Ministr školství Vladimir Baláš FOTO: ČTK / Deml Ondřej
FOTO: ČTK / Deml Ondřej
Poslanci jednali o novele zákona o pedagogických pracovnících a novele školského zákona. Vláda chce umožnit ředitelům základních a středních škol zaměstnávat vysokoškoláky bez pedagogického vzdělání. Magistři jiných oborů by v případě schválení novely mohli tři roky učit předmět blízký svojí vystudované profesi, během té doby by si měli pedagogické vzdělání doplnit. Novela také uzákoní, že průměrný plat učitelů bude přibližně na 130 procentech celostátní průměrné mzdy.
Vysokoškolsky vzdělaní lidé by v případě schválení novely, která nyní půjde do posledního čtení, nově mohli učit po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách i bez učitelského vzdělání. Vyučovat by mohli jen předměty blízké jejich vystudovanému oboru.
„My si dobře uvědomujeme, že ustanovení, kdy si ředitel může vybrat někoho, kdo není plně kvalifikovaný, je spíše určitá náplast. Ale je zde ta důležitá podmínka, že ten člověk může být zaměstnán maximálně na tři roky, což je skvělá stimulace jednak pro toho člověka, aby si to vzdělání doplnil, tak je to strategická věc pro ředitele školy, jak se v personálních věcech rozhodovat,“ řekl ve sněmovně poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09). „Je to lepší stav, než když jsme jako ředitelé školy byli nuceni fixlovat a všelijak obcházet pravidla a tvářit se, že máme někoho kvalifikovaného,“ dodal poslanec.
„Teď je to tak, že když naproti vám sedí vzdělaný matematik, nikoli pedagog, a vedle něho vzdělaný pedagog-hudebkář, tak ze zákona máte povinnost vzít toho hudebkáře,“ zdůvodnil poslanec Pavel Klíma (TOP 09), proč je podle něho změna potřebná.
Ve čtvrtek projednaná předloha má také vést ke splnění vládního slibu, že průměrný plat učitelů bude na přibližně 130 procentech celostátní průměrné mzdy.
Novela také zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy.
