Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se vymezil vůči slovům předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové, která prohlásila, že v roce 2022 zasekl největší sekeru v historii České republiky, 429 miliard korun. Ministr by se měl podle ní zamyslet, se zrušením kterého nástroje to souvisí. „Skládáme se vám na sedm politických poradců, třeba vám některý poradí,“ podotkla a Stanjura si to nenechal líbit.

Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice a přes kritiku opozice schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Plánovaný schodek má proti tomu letošnímu klesnout o 43 miliard korun. 

Právě komentáře opozičních poslanců z hnutí ANO, které zazněly v poslanecké sněmovně při projednávání a schvalování státního rozpočtu, zkritizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Šlo podle něj pouze o standardně trapnou PR přehlídku pro jejich voliče a skutečně nebezpečný koktejl populismu a demagogie ve snaze vyděsit a oblbnout za každou cenu.

Dále čtěte

Vyprávěj mi o komunismu: Objednávejte knihu Pavla Šafra a Johany Hovorkové o každodennosti, na niž jste možná zapomněli

Je tu knižní vydání podcastu deníku FORUM 24! Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním…

„Podle hnutí ANO byla reálná hrozba nárazu do zdi v podobě dluhové brzy (cituji) ‚rozpočtové premiantství ČR, excelentní stav veřejných financí a boj s neexistujícím nepřítelem‘,“ napsal Stanjura s tím, že by ho zajímalo, jak by vysvětlovali odborářům desetimiliardové škrty ve školství či zdravotnictví kvůli zákonné povinnosti předložit vyrovnaný rozpočet.

Opoziční poslanci také navrhovali například neplatit základní mandatorní výdaje v podobě úroků „z jejich starých dluhů“, připomněl ministr, nebo zpochybňovali financování armády ve výši 2 % HDP, což svými hlasy pomohli uzákonit.

„Podle hnutí ANO (a Eurostatu) jste v roce 2021 zdědil nižší zadlužení než my po vaší skvělé Nečasově vládě v roce 2013,“ ohradila se předsedkyně poslaneckého klubu ANO a exministryně financí Alena Schillerová. Pochválila se, že vláda Andreje Babiše dluh snižovala, a Stanjuru a aktuální vládu obvinila, že v roce 2022 zasekli největší sekeru v historii České republiky, 429 mld. korun. „Zvažte prosím, jestli se nezačít věnovat třeba výběru daní,“ dodala s tím, že to býval na ministerstvu financí dobrý zvyk.

Dále čtěte

Všichni okolo jsou zbabělci, jen Sergej Lavrov je vrtulník

GLOSA / Přestože na setkání Rady ministrů zahraničí Organizace pro bezpečnost v Evropě OBSE dávali západní účastníci jasně najevo, že s ruským…

Schillerová uvedla, že Stanjurův resort má z hlediska alikvoty nejhorší výběr DPH od jeho zavedení v roce 1993 a podle ředitelky Finanční správy Simony Hornochové zažíváme boom šedého zaměstnávání a výplat na ruku. „Zkuste přemýšlet, se zrušením jakého nástroje to souvisí… Skládáme se vám na sedm politických poradců, třeba vám některý poradí,“ doporučila exministryně a připomněla systém EET.

„Vidíte, my se vám zase z eráru skládali na dva fotografy,“ reagoval Stanjura s tím, že rozdíl vidí v tom, že výsledkem práce jeho poradců jsou odborné podklady, zatímco v případě Schillerové to byla záplava nevkusných videí. Především jí ovšem vzkázal, ať už přestane lhát „s největší sekerou 429 miliard korun“.

Historicky nejvyšší deficit 420 miliard korun zvládla totiž podle něj vyrobit Schillerová, a kdyby vláda Petra Fialy nevyhrála volby, zvesela v tom pokračuje. „Zatáhli byste závěsy před varováními ratingových agentur a bobtnající obsluhou dluhu a vesele dál řídili vlak do stanice jménem dluhová brzda…“ uzavřel.

Dále čtěte

Ve světě plném hrozeb potřebujeme silná média. Podpořte FORUM 24

Deník FORUM 24 vznikl jako Svobodné fórum v únoru 2015, aby se přidal mezi ty, kteří chtěli Českou republiku bránit…

Hospodaření státního rozpočtu skončilo za první pololetí roku 2023 schodkem 215,4 miliardy korun, což byl druhý nejhorší pololetní výsledek v historii České republiky. Snaze o snížení nebo aspoň zmírnění tempa růstu výdajů státního rozpočtu brání hlavně vysoké a stále rostoucí povinné výdaje státního rozpočtu, které ovlivňují i vysoký strukturální schodek veřejných financí. Jen v letošním prvním pololetí činily přes 53 procent celkových vynaložených výdajů. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku svého úřadu ke zprávě vlády o hospodaření státního rozpočtu za letošní první pololetí.

Vláda se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) snaží s rostoucími mandatorními a kvazimandatorními výdaji bojovat. „Protože dnes mandatorní a kvazimandatorní výdaje tvoří pro příští rok zhruba 95 procent všech příjmů. A kdybychom chtěli mít vyrovnaný rozpočet, což je kýžený stav, tak by k politickému souboji k tomu, jak naplníte své volební programy, zbývalo pouhých pět procent příjmů. Takže cestou je bezesporu postupné snižování mandatorních výdajů nebo možné zamražení v absolutní částce a přitom postupné snižování relativní váhy mandatorních a kvazimandatorních výdajů vůči všem příjmům státního rozpočtu,“ řekl Stanjura.