Za pár dní rozhodnou voliči o tom, kdo bude řídit kraje po další čtyři roky. Máme se bát? Možná. Pro podnikavé a svobodné lidi nebude pravděpodobně volební výsledek příznivý. Naopak radost z něj budou mít lidé, kterým bylo dobře v minulém režimu. Podle dlouhodobých volebních preferencí jsou favority ANO a ČSSD.
Andrej Babiš před několika dny přiznal, že zvažuje povolební spolupráci s komunisty. Aby ne, když ho v jeho mládí odchovali a mnoho z estébáckých es zaměstnal ve svém Agrofertu. Komunistická strana je jeho pseudopravicovému hnutí ANO nejbližší. A především, KSČM je zřejmě jediná strana, jejíž členové jsou schopni tiše plnit jeho příkazy a nahrávat jeho soukromému byznysu. Sociální demokraté po vládní spolupráci částečně vystřízlivěli. O spolupráci ANO s TOP 09 nebo ODS lze s úspěchem pochybovat. Pro obě tradiční pravicové strany by to byl jejich poslední krok do propasti politického nevýznamu.
Pokud se tedy nezačnou v krajských zastupitelstvech příští týden tvořit koalice tradičních politických stran s menšími lokálními hnutími, co můžeme očekávat od krajských radních či případně hejtmanů za ANO?
To, co provádí ANO na vládní úrovni, okořeněné tím, co provádí na radnicích měst. Tedy v prvním kole plnění cíle, kvůli kterému ANO vzniklo. Přihrávání zakázek „nějakým firmám z holdingu“. Nepůjde o obrovské akce jako v případě státních zakázek Lesů ČR pro firmy místopředsedy vlády. Budou to menší „procesy“, ale bude jich více. Babiš potřebuje dostat zpátky miliony nasypané do ANO. Jde přece o byznys.
Hádejme, kde budou krajské úřady tisknout své měsíčníky a čtvrtletníky v nákladech desítek tisíc kusů. Babišova Mafra má přece šikovné tiskárny. Když už jsme u této „firmy z holdingu“, lze očekávat velký nárůst inzerce krajů v tiskovinách tohoto vydavatelského domu a současně odkup výtisků formou předplatného do kanceláří a příspěvkových organizací krajů, tak jako je tomu dnes na ministerstvech a úřadech řízených hnutím ANO. To je jen jeden z příkladů.
Významným důvodem, proč Babiš potřebuje mít své zaměstnance na krajských úřadech, jsou také krajské vyhlášky a různá povolovací řízení. Firmy v jeho chemicko-zemědělském holdingu čas od času rozšiřují výrobu, zavádějí nové výrobky, postupy v chemičkách apod. Nezapomeňme, že se Agrofertu od Babišova nástupu do vlády neobvykle dobře daří a rozvíjí se. Hladký průběh posuzování vlivů na životní prostředí ze strany krajských úřadů bude na mnoha místech potřeba. Když už ovládá prostřednictvím Richarda Brabce ministerstvo životního prostředí, jsou kraje poslední překážkou v prosazení jakéhokoliv vlivu na životní prostředí.
To, na co Babiš v případě krajů dost možná doplatí, je totéž, čím ANO trpí i na městských radnicích. Lidé. Oligarcha zapomíná, že lidé nejsou stroje pracující na jeho pokyn, i když si to myslí. Proto se na některých radnicích jeho odvážnější zaměstnanci vzbouřili a ANO opustili. Jinde jsou zase příliš hladoví a veřejné zakázky jim nedají spát, čehož si všímají i detektivové. Co tito lidé začnou dělat, až se dostanou k miliardové sýpce nazvané rozpočet kraje, se neodvažuji domýšlet.
Protože kdo kandiduje za ANO? V menší míře naivkové, kteří stále ještě neprohlédli. Ve většině případů ovšem prospěcháři, kteří moc dobře vědí a sami chtějí nějakou tu zakázečku, slávu, poplácání po zádech a rádi se svezou na vlně. Pro tuto skupinu je typické střídání stranických knížek. Není výjimkou, že jsou to bývalí členové ČSSD, TOP 09 a samozřejmě KSČ. Právě poslední jmenovaní, bývalí komunisté a estébáci, tvoří pevnou kostru ANO a Agrofertu celkově. Je tomu tak proto, že zde se komunistických zločinců neštítí. Nic překvapivého, když majitelem ANO je bývalý komunista a údajný estébák.
Chobotnice jménem ANO se otírá svými chapadly o kraje. Je jen na nás, zda je pustíme a necháme kraje touto hladovou chobotnicí pohltit. Cesta z jejích spárů bude velmi obtížná.