(ČTK) Šestice senátorů z Klubu pro liberální demokracii – Senátor 21 už má hotovou ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Oznámili to dnes ČTK. Žaloba popisuje sedm Zemanových skutků, které jsou podle tvůrců žaloby hrubým porušením ústavy. Pro projednání žaloby Senátem potřebují získat dalších 21 senátorů.

„Cílem žaloby není sesadit současného prezidenta. Jejím cílem je stanovit mantinely pro výkon prezidentského mandátu,“ uvedl předseda klubu a hnutí Senátor 21 Václav Láska. „Když neučiníme ničeho v reakci na chování současného prezidenta, pak vlastně přiznáváme, že způsob výkonu mandátu tak, jak jej zastává Miloš Zeman, je legitimní a zcela v pořádku. I do budoucna tím prezidentskou funkci můžeme zcela degradovat a postavit ji mimo ústavní pořádky tak, jak je známe,“ dodal.

Pokud se s žalobou horní komora ztotožní, pro její podání bude třeba souhlasu ústavní většiny nejméně 120 poslanců. S ohledem na současné složení dolní komory není příliš pravděpodobné, že by žaloba doputovala až k Ústavnímu soudu. Ve Sněmovně má na rozdíl od Senátu většinu vládní ANO a ČSSD s podporou KSČM.

Sedm skutků prezidenta Miloše Zemana, které podle tvůrců ústavní žaloby na hlavu státu z Klubu pro liberální demokracii – Senátor 21 hrubě porušují ústavu:

1. Prezident Miloš Zeman v létě 2013 jmenoval kabinet nestraníka Jiřího Rusnoka, ačkoliv věděl, že v Poslanecké sněmovně existuje většina pro vznik jiné vlády tvořenou stranami dosavadní koalice. Rusnokův tým důvěru poslanců nezískal, Zeman ji přesto udržoval ve funkci až do 29. ledna 2014. „Nejmenoval dalšího předsedu vlády, ačkoliv byl po volbách do Poslanecké sněmovny od listopadu 2013 konfrontován s tím, že v Poslanecké sněmovně je ustálena většina, která může a chce sestavit a podpořit vládu, která by měla její podporu. Prezident republiky tak na dobu delší než sedm měsíců vyvolal čistě prezidentský systém exekutivního vládnutí,“ tvrdí senátoři.

2. Prezident po volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013 podle tvůrců žaloby usiloval při neveřejných a utajených jednání o to, aby se kandidátem vítězné politické strany – ČSSD – na předsedu vlády nestal její šéf Bohuslav Sobotka, ale jiná, pro něj přijatelnější osoba. Poté zatížil proces jmenování vlády nepřiměřenými průtahy, uvádí návrh žaloby. Vláda, která měla od počátku většinu v Poslanecké sněmovně, byla jmenována až 95 dní po volbách, tedy 29. ledna 2014. Prezident republiky tak podle senátorů hrubým způsobem zasáhl do principu, že politický systém je založen na svobodné soutěži politických stran a že politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním.

3. Prezident podle senátorů nejméně od 4. května 2017 do 9. května 2017 opakovaně vyjádřil záměr, že veřejně avizovanou demisi tehdejšího předsedy vlády Bohuslava Sobotky vztáhne jen na premiéra s tím, že jmenuje jiného premiéra a zachová mandát vlády jako celku. Poté odmítl vyhovět Sobotkovu návrhu na odvolání tehdejšího ministra financí Andreje Babiše (ANO). „Prezident republiky tak otevřeně deklaroval vůli nerespektovat ústavní pořádek a poté otevřeně odepřel naplnit svou ústavní povinnost odvolat na návrh předsedy vlády jejího člena,“ uvedli autoři ústavní žaloby.

4. Prezident poté, co jím jmenovaná vláda Andreje Babiše nezískala 16. ledna 2018 důvěru Poslanecké sněmovny a den poté podala demisi, podle senátorů otálel se jmenováním předsedy další vlády do 6. června 2018 a dalších členů vlády až do 27. června 2018. Zeman podle žaloby prodlužováním vládnutí kabinetu v demisi, aniž hledal jiné politické řešení, vytvořil situaci, kdy vláda bez důvěry fakticky vládla bez jakékoliv odpovědnosti Poslanecké sněmovně víc než pět měsíců.

5. Prezident odmítl jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD), kterého navrhl premiér Andrej Babiš 25. června 2018, ačkoliv ostatní členy vlády 27. června 2018 jmenoval. „Prezident republiky tím porušil svou povinnost jmenovat člena vlády na návrh předsedy vlády,“ napsali senátoři.

6. Prezident podle tvůrců žaloby vyvíjel 29. května 2018 „neprocesní a neformální tlak“ na tehdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu s cílem ovlivnit rozhodnutí tohoto soudu. Baxa v médiích řekl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách, a prezident mu naznačoval, že by ho výměnou mohl jmenovat do čela Ústavního soudu. „Prezident republiky tak zásadním způsobem usiloval o ohrožení ústavního principu nezávislosti soudní moci,“ tvrdí členové Klubu pro liberální demokracii – Senátor 21.

7. Senátoři vypsali i další dílčí skutky prezidenta, které jsou podle nich v rozporu s právem České republiky. Zmínili například nerespektování zahraničněpolitické koncepce České republiky, útoky na nezávislost justice, odmítnutí jmenování některých profesorů, velvyslanců či generálů nebo vynášení „otevřeně rasistických výroků, které dehonestují Romy“.