Stalin podepsal osobně desítky tisíc rozsudků smrti. Trestáni byli i lidé zatčení omylem

Josif Stalin v roce 1937.  (commons.wikimedia.org/public domain)

Josif Stalin v roce 1937. | FOTO: commons.wikimedia.org/public domain

Ještě i na vrcholu stalinských čistek si někteří lidé mysleli, že o tom snad sám Josif Stalin nemůže vědět. Nebo se utěšovali, že oni přece nic neprovedli, tak se jim nemůže nic stát. Obojí byl velký omyl.

O takzvaném Velkém teroru poskytl webu Meduza.io rozhovor historik a pracovník centra Memorial Sergej Bondarenko. O tom, jak vypadal masový útisk vlastních občanů, jsme tu již psali. Na doplnění ještě několik odpovědí na důležité otázky.

Proč obviňují Stalina z represí, když to byli sami občané, kdo se navzájem udával?

„Dalším velmi rozšířeným mýtem o represích jsou tři (někdy se říká dva, někdy čtyři miliony) udání,“ říká Bondarenko. „Aktivní udavačství bylo součástí všeobecné politické hysterie a nepochybně hrálo roli při masovém zatýkání, ale mnohem více lidí bylo zatčeno prostě podle seznamů, podle předem sestavených a ověřených ‚plánů‘, které zahrnovaly všechny ‚nespolehlivé‘ občany na různých úrovních.

Týdeník FORUM | FOTO: FORUM 24 (FORUM 24)

Mnozí informátoři byli navíc pod obrovským psychickým tlakem. Již ve fázi vyšetřování lidé pomlouvali své příbuzné, velmi často stáli před volbou mezi možností (nejčastěji iluzorní) osobního přežití a nutností podepsat papír proti jiné osobě. Denunciace jsou součástí jiné, klíčové otázky: občanské odpovědnosti celé společnosti za státní teror. Uznat spoluvinu mnoha lidí na jejím provádění je velmi důležité, ale represe by neměla být považována ani za čistou ‚iniciativu zdola‘.“

Byl strůjcem všeho Stalin?

Je zcela jasně prokázáno, že Stalin dával rozkazy k popravám osobně. „Z 383 seznamů, které byly členům politbyra předloženy k osobnímu nahlédnutí – takzvaných Stalinových seznamů – jich Stalin osobně podepsal 357. Celkový počet osob odsouzených na těchto ‚seznamech‘ je 44,5 tisíce osob. Naprostá většina z nich byla zastřelena. Celou architekturu teroru navíc budoval Stalin a jeho nejbližší okolí a represe prováděl pod svou přímou kontrolou: dostával hlášení o zatýkacích akcích, doplňoval jména osob do seznamů a také četl zprávy o výsleších.“

Na rozdíl od mnoha jiných dřívějších represivních kampaní (rudý teror, dekulakizace) jsou hlavní operace Velkého teroru poměrně dobře zdokumentovány. Například četné šifrované poznámky z míst s žádostí o upřesnění nebo zvýšení plánů zatýkání, které přišly z centra. Počet zatčení byl zaznamenáván a počet zatčení byl hlášen. Vyšetřovatelé mezi sebou vedli jakousi socialistickou soutěž v počtu řešených případů. Archivní a vyšetřovací spisy zatčených v letech 1937–1938 byly opatřeny razítkem „k věčnému uchování“: Kdo chtěl, mohl si jít přečíst podrobnosti o případech většiny zatčených (a rehabilitovaných) obětí Velkého teroru.

Propustili lidi zatčené omylem?

Někdy se mluvilo o tom, že byl člověk zatčen, ale pak si orgány uvědomily, že udělaly chybu a zatčeného propustili. Takové příběhy o zázračném osvobození a záchraně již zatčených lidí ale pocházejí obvykle z 20. let nebo z první poloviny 30. let.

Jan Křesadlo. (cs.wikipedia.org)

Bondarenko říká: „Samotný průběh vyšetřování v letech 1937–1938 neumožňoval zproštění viny: Obviněný neměl právo na obhájce ani na přezkoumání případu (velmi často byly rozsudky vykonány ve stejný den jako rozhodnutí soudu nebo ‚trojky‘ – mimosoudního orgánu pro vynesení rozsudku).“

Někteří lidé zatčení za působení šéfa NKVD Nikolaje Ježova (přezdívalo se mu pro jeho malý vzrůst krvavý skrček) byli v roce 1939 propuštěni. Někdy se o tom mluví jako o takzvaných Berijových amnestiích. „Ti, kteří z jakéhokoli důvodu neměli to štěstí, aby obdrželi rozsudek do listopadu 1938, měli někdy možnost nechat svůj případ znovu otevřít, zejména pokud došlo ke změně vyšetřovatele nebo pokud případ ještě nebyl formálně uzavřen. Mnoho z těchto statisíců lidí však bylo zatčeno i později, během války nebo bezprostředně po ní, v letech 1947–1948, kdy byli znovu zatčeni ti, kteří přežili Velký teror,“ vysvětluje historik.

Mýty o hodném Stalinovi, který to vše jen nevěděl, nebo o tom, že kdo dodržoval zákony, neměl se čeho obávat, jsou čirý výmysl. Byl to dobře naplánovaný mechanismus a Stalin byl jeho hlavním konstruktérem.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]