Bývalý český premiér Petr Nečas s manželkou Janou FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Osvobozující verdikt nad expremiérem Petrem Nečasem (ODS) a jeho ženou Janou (dříve Nagyovou) v kauze takzvaných trafik neplatí. Informovala o tom Česká televize. Kauza se tak vrací k Obvodnímu soud pro Prahu 1. Odvolací soud vrátil i případ nezdaněných darů pro Janu Nečasovou.
Obvodní soud letos v srpnu expremiéra Nečase, jeho manželku i někdejšího náměstka ministra zemědělství Romana Bočka nepravomocně zprostil viny. Městský soud v Praze však nyní kauzu takzvaných trafik vrátil a osvobozující verdikt zrušil. Jako důkaz totiž uznal odposlechy, které obvodní soud původně nepovolil.
Státní zástupce Rostislav Bajger tvrdí, že obžalovaní v roce 2012 přislíbili poslancům Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. Poté, co byl balíček schválen, se Šnajdr stal předsedou dozorčí rady Čepra a Fuksa členem představenstva Českého Aeroholdingu. Nečasovi a Bočkovi hrozilo až šest let vězení, Nečasové až osm.
Kauza trafik přispěla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády. Bývalý premiér v dnešní závěrečné řeči zopakoval, že se cítí nevinný. Trestní řízení podle něj pouze kriminalizovalo standardní politiku. K odpolednímu vyhlášení verdiktu už Nečas nepřišel, nezúčastnili se ho ani ostatní obžalovaní.
Obvodní soud pro Prahu 1 ohledně trafik nepovolil přehrání odposlechů, které byly v obžalobě klíčovým důkazem. Státní zástupce se dnes za této situace odmítl v závěrečné řeči vyjádřit k vině obžalovaných a jejich trestům. Soudkyně Helena Králová už dříve zdůvodnila svůj názor tím, že vyšetřovatelé se měli k informacím zkusit dostat jinak. Nasazení odposlechů je podle ní až nejzazší možností a není možné až při jejich využití zkoumat, zda se odposlouchávaný člověk dopustil trestného činu.
Ohledně krácení daní obžaloba tvrdí, že Nečasová přijala a nepřiznala dary v celkové hodnotě 10,1 milionu korun. Mezi dárci v obžalobě figuruje miliardář Daniel Křetínský, ředitel ČEZ Daniel Beneš, tehdejší ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), někdejší šéf ČEPS Vladimír Tošovský, podnikatel Tomáš Chrenek, bývalý ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček či advokát Karel Muzikář.
Kauza možného úniku informací z BIS:
– O případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS) informovala média v březnu 2014, policie obvinila čtyři lidi. Kromě Nečasové a lobbisty Iva Rittiga to byli jeho obchodní partner Tomáš Jindra (advokát a exporadce ministra zemědělství) a právník David Michal z kanceláře MSB Legal.
– Podle obžaloby se Rittig a Jindra v roce 2012 dověděli od Nečasové a ministra zemědělství Petra Bendla (ODS), že tehdejší premiér Nečas dostal od šéfa civilní rozvědky utajený materiál. Dovodili si, že se týká právě jich, a Rittig proto poslal svého advokáta Michala na schůzku s Nečasovou, která mu podle obžaloby obsah zprávy sdělila. Podle žalobce mohl Rittig díky vynesení informace učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány.
– Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo v případu obžalobu v březnu 2015, a to k Městskému soudu v Praze. Soud ale kauzu vrátil žalobcům k došetření. V listopadu 2015 pak rozhodnutí pražského soudu potvrdil Vrchní soud. Státní zástupci poté text upravili podle přání soudu, obvinění i právní kvalifikace ale zůstaly nezměněny.
– Obžaloba ve věci možného úniku informací z BIS byla znovu podána v únoru 2016. Podle verdiktu z ledna 2017 uložil soud Nečasové podmíněný trest v délce 1,5 roku, Rittigovi a Michalovi devítiměsíční podmínku a Jindru obvinění zprostil. Verdikt ale v září 2017 zrušil odvolací senát. V listopadu 2018 Nejvyšší soud zamítl stížnost, kterou v květnu téhož roku podal tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Stížnost pro porušení zákona směřovala v neprospěch obžalovaných.
– Odvolací senát věc vrátil k novému projednání s tím, že existují pochybnosti o správnosti skutkových zjištění. Mimo jiné nařídil, aby se soud podrobněji vypořádal s tím, zda jsou odposlechy z Rittigových schůzek použitelné jako důkaz. Policie totiž záznamy pořídila při prověřování jiné trestné činnosti.
– Pražský městský soud se vrátil ke kauze v dubnu 2019. Jelikož soudce Petr Novák nestihl případ uzavřít před odchodem do důchodu, dostala věc na starosti soudkyně Monika Křikavová. Ta v říjnu povolila přehrání odposlechů a připustila tak klíčový důkaz. V listopadu 2019 soud zprostil Nečasovou, Rittiga i Michala obžaloby, žalobce se ale odvolal.
– V říjnu 2020 pražský vrchní soud odvolání státního zástupce zamítl, a potvrdil tak osvobození Nečasové, Rittiga i Michala.
