Jan Skopeček FOTO: Archiv ODS
FOTO: Archiv ODS
Ačkoli boj s koronavirem zdaleka neskončil, dopady na ekonomiku se ukazují jako nevyhnutelné už nyní. ODS proto vyzvala vládu, aby přišla s komplexní verzí ekonomického balíčku. Ekonomický expert strany a poslanec Jan Skopeček mluvil v rozhovoru pro deník FORUM 24 o tom, jaké dopady by mohly mít nové dílčí návrhy, ale i o potřebě uvolňování restrikcí.
Pane poslanče, vláda navrhla zrušit daň z nabytí nemovitosti. Výnosy této daně by ale mělo kompenzovat zrušení odečitatelných položek vztahujících se k úrokům. Jak tento krok hodnotíte?
Žil jsem několik hodin v naivní iluzi, že chce paní ministryně Schillerová skutečně zrušit daň z nabytí nemovitosti tak, aby lidem, kteří si pořizují bydlení, zbylo více peněz. Ale rázem jsem zjistil, že je to doprovázeno zrušením daňového zvýhodnění u hypotečních úvěrů. Takže jsem pochopil, že o snahu nechat lidem více peněz skutečně nejde. Paní ministryně sice jednu daň zruší, ale ty peníze vytáhne lidem z kapsy na druhé straně kalhot.
Aktuálně jsou úrokové sazby nízké, ale refinancování může vést k jejich růstu. Pokud by tedy opatření mělo kompenzovat zrušení daňových odpočtů u hypoték, nemůže to ve finále situaci lidí při koupi vlastního bydlení naopak zhoršit?
Bude záležet na tom, jak to paní ministryně vlastně myslela. Jestli by se to týkalo jen nových úvěrů, jak by to vypadalo při refinancování stávajících úvěrů a podobně. Nechci proto zacházet do detailů, ale samozřejmě se to bude odvíjet od konkrétního typu nemovitosti, její ceny a způsobu financování. Ale platí, že pokud by paní ministryně Schillerová chtěla opravdu snížit daňovou zátěž a nechat lidem více peněz, tak by nevymýšlela jiné cesty, jak to lidem zase vzít zpátky.
Jako ODS jsme navrhovali zrušení daně z nabytí nemovitosti opakovaně. Naposledy o něm Sněmovna hlasovala nedávno při projednávání daňového balíčku. A vládní koalice pokaždé hlasovala proti. Najednou ale čtu neuvěřitelné vyjádření paní Schillerové, kde tvrdí, že vždycky pochybovala o smysluplnosti této daně a nikdy ji vlastně úplně nechápala. To řekne poté, co jako předkladatelka daňového balíčku dala záporné stanovisko k tomu, aby byla daň zrušena, a následně hnutí ANO jako jeden muž hlasovalo proti.
Proč myslíte, že najednou přistoupila právě k tomuto opatření? Je situace na realitním trhu tak vážná?
Situace je vážná v celé ekonomice. Trhy jsou de facto vypnuty, takže se to dotklo samozřejmě i oblasti nemovitostí. Specifický je zde příklad Prahy, kde celou řadu bytů nakoupili investoři a následně je pronajímali formou sdílené ekonomiky Airbnb. Tento byznys se ale zastavil a lidé, kteří si na to často i půjčovali, jsou ve velmi složité situaci. Podle mého názoru bude následovat prodej těchto bytů a s tím související dopad na cenu těchto nemovitostí a od toho se odvíjející výše nájmů. Částečně tím splaskne bublina na trhu pražských nemovitostí. Takže to bezesporu trh zasáhne, ale situace v Praze je v tomto hodně specifická. Lidé budou teď obecně velmi opatrní nemovitosti nakupovat. Nemyslím si, že zrovna zrušení daně z nabytí nemovitosti by zamrzající trh nemovitostí mohlo nakopnout. Mělo to přijít mnohem dříve, ta daň je zbytečná. Dneska ten efekt nebude tak silný.
Mezi dalšími je návrh na odklad splátek úvěrů. Jak velký zásah do soukromoprávních vztahů tento krok představuje?
Je to zcela mimořádný, bezprecedentní zásah a opatření. Vždy, když jsme o tom i v rámci ODS diskutovali, tak jsem zdůrazňoval, že tu musí být elementární shoda mezi vládou, Českou národní bankou (ČNB) a privátními, komerčními bankami. Jak jste správně řekla, je to skutečný vstup, zásah do soukromoprávních vztahů. Celá řada bank už dnes odklady splátek aktivně nabízí a dojednává je s klienty. Dobrou vůli z jejich strany tedy vidíme. Skutečně bych při schvalování tohoto opatření velmi volal po tom, aby byla dohoda alespoň na půdorysu těchto tří institucí.
Rozumím i argumentu, že ve chvíli, kdy by se přistoupilo k plošnému odkladu splátek úvěrů bez ohledu na to, jestli na klienta opatření spojená s koronavirem dopadla, nebo ne, tak je to nespravedlnost. Myslím si to také, ale je tu další věc, a sice že by banky nemusely při plošném moratoriu řešit množství žádostí, tedy velkou administrativu s tím spojenou. To byl argument pana guvernéra Rusnoka. Pak ale ze strany bank slyším, že by administrativu s tím spojenou zvládly a že s tak dlouhým moratoriem mají problém. To mě moc o koordinaci vlády, ČNB a bank nepřesvědčuje. Banky by ale každopádně do té debaty být zapojeny měly. Jde o mimořádný zásah do soukromoprávních vztahů a bez dohody mohou hrozit i žaloby a ustavní stížnosti.
