HISTORIE / Před 128 lety, 23. července 1895, se v Čáslavi narodil patrně nejlepší český zpravodajec František Moravec. Ač měl být po únoru 1948 z naší historie vymazán, nikdy se na něj zcela nezapomnělo. A po roce 1989 je bývalý přednosta druhého oddělení hlavního štábu, tedy pověstného vojenského zpravodajství, a také člověk, který inicioval útok na Reinharda Heydricha, právem často připomínán.

František Moravec se narodil 23. července 1895 jako nejstarší z deseti dětí městského úředníka. Vystudoval gymnázium a rozhodl se pro studium filologie na Univerzitě Karlově. V roce 1915 však byl odveden do rakousko-uherské armády. Počátkem roku 1916 s celou svojí skupinou dobrovolně přešel na ruskou stranu, a následně vstoupil do československých legií. Pak bojoval na srbské, rumunské i soluňské frontě, ke konci války byl přeložen do Itálie a Francie.

Po návratu domů zůstal v československé armádě jako důstojník. Nejprve se účastnil bojů s tzv. Maďarskou republikou rad na Slovensku a posléze byl převelen do Plzně. Zde se seznámil se svou manželkou Vlastou, s níž měl dvě dcery, Hanu a Taťánu.

Ve 20. letech absolvoval Vysokou válečnou školu a v roce 1930 byl povolán do hlavního štábu, kde se stal velitelem druhého oddělení. Naplno tak vplul do světa tajných služeb, jemuž zůstal věrný po celý život.

V roce 1937, tedy v době sílícího německého nacismu, se mu podařilo získat ke spolupráci vysokého nacistického představitele, Paula Thümmela. Ten se stal agentem A-54, nejcennějším agentem československé rozvědky. I když se v poslední době objevují i informace o tom, že byl zřejmě tzv. dvojitým agentem, byly informace o německé armádě, které předával Československu, důležité a posloužily nejprve Československu, po jeho okupaci západním spojencům, aby se mohli na mnohé chystané akce ze strany Německa připravit.

I díky informacím získaným od Agenta A-54 nebylo pro zpravodajce rozbití Československa v březnu 1939 přílišným překvapením. Týden před definitivním koncem našeho státu dostali od Francouzů varování, že 15. března dojde k okupaci. Když francouzskou informaci potvrdil i Paul Thümmel alias Agent A-54, bylo Moravcovi jasné, že musí okamžitě konat.

Informoval premiéra Rudolfa Berana a ministra zahraničí Františka Chvalkovského, ale zvláště Chvalkovský, který vůči hitlerovskému Německu zastával kolaborantská stanoviska, přijal informaci s nedůvěrou a oficiální státní orgány nijak nereagovaly. Proto František Moravec přijal nabídku styčného britského důstojníka Harolda Gibsona, aby odletěl i s rodinou do Londýna. Spolu s ním opustilo vlast v rámci akce Transfer 14. března, tedy pouhý den před okupací, jedenáct špičkových zpravodajců. Odletěli letounem Dakota holandské společnosti KLM přes Rotterdam do Londýna. Před odletem navíc zničili co nejvíce tajných spisů, které nacisté toužili získat.

Moravec a jeho zpravodajci se ve Velké Británii stali hybnou silou při vysílání československých parašutistů do vlasti, a to včetně výsadku Anthropoid, který uskutečnil úspěšný útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Moravec chtěl totiž dát veřejně najevo, že Čechoslováci s okupací nesouhlasí. Navíc poté, co se zastupujícím říšským protektorem stal Reinhard Heydrich, který nechal popravit mnoho důstojníků, kteří byli Moravcovými blízkými přáteli, a rozpoutal v okupované zemi teror, bylo rozhodnuto, že se ve vlasti uskuteční čin, o kterém budou referovat světová média. Kvůli brutálnímu postupu vůči českým důstojníkům byl vybrán právě Heydrich, ačkoliv se původně uvažovalo i o nenáviděném K. H. Frankovi.

Po válce však Moravec jako demokraticky smýšlející vysoký důstojník neunikl pozornosti komunistů, kteří za aktivní pomoci prezidenta Beneše na důležitá místa v armádě dosazovali sobě loajální postavičky. A tak byl František Moravec dokonce vyšetřován kvůli podezření, že před svým odchodem do Velké Británie nezničil či neodvezl s sebou důležité zpravodajské materiály. Vyšetřování bylo sice nakonec zastaveno jako neodůvodněné, ale generála Moravce jmenovali jen velitelem divize v Mladé Boleslavi.

Po únorovém puči pak František Moravec věděl, že mu půjde přinejmenším o roky na svobodě, ale spíše o život. A tak se rozhodl opět odejít za hranice. V exilu začal spolupracovat s americkou tajnou službou a v Západním Německu vedl skupinu, která získávala informace z Československa a do vlasti vysílala agenty. Počátkem 60. let se z Německa vystěhoval do USA, kde žil s manželkou a pracoval jako poradce CIA pro Československo.

Zemřel ve Washingtonu na infarkt 26. července 1966. V dubnu 2022 byly ostatky generála Moravce převezeny domů a pietně uloženy v kolumbáriu hřbitova v jeho rodné Čáslavi.