Výroba nanoroušek ve firmě Drylock z Hrádku nad Nisou FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
„Samozřejmě že preferujeme české firmy,“ oponuje premiér Babiš kritice, že se vláda příliš jednostranně zaměřuje na dodávky ochranných pomůcek z Číny. Realita je jiná. Spolupráce s domácími výrobci může být okamžitá, ale nadále vázne. Brzdí ji státní byrokracie, zejména resort ministra Karla Havlíčka.
Babišova vláda zanedbala strategické zásoby ochranných pomůcek pro boj s koronavirem. Problémem se začala zabývat až začátkem března, přičemž distributoři předvídali jejich akutní nedostatek už v lednu. Na rozdíl od jiných zemí selhala i v zapojení domácích výrobců zdravotnického materiálu. Mohla tak učinit už v únoru, kdy se epidemie šířila v Evropě.
Most do Číny
Vláda začala nakupovat až v době masivního přetlaku poptávky na světovém trhu. Čína počátkem roku skoupila dvě miliardy kusů ochranných pomůcek a následně se stala v některých zemích jejich monopolním dodavatelem. Nejinak tomu bylo u nás, čehož zneužívá čínská propaganda. Dodnes stála tato „pomoc“ české daňové poplatníky téměř 12 miliard korun a letecký most z Číny ještě neskončil.
Přestože vláda operuje čínskými dodávkami v řádech desítek milionů kusů, dodnes nejsou tyto roušky a respirátory běžně k dostání na českém trhu. Jejich celková spotřeba vystačí na několik týdnů a stále chybějí i některým zdravotnickým zařízením a sociálním službám.
Portál Epoch Times založený čínskými emigranty v USA upozornil na svědectví čínského obchodníka, zprostředkovávajícího prodej roušek a respirátorů z Číny do zahraničí. Prozradil serveru Tech World, že 60 procent továren, s nimiž jedná, nemá sterilní pracovní prostředí. Nesplňují potřebné hygienické a kvalitativní standardy, což se projevuje i množícími se reklamacemi dodávek do některých evropských zemí.
Kvalitní výroba z nanovláken
Domácí produkce roušek z nanovláken, odolných i proti virům, a dalších ochranných pomůcek naopak snese nejpřísnější kritéria kvality. Po vykrytí počátečního náporu dnes už nic nebrání jejich širšímu využití – s výjimkou překážek, které jim do cesty klade státní byrokracie.
V poslední době vzbudila rozruch zpráva, že je před uzavřením smlouva s americkou společností Honeywell, která u Olomouce postaví do čtyř měsíců podnik vyrábějící respirátory kategorie FFP2. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby stát firmě negarantoval odběr části produkce, což do této doby upíral domácím firmám vyrábějícím minimálně srovnatelné produkty.
„Část využijeme pro české zdravotnictví, energetiku, průmysl, pro správu hmotných rezerv a ještě budeme mít důležitý exportní artikl. Staneme se tak v této oblasti plně soběstačnými a nezávislými na dovozu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu (a dopravy) Karel Havlíček.
Stát české firmy odmítá
Jiří Kůs, předseda České asociace nanoprůmyslu, nad tímto krokem neskrýval údiv. „Čeští výrobci se v době nouzového stavu ptali vlády na možnost garance odběru svých respirátorů, aby mohli investovat do nových zaměstnanců a do strojního zařízení. Pokaždé dostali odmítavou odpověď,“ reagoval. Přesto některé firmy zvýšily produkci a samy do nových linek vložily desítky milionů korun.
Ministerstvo průmyslu a obchodu pro tuto výrobu připravilo dva dotační programy za půl miliardy korun, ale je to běh na dlouhou trať, neřešící momentální situaci. „Firmy teď nemají čas vyplňovat žádosti o dotační projekty. Výroba roušek u nich běží naplno a potřebují finanční podporu hned,“ namítá Kůs.
Uvedl příklad, kdy jeho firma vyrábějící roušky z nanovláken potřebovala operativně sehnat milion korun na nákup materiálu kvůli rychlé zakázce pro jednu nemocnici. Stát nepomohl a museli si peníze sehnat jinde.
Domácí výrobci tak zatím, až na výjimky, fungují bez zájmu státu, což jim znemožňuje zvyšovat produkci. Některé firmy paradoxně dodávají do zahraničí, kde poptávka vysoce převyšuje nabídku.
Stát neví, co chce
Na problém zadrhávající spolupráce vlády s domácími firmami upozornil i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Nejsem si úplně jistý, že stát ví, co chce. Nerozumím tomu, proč vláda vypsala dotace na investice do nových výrobních provozů, ale nedává jim to, co potřebují právě dnes, garanci odběru jejich současné produkce,“ uvedl pro TV Prima (10. dubna 2020).
Prouza varuje před tím, že jen výběrová řízení Havlíčkova resortu mohou trvat dva až tři měsíce. Úřední šiml tak brání rychlejšímu zapojování tuzemských výrobců do zakázek státu, přičemž miliardové obchody v Číně probíhají neprůhledně mimo rámec zákona o veřejných zakázkách. Jak vidno, někdy je stav nouze vládou využíván promptně a důsledně, jindy se nehodí.
„Přitom dneska už víme, kdo co umí vyrábět. Vláda má taky velmi přesný seznam požadavků nemocnic, zdravotníků, sociálních zařízení a podobně. Takže by úplně stačilo, aby rozdělila požadavky mezi už fungující firmy a slíbila jim, že takto bude odebírat několik měsíců. To se dá udělat během jednoho týdne. Není to složité,“ dodává Prouza. Zřejmě jak pro koho.
Premiér Babiš znovu není v obraze, nebo mu někdo záměrně podstrkuje mylné informace. „Ministr průmyslu Havlíček vytvořil tým, který spolupracuje se 700 českými firmami, jež nabízejí zdravotnické pomůcky, na investicích, vývoji a umožňuje jim získat odbyt od státu,“ odrazil počátkem dubna námitku, že vláda nepreferuje české firmy.
Je to jen ideologie
Co na to samotný multifunkční ministr Karel Havlíček? Jak je jeho zvykem, žádný problém nevidí, stát prý těmto firmám pomáhá. „Věřte tomu, že to je ideologie,“ odmítl v rozhovoru pro Aktuálně.cz výhradu, že vláda dělá hlavně jenom Čínu. Vzápětí poradil cestu.
„Je strašná spousta firem, které nám posílají nějaké produkty a tlačí na to, abychom je od nich koupili. My ale musíme přece někde zkontrolovat, jestli jejich výrobky mají kvalitu a cena je odpovídající,“ uvedl. Zpochybnil i oceňovaný vývoj nano produktů.
„Jestliže máme udělat něco, co za něco stojí a zaváže se to objednat třeba i stát, tak to nelze dělat na univerzitní platformě nadšenců. To je špatně. Řekl jsem jim, ať si na své platformě udělají prototyp a nechají ho certifikovat,“ prohlásil.
Podobně se stát zachoval k doktorce Soně Pekové ze soukromé laboratoře Tilia, která byla schopna provádět testování na koronavirus rychleji a levněji než konkurence. Stát jí načas zakázal provádět testy a svázal ji byrokratickou procedurou, přestože je o její práci zájem i v zahraničí.
Hlavně že si je Karel Havlíček tak jistý kvalitou čínských výrobků, přičemž jejich hlavní obchodní zástupce Jan Hamáček připouští prodloužení kontraktů. Zatím to vypadá tak, že chce vláda v první řadě saturovat čínské dodavatele, a domácí firmy si počkají, až co zbude.