Kauza tzv. trafik pro poslance a krácení daně:
– V kauze, která v roce 2013 přispěla k pádu Nečasovy koaliční vlády, čelil kromě Nečasových obžalobě i někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Podle žalobce přislíbili poslancům ODS Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili.
– Nečas už dříve uvedl, že nikomu nic nenabízel, pouze se v době stranického volebního kongresu snažil vyřešit rozkol v ODS. Obžaloba podle něj byla vykonstruovaná a nepravdivá. Příslib trafik u soudu v minulosti popřela také trojice poslanců.
– Někdejší poslanci se na podzim 2012 vzdali mandátu, a umožnili schválení daňového balíčku, se kterým Nečasova vláda spojila žádost o vyslovení důvěry. Původně byli také stíháni, v jejich případě ale zasáhl v roce 2013 Nejvyšší soud s odvoláním na poslaneckou indemnitu. Stát se pak exposlancům za stíhání a vazbu omluvil, každému přiznal také statisícové odškodné.
– Nečasová čelila i obžalobě z krácení daně, policie ji v březnu 2015 obvinila kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala. Cenu dárků policie vyčíslila na 10,1 milionu korun, zkrácená daň podle žalobců činila 736.000 korun (Nečasová ji posléze uhradila).
– Mezi dárci v obžalobě figurují miliardář Daniel Křetínský, ředitel ČEZ Daniel Beneš, exministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), někdejší šéf ČEPS Vladimír Tošovský, podnikatel Tomáš Chrenek, bývalý ředitel Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček či advokát Karel Muzikář. Původně chtěli vyšetřovatelé Nečasovou kvůli darům obvinit z korupce, neměli ale dostatek důkazů. Za krácení daně byla obžalována v červenci 2016.
– V srpnu 2020 Obvodní soud pro Prahu 1 zprostil Nečase, jeho manželku i Bočka v kauze tzv. trafik viny, zastavil také trestní stíhání Nečasové, které se týkalo nezdanění luxusních darů. Podle soudu se nepodařilo prokázat, že se skutek popsaný v obžalobě vůbec stal. Prvoinstanční soud v případu nepřipustil jako důkaz odposlechy. Státní zástupce se proti oběma rozhodnutím na místě odvolal.
– Odvolací soud dnes vrátil případ tzv. trafik pro poslance ODS k novému projednání. Zrušil osvobození Nečase a jeho ženy, jako důkaz uznal odposlechy, uvedla ČT.
Kauza zneužití Vojenského zpravodajství (VZ):
– Na veřejnost se vyšetřování dostalo 12. června 2013, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu provedl zásah na řadě míst v ČR, včetně úřadu vlády. Impulzem bylo prošetřování podezření o činnosti organizované skupiny, složené z Romana Janouška, Tomáše Hrdličky, Iva Rittiga či Jiřího Tomana, a prověřování jednání tehdejšího náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka.
– Kauza se týká zneužití VZ ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase Radky. Spolu s Nečasovou (dříve Nagovou) v ní byli obžalováni bývalí šéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec VZ Jan Pohůnek. Případ VZ přispěl v červnu 2013 k pádu Nečasovy vlády.
– V červnu 2014 nejprve soud Nečasové dal roční podmínku s odkladem na čtyři roky, po podaném odporu ji i ostatní obžalované zprostil viny. V březnu 2016 rozsudek zrušil pražský městský soud, Obvodní soud pro Prahu 1 v červnu 2016 Nečasovou a tři bývalé zpravodajce opět osvobodil. Zprošťující verdikt ale v prosinci 2016 znovu zrušil pražský městský soud, a záležitost se tak vrátila k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Odvolací senát navíc nařídil výměnu soudkyně, což potvrdil také Ústavní soud.
– Nová soudkyně v listopadu 2017 uložila Nečasové dvouletý podmíněný trest. Obžalovaní zpravodajci dostali rovněž podmínky: Kovanda a Pohůnek 20 měsíců, Kovandův předchůdce Páleník 18 měsíců. Všichni se odvolali. V březnu 2019 odvolací soud všem obžalovaným zpřísnil tresty a zákazy činnosti. Nečasové uložil tříletou podmínku a desetiletý, tedy maximální zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 let, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let.
– Všichni podali dovolání. Nejvyšší soud (NS) v roce 2020 označil odposlechy v kauze Nečasové za nezákonné. Nepoužitelné jsou podle soudu i odposlechy dalších lidí z kauz. Česká televize uvedla, že podle NS bylo nezákonné to, že odposlechy byly u soudů použity u posuzování jiné trestné činnosti, než ke které byly ostravským soudem povoleny.
– V listopadu 2019 policie obvinila Nečase v kauze VZ z křivého svědectví ve prospěch manželky Jany. V květnu 2020 soud Nečase uznal vinným z křivé výpovědi. Žalobci následně podali odpor proti trestnímu příkazu, což znamená, že se trestní příkaz ruší a soud bude kauzu projednávat v hlavním líčení.
– Letos v květnu dospěl Nejvyšší soud (NS) k závěru, že použití odposlechů jako důkazů v této kauze bylo oprávněné a v pořádku. NS tak odmítl dovolání Nečasové i ostatních obžalovaných. Rozhodnutí bylo zveřejněno v září.
