Když se 21. srpna podíváme na stránky Haló novin, nenajdeme komentářích vůbec nic k tomuto výročí. Ani k invazi, ani k tomu, jak komunistický režim rok poté nechal zabíjet a mlátit vlastní občany. Řeší se tam jiné problémy.
Komunista Jan Klán například řeší, jak bude jednou vypadat „automatizovaný komunismus“: „Umělá inteligence nahradí podstatnou část lidské práce, která se formovala v raných dobách vývoje kapitalismu a její modifikovaná verze zde zůstala do dnešní doby. Budoucnost ale nebude bez problémů. I automatizovaný komunismus, kde bude lidská práce nahrazena roboty, bude mít své problémy. V případě, že společnosti přejdou k automatizovanému komunismu, tak zcela jistě zůstane zachován i koncept státu jakožto dohlížitele nad tím, zda vše funguje a přerozděluje se dle pravidel.“
Tak to ještě uvidíme.
Den předtím se předseda KSČM Vojtěch Filip pustil do boje proti lžím a za správné chápání slov. Nelíbí se mu třeba věta, že „Ludvík Svoboda byl prezidentem ‚komunistického Československa‘. Filip protestuje: „Takový stát nikdy neexistoval. I ti, kteří jsou dnes dehonestováni, nazvali bývalé Československo v Ústavě z roku 1960 socialistickým, když moc dobře věděli, že k nové společnosti to je ještě kus cesty a práce. Možná, že se někteří z nich bláhově domnívali, že se toho dožijí. Když se to snažím v přímých rozhovorech napravit, aby se i tato opakovaná lež nešířila, většinou mi redaktoři skočí do řeči.“
Co by neskákali. O komunistickém Československu se mluví proto, že v něm vládli komunisté a jejich strana měla monopol na moc a napsali si to do ústavy. Stejně tak mluvíme o nacistickém, Německu a fašistické Itálii a je jedno, jak se ty státy jmenovaly.
Snad si Filip nemyslí, že když řekneme komunistický režim, tak si myslíme, že tady byl vybájený komunismus, kde každý podle svých schopností a každému podle jeho potřeb. I peníze byly. Pravda, papaláši jich měli víc, takže nepapaláši se stavem peněženky už ke komunismu před výplatou dost blížili. Odumírání státu, jak ho předpokládal Marx, také rozhodně nehrozilo. O ten se klopýtalo, kam se člověk vrtl.
Už to ale s pravdou bude dobré. Filip píše: „Proto jsem začal v některých svých článcích a na Twitteru uvádět věci, které jsem si dříve nechával pro sebe. Prostě mne přestalo bavit být pořád slušný proti lhářům a překrucovačům.“
Tak hlavně s rozumem, soudruhu. Ta komunistická slušnost, to by mohla být divoká jízda. Taky nemusíme zažít všechno.
