Slovenský novinář a reportér časopisu .týždeň Eugen Korda. FOTO: ČTK / Štěrba Martin, Horázný Josef
FOTO: ČTK / Štěrba Martin, Horázný Josef
ROZHOVOR / Čaputová to vzdala, komentuje její rozhodnutí nekandidovat ve slovenských prezidentských volbách novinář časopisu .týždeň Eugen Korda. Slovenská prezidentka si podle něj svým rozhodnutím rozvázala ruce před podzimními parlamentními volbami. „Kdyby chtěla kandidovat podruhé, musela by brát ohled na voliče stran, které jí nejsou sympatické a můžou zvítězit,“ dodává Korda. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mluví mimo jiné o možnosti, že se bývalý premiér Robert Fico stane slovenským prezidentem, nebo o tom, jak její rozhodnutí vnímají Slováci.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v úterý oznámila, že nebude usilovat o druhý mandát ve funkci. Znamená to, že slušná a hodnotová politika, kterou zastávala a mluvila o ní i v projevu, kdy oznamovala své rozhodnutí, na Slovensku prohrála?
Neřekl bych, že prohrála, ale spíš, že dostala pořádnou ránu. Slušná a hodnotová politika ale dostává na Slovensku rány prakticky den co den a bohužel ne jen od lidí, jako je Robert Fico, ale velmi často i od lidí, které bychom měli považovat za její spojence. Byl to například i Igor Matovič, ten ji častokrát napadal dost nevybíravým způsobem. Konec slušné a hodnotové politiky to nebude, ale myslím, že odejde výrazná reprezentantka takového stylu politiky.
V kampani před prezidentskými volbami Zuzana Čaputová vystupovala s heslem: „Postavme se zlu, spolu to dokážeme.“ Vzdala tímto rozhodnutím svoji snahu o boj se zlem?
Nevnímám to tak, že by hodila flintu do žita, ale každopádně se mi její rozhodnutí nelíbí i přes to, že si jí velmi vážím. Znám ji mnoho let a je to mimořádně schopný, slušný a obětavý člověk. To nakonec za čtyři roky v prezidentské funkci dokázala. Zdá se mi, že ona i její předchůdce prezident Kiska funkci nezvládli v tom směru, že je jí potřeba ze života i něco obětovat. Nemyslím obětovat to, že jste na veřejnosti, ale připravit se na to, že budete muset snášet všelijaké zlé útoky. To paní prezidentka zjevně nezvládla a cítí se vyčerpaná.
Myslím si, že je neštěstím Slovenska, že jsme měli prezidenty vždy jen jedno volební období. Prezident Kováč nemohl podruhé kandidovat, prezident Schuster, který, když to řeknu lidově, prošustroval svoji funkci a v druhé volbě skončil v prvním kole na čtvrtém místě, což bylo strašné fiasko. Jediný prezident, který vydržel dvě volební období, byl ten nejhorší, kterého jsme měli, a to byl poskok Roberta Fica Ivan Gašparovič. Ten dvakrát vyhrál. Pan Kiska to vzdal z rodinných důvodů. Už měl také plné zuby toho, co se dělo v prezidentském paláci. Zuzana Čaputová udělala podobné rozhodnutí.
Proč tedy z vašeho pohledu udělala takové rozhodnutí?
Trochu to naznačila v projevu, ale opravdu jen trochu. Nemůžeme se jí divit, protože to, co zažila, byly nechutné útoky na její osobu a na její děti. Její dvě dcery musí už nějakou dobu chodit s ochrankou, tak si představte, že dospělé dívky mají neustále za zády policisty. To je jeden z důvodů, o kterém se v zákulisí mluví, že vyhověla přání svých dcer, které toho měly plné zuby. Pokud to byl jeden z důvodů, tak si myslím, že ji to moc neomlouvá.
Když se jdete ucházet o nějakou funkci, musíte počítat s její tíhou, musíte vědět, že tu tíhu ponesete. Věděla, že bude v nepřátelském prostředí, takže měla být připravená.