Jak velká je to hrozba pro finanční zdraví bank?
Česká republika má jeden z nejzdravějších bankovních sektorů. Možná i nejzdravější v rámci Evropské unie. Opatření jdoucí tímto směrem by měl bankovní sektor zvládnout. Prozatím mají kapitálový polštář velký. Samozřejmě si nemusíme nalhávat, že toto opatření jejich ekonomické zdraví nepoškodí. To je zřejmé. Moratorium, resp. zmrazení úvěrů musí být nastaveno tak, aby to následně neohrozilo celý finanční sektor. Zde se proto pečlivě bavme o tom, jestli by to mělo být zavedeno skutečně plošně, nebo zda vyhraje varianta odkladu splátek u subjektů, které koronavirus jakkoliv ekonomicky poškodil.
Ať už to bude ve finále jakkoliv, za každou větou by mělo být zdůrazňováno, že nejde o žádné odpuštění dluhů, nýbrž o odklad splátek. A rovněž by mělo být umožněno splácení lidem, kterých se situace nikterak nedotkla, oni splácet chtějí, a to podle standardního splátkového kalendáře.
Vláda minulý týden přešla při vydávání mimořádných opatření z krizového zákona na zdravotní zákon, což by mohlo podle odborníků ztížit vymáhání odškodného. Jak rozumíte reakci paní ministryně Schillerové, že „stát bude hradit skutečnou škodu, ušlý zisk nikoliv“?
Myslím si, že to paní ministryně nevysvětlovala úplně šťastně. Obrat vlády a změna právního rámce restrikcí byla vedena ve strachu z toho, aby stát nemusel platit škody podnikatelům, kteří museli například uzavřít své provozovny. Ale jak už vícekrát zaznělo, paní ministryně sice řekla svůj právní názor, ale ten, kdo skutečně může rozhodnout o tom, zda má někdo na odškodnění nárok, bude ve finále soud. Nikoli paní Schillerová ani žádný jiný ministr, byť by se opírali o právní názor jakéhokoliv ministerstva.
Zatímco ale v sousedních zemích, na Slovensku nebo v Německu, pomalu dochází k uvolňování restrikcí, u nás ekonomika stále stojí. Kdy bychom měli podle vás k rozvolnění přistoupit? Vyhodnocuje vláda vývoj dostatečně?
Každý den, který podnikatelé nemohou využít k tomu, aby podnikali, vydělávali a platili daně, je pro naši ekonomiku zdrcující. Samozřejmě velím k tomu, aby jakákoliv restriktivní opatření, prodloužení nouzového stavu, byť o den, bylo velmi pečlivě zvažováno. V úvahu by měly být brány nejenom jejich dopady na normální život ve společnosti, ale i na její ekonomickou stránku. Navíc veškeré krize byly v historii vždy zneužity k tomu, že narostla moc státu jak nad občanem jako takovým, tak narostl vliv státu v ekonomice. To je věc, se kterou se budeme utkávat ještě dlouho poté, co krize odezní.
Nejsem lékař ani epidemiolog, takže nedokážu debatovat v medicínské rovině, ale je zřejmé, že v otázkách restrikcí a zásahů státu do našich životů musíme promýšlet a zvažovat nejenom lékařské aspekty, ale chápat, že to má i své společenské a ekonomické důsledky. Z těchto důvodů musí rozhodnutí tvořit nejen lékaři, ale i lidé z dalších sfér a oborů, a především pak politici, kteří za to mají a musejí nést politickou odpovědnost. Dnešní mediální doba jednak vytváří v lidech strach a také tlačí politiky k rázným řešením. To je velmi nebezpečná kombinace. Jak někdo z medicínského prostředí vtipně glosoval: „Léčba pacienta nesmí být pro organismus škodlivější než samotná nemoc.“ Každým dnem je tato úvaha aktuálnější.
Premiér Andrej Babiš ale už avizoval, že bude v Poslanecké sněmovně požadovat prodloužení nouzového stavu nikoli o 14 dnů, ale rovnou o 30. Byly vám už vysvětleny konkrétní důvody?
Já například velmi nesouhlasím s dnes (rozhovor proběhl v pondělí 30. března – pozn. red.) oznámeným prodloužením uzavření obchodů a restaurací až do 11. dubna. To jsou skoro dva další týdny navíc, což podle mě řadu živnostníků prostě zlikviduje. Je to děsivé. Co se týče obecně prodloužení nouzového stavu, tak žádné podrobnější informace k tomu prozatím nemám, ale budu velmi zvažovat, zda takový bianko šek panu premiérovi, resp. vládě dát. Jestli to nezkrátit na nějaký kratší interval, který bychom mohli případně opakovaně prodloužit, když k tomu budou vážné důvody. Zároveň ale budu chtít slyšet jasná data, čísla a parametry toho, co je pro vládu tím pozitivním posunem, který bude znamenat ústup od restrikcí. Myslím si však, že by Poslanecká sněmovna takový bianko šek, kdy to bez silné argumentace prodloužíme o třicet dní, dávat neměla.
