„Rusko získalo nový status zvláštního režimu,“ píše politolog Vladimir Pastuchov, který přirovnává současné Rusko k trestaneckému lágru. „Celá smršť s volbou šéfa kolonie brzy opadne a pozornost se zaměří na dlouhodobé faktory, které budou regulovat život v ruské zóně po celé funkční období,“ pokračuje a rozvádí, jaká budoucnost teď podle něj zemi čeká.
Ohledně války na Ukrajině Pastuchov předvídá, že se Rusko „bude jako náklaďák uvízlý v bahně neustále snažit dostat z války co nejlepším způsobem a každý pokus o vyproštění bude mít za následek, že v bahně uvízne hlouběji a hlouběji“.
Podle politologa se dá čekat vlna represe.
„Vakuum politického života vyplní teror. Teror bude stále více nesmyslný a setrvačný. Nikdo v žádném konkrétním případě nebude schopen vysvětlit, proč ho Kreml potřebuje, ale hvězdy budou zhasínat jedna po druhé. Hnacím motorem teroru budou řadoví občané, nikoliv špičky. Budou tlačit na úřady a požadovat nové krvavé podívané.“
Dojde také na změnu majetkových poměrů, aby se bohatí lidé stali ještě více závislí na režimu.
„Začne masové vybíjení posvátných krav minulé éry. Privatizace bude jednou z prvních porážek. To neznamená, že bude všechno a všem odebráno… Každý ‚šťastlivec‘ si bude muset znovu vyjednat smlouvu s gangem za nových podmínek. Soukromé vlastnictví se nakonec stane de facto kolektivním, nikoli však státním. Vše bude patřit společenství a bude se s ním hospodařit podle koncepcí,“ předpovídá politolog.
Nakonec se projeví i stárnutí a zatuhlost současné do sebe uzavřené mocenské elity. „Obsedantní ‚velké myšlenky‘ budou stále více ovládat kolektivní nevědomí stárnoucího Putinova klanu, což bude činit celkový vektor jeho vývoje stále iracionálnějším. Pokus zachránit situaci překotným začleněním zaběhnutých podružností do manažerského mechanismu jen prohloubí manažerský chaos a vytvoří pocit všeobecného nepořádku. Na dobu raného Mišustina (ruský premiér, pozn. red.) se bude vzpomínat jako na zlatou.“
Vladimir Pastuchov pak končí konstatováním, že „vše jde podle typického historického plánu. Spěte a spěte dál v klidu, obyvatelé ruského Bagdádu.“
Politolog se kriticky staví ke všem pokusům aspoň nějak režim obelstít vymýšlením různých strategií, nebo se voleb účastnit a provádět třeba nějaké manipulace s lístky. „U volebních uren nelze vyhrát s podvodníkem. Pokud jste začali hrát, už jste prohráli,“ tvrdí v jiném příspěvku a říká, že to všechno Putinovi jen dodává zdání legimizace.
Podle Pastuchova nyní probíhá jakási „větší speciální politická operace“ a válka je jen její součástí. Cílem je zorganizovat kolektivní předání moci a majetku Putinovým klanem další generaci „členů družstva Ozero“. (Ozero bylo skutečně původně chatovým družstvem na břehu Komsomolského jezera nedaleko vesnice Solovjovka. Bylo založeno 11. listopadu 1996 Vladimirem Putinem a jeho přáteli; všichni z nich po Putinově zvolení prezidentem Ruska v roce 2000 zaujali vysoké správní funkce v zemi.)
Tento cíl udržení moci a majetku uvnitř klanu válkou nezmizel, protože „byl a zůstává jedinou skutečnou konstantou kremelské politiky“ a vše ostatní jsou jen prostředky k dosažení cíle, kamufláž a vedlejší efekty. Problém je podle Pastuchova v tom, že válka se rozrostla natolik, že podporuje vznik nových „družstev“, jejichž členové si budou rovněž nárokovat podíl na dědictví.
S Pastuchovem v zásadě souhlasí řada dalších analytiků, kteří soudí, že v tuto chvíli je režim stabilizovaný a veškerá opozice potlačena natolik, že nelze v dohledné době očekávat žádné změny mocenského systému.