Druhý důvod může být takový, a to jen spekuluji, že má 50 let a má za sebou jedno manželství a několik vztahů. Teď má další vážný vztah. Dokážu si představit, že 50letá žena chce ještě žít normální život. To v prezidentské funkci dost dobře nejde.
Spekuluje se i o tom, že dostala nabídky na vysoké funkce v zahraničí, šéfka NATO a tak podobně, ale tomu moc nevěřím. Každopádně její rozhodnutí osobně nepovažuji za šťastné. Trochu jí ho vyčítám i přes to, že si jí vážím. Myslím si, že to bude mít i konsekvence v politickém životě na Slovensku.
Dostihlo Zuzanu Čaputovou, stejně jako Andreje Kisku, to, že neměla před svým zvolením prezidentkou žádnou politickou zkušenost? Její předchůdce Andrej Kiska v reakci na to rozhodnutí napsal, že ji chápe a že pokud jde člověk do politiky s cílem pomoci a dostane se mu za to urážek, tak je to krutá facka.
Dá se říct, že ji to dostihlo, ale neomlouvá ji to. Když se jdete ucházet o nějakou funkci, musíte počítat s její tíhou, musíte vědět, že tu tíhu ponesete. Věděla, že bude v nepřátelském prostředí, takže měla být připravená.
Jak na její rozhodnutí reagují Slováci? Je to to pro ně další zklamání ve slovenské politice?
Někteří reagují stejně jako já a jsou k tomu rozhodnutí trochu kritičtí, některým je to líto a někteří mají radost z toho, že to vzdala a Fico ji porazil. Tak to někteří interpretují. Drtivá většina Slováků je z toho rozhodnutí smutná, nazval bych to tak. Zuzana Čaputová měla stále vysokou podporu a s vysokou pravděpodobností, pokud by se během toho roku do voleb nic nestalo, by byla znovu zvolená.
Jak to rozhodnutí ovlivní její odkaz? Já jsem totiž četl i názory, že pokud by vyhrála znovu, mohla se stát legendou slovenské politiky. Jaký bude její odkaz?
Můžu říct jen to, jaký odkaz zanechá pro mě. Je to výjimečný člověk, který neunesl váhu své funkce a všeho, co s ní bylo spojené. Za čtyři roky Slovensku ukázala, že v politice se dá žít i bez toho, abyste uráželi své politické protivníky. To je její odkaz.
Český prezident Petr Pavel a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová během návštěvy Boroďanky na Ukrajině. FOTO: Tomáš Fongus / se souhlasem
FOTO: Tomáš Fongus / se souhlasem
To hlavní, co ve mě zůstane, je takový pocit zklamání, že nemáme politiky, kteří to dokáží vydržet. Václav Havel ukázal, že se to dá. Nechal se zavřít, ve vězení skoro zemřel, jako prezident procházel těžkými obdobími, na Slovensku po něm házeli vajíčka, ale vydržel to, nevzdal se. Zuzana Čaputová, která je jeho velká ctitelka, to vzdala. To je můj pocit. Určitě je tady ale mnoho lidí, kteří tento pocit nesdílí.
Slovensko na podzim čekají předčasné parlamentní volby. Co rozhodnutí prezidentky Čaputové znamená pro jejich výsledek? Budou z něj těžit extrémisté?
Včera jsem se bavil s jedním jejím spolupracovníkem z Prezidentského paláce a říkal mi, že už dlouho tam bylo napětí z její únavy. Včera, když oznámila, že končí, tak napětí opadlo a začala fungovat normálně.
Co to bude znamenat pro volby? Bude mít v rukou jejich realizaci, takže svým způsobem si rozvázala ruce pro své rozhodnutí, jak se bude chovat, až budeme znát výsledky. Kdyby chtěla kandidovat podruhé, musela by brát ohled na voliče stran, které jí nejsou sympatické a můžou zvítězit. Musela by korigovat své kroky, a teď bude svobodnější. Druhou věc, kterou to může přinést, je to, že mnoho lidí může mít pocit, že se budou muset zaktivizovat, protože záchranná brzda, kterou viděli v Zuzaně Čaputové, už nebude.
Na Zuzanu Čaputovou často útočil bývalý premiér Robert Fico, už jsme o tom částečně mluvili. Podlehla jeho tlaku?
