit. Extra příjmy by měly být použity také na mimořádné covidové kompenzace pro podnikatele a jako příspěvky na bydlení a na zvyšující se ceny energií. Obě tyto položky budou stát 6 miliard korun. K tomu všemu nesmíme zapomenout připočítat náklady vynaložené na humanitární a vojenskou pomoc Ukrajině. Ta již stála 2,5 miliardy korun a konečná suma bude pravděpodobně vyšší.
Při pohledu na státní rozpočet se nestačí zaměřit pouze na jeho základní parametry, ale za pozornost rozhodně stojí podrobný popis položek, pro které je synonymem slovo škrt. Pravdou je, že se škrtalo ve velkém, vítězem této situace je ministerstvo práce a sociálních věcí, které si oproti původnímu návrhu rozpočtu polepšilo o 17,4 miliard korun na hospodaření v tomto roce. V době nastupující ekonomické krize je navýšení rozpočtové kapitoly resortu lidoveckého předsedy Mariana Jurečky velmi výhodné.
Závazek z programového prohlášení vlády
Spořit bude muset naopak ministr dopravy Martin Kupka (ODS), jehož resortu připadne o 9,1 miliard korun méně, než bylo původně zamýšleno. Vedoucí oddělení komunikace s médii ministerstva financí Tomáš Weiss uvedl, že se úspory nedotknou projektů na výstavbu dálnic a železnic, přičemž primárním důvodem ke snížení dotace ze státního rozpočtu je úspora ve výši 1,8 miliard korun na slevách na jízdném a převedení přibližně 4 miliard korun, které zbyly z dob Karla Havlíčka.
Ministr školství Petr Gazdík má před sebou těžký úkol. Na inovaci školského systému, o které se neustále mluví, bude mít o 5,1 miliard korun méně, než měl původně dostat. Je nutno podotknout, že i přes úspory se vláda zavázala k udržení platů učitelů. Kantoři se tak po skončení rozpočtového provizoria mohou těšit na zvýšení základních platů ve výši zákonné valorizace, to je však vše. Závazek z programového prohlášení vlády ohledně 130 % průměrné mzdy platí, jeho splnitelnost je ovšem na pováženou, obzvlášť pokud jsou ve hře strukturální změny ve školství, které taktéž nebudou levné.
Bezpochyby nejspornějším místem v rozpočtu je agenda ministerstva obrany. Nerealizovaná zakázka na bojová vozidla pěchoty (BVP) ve výši 4,8 miliard korun má za následek snížení rozpočtové kapitoly ministerstva o 5,4 miliard korun. Zakázka za celkem 50 miliard korun se však letos ani nestihne podepsat z důvodu špatně vypsaného tendru. Ministerstvo prakticky nejedná o žádné jiné zakázce stejného či podobného významu a je nyní na úřednících, aby tendr dotáhli do konce. Jedno je ale jisté – zakázka na bojová vozidla by se měla uskutečnit, aby se naplnily závazky vůči NATO. Do rozpočtu ministerstva však budou na konci letošního roku připočítány i části balíčku nákladů, jež byly poskytnuty Ukrajině ve formě zbraní.
Deficit začínající dvojkou
Postupem času se ukazuje, že pouhá rozpočtová odpovědnost nestačí na vyřešení problému vysokého zadlužení, kdy na obsluhu státního dluhu bude muset být letos vynaloženo o 5 miliard korun více, než se očekávalo. Předvolební sliby o odmítání zvyšovat daně by se měly pomalu rozplývat jako pomyšlení na deficit začínající dvojkou. Jednoduše lze říct, že pokud se nezvýší příjmy státního rozpočtu a ty prémiové budou opět utráceny za kompenzace, ať covidové či jiné, nedosáhneme kýženého cíle v podobě nastolení dlouhodobého trendu snižování deficitu.
Již v říjnu loňského roku ve studii Národní rozpočtové rady stálo, že konsolidace veřejných financí je málo ambiciózní. Toto tvrzení nabírá větší váhu při pohledu na aktuálně sestavený státní rozpočet. Ačkoliv jsou náklady na provoz státu nižší o 13 miliard korun a náklady na zaměstnance o 8,8 miliard korun, tak zejména z důvodu rostoucí obsluhy státního dluhu lze konsolidaci hodnotit jako nepříliš úspěšnou. Vše by se dalo vyřešit zvýšením daní, což je sice pro politiky nepopulární, ale pro rozpočet nutné. Tímto krokem by se dalo dosáhnout efektivnější konsolidace rozpočtu díky přílivu financí na příjmovou stranu.
Návrh rozpočtu je zpracován velmi optimisticky, až decentně populisticky. Ministr financí Zbyněk Stanjura by měl výrazně zvážit zvýšení daní. Ačkoliv by tento krok pustil vítr do plachet Andreji Babišovi a jeho opozičnímu hnutí, zvětšení příjmové strany rozpočtu by výrazně pomohlo naší ekonomice na cestě k obnově po covidové a válečné krizi.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