Myslím si, že to není tak jednoduché. Bude tam zřejmě víc důvodů a jedním z nich bude i Robert Fico, který na ni útočí opravdu nechutným způsobem. Nemyslím si ale, že by mu podlehla. Znám ji z dob, kdy zastupovala město Pezinok jako právnička, když chtěla jedna firma v podstatě v centru města postavit skládku odpadu. Díky ní se skládka nikdy nezrealizovala a už tehdy měla zkušenost s Robertem Ficem, protože jednala i s ním.
Nemyslím si, že chování Roberta Fica bylo tím jediným a hlavním důvodem. Bylo tam víc důvodů a čím dál víc jsem přesvědčený, že už chce žít jako normální člověk, a proto se mi to její rozhodnutí nelíbí.
Když se bavíme se o Robertu Ficovi, jaká je podle vás šance, že upřednostní kandidaturu na prezidenta před funkcí premiéra, kterou by mohl v podzimních volbách získat?
Teď upřednostní vítězství ve volbách a upřednostní to, aby byla jeho strana ve vládě a aby se vyhnul vězení. To je jistá věc, je to pro něj priorita. Nad prezidentskou kandidaturou, myslím, nepřemýšlí. Utrpěl už jednu porážku a zřejmě by utrpěl i druhou. Sice má skoro 20 procent podpory, ale nemá podporu v nadpoloviční většině všech voličů. To si uvědomuje. Dělá všechno pro to, aby jeho strana vládla a aby našli takového prezidentského kandidáta, který by mohl uspět. Už se o některých lidech mluví, ale to je hudba budoucnosti.
Na to jsem se právě chtěl zeptat. Kdo se teď profiluje jako nejvýraznější favorit na dalšího slovenského prezidenta?
Nejčastěji se mluví o bývalém ministru zahraničních věcí Ivanu Korčokovi. Z kuloárů vím, že je rozhodnutý, že bude kandidovat. Veřejně to ještě neoznámil, ale bude to tak. To je kandidát demokratického spektra, ale určitě se najdou i jiní. Mluví se například o Robertovi Minstrýkovi. To byl člověk, který kandidoval v minulých prezidentských volbách, a když viděl, že neuspěje, tak se vzdal ve prospěch Zuzany Čaputové. Teď se objevují informace, že by možná kandidoval.
Když Rusové prohrají, a oni prohrají, tak Slovensko nějakým způsobem slušně přežije i své krize.Když bude Ukrajina svobodná, budeme svobodní i my. To je to nejdůležitější.
Mluví se o bývalém ministrovi zahraničních věcí z časů vlády Roberta Fica, který by se o funkci asi ucházel, ale zatím nejsou oficiálně žádná jména. Svého kandidáta si určitě najdou i naši fašisti. Rozhodnutí Zuzany Čaputové způsobí to, že v budoucích prezidentských volbách uvidíme nadúrodu prezidentských kandidátů nejrůznějšího ranku a kvality.
Slovenskou politiku sledujete dlouhodobě, když se na to podíváte s odstupem času, je tohle největší krize slovenské politiky od rozdělení Československa v roce 1993?
Nemyslím si, že největší, ale je to jedna z mnoha krizí. Ta první byla rozdělení Československa, druhá byl Vladimír Mečiar, třetí krize bylo vládnutí Roberta Fica, potom pandemie, vláda Igora Matoviče, což byla čistá katastrofa. I Robert Fico vládl technicky lépe. Krizemi procházíme stále. Ukáže se, jestli tohle bude vůbec krize, protože průzkumy jsou takové, že to může být remíza, nebo že Robert Fico nebude moct vládnout, nebude mít partnery. To se uvidí.
Slovensko má jedno velké štěstí. Bez ohledu na to, co se tady stane, nejdůležitější pro nás bude to, jak dopadne válka na Ukrajině. Když Rusové prohrají, a oni prohrají, tak Slovensko nějakým způsobem slušně přežije i své krize. Jsme malý stát a naše krize neovlivní Českou republiku, Polsko, ani Maďarsko. Když bude Ukrajina svobodná, budeme svobodní i my. To je to nejdůležitější.